Článek
Kdo zaplatí cla?
Trump opakovaně tvrdí, že cla platí zahraniční firmy. Ve skutečnosti je to americký dovozce, kdo clo zaplatí při vstupu zboží do země. Ten pak obvykle navýší koncovou cenu pro spotřebitele.
Tedy: clo platí běžný Američan, je to forma daně. Spotřebitelé pocítí růst cen u potravin, elektroniky, nábytku, stavebních materiálů či aut.
Trump firmám doporučuje: odebírejte zboží „made in USA“
Uvalená cla (ať už 10, 20, 30%…) jsou často plošná. Tato cla zpravidla nezohledňují skutečnost, že mnoho produktů či surovin nelze jednoduše nahradit domácí výrobou nebo těžbou na území USA. Zasáhnou tedy celou řadu odvětví, kde není alternativy a drakonicky prodraží koncové ceny.
Tam kde je možná alternativa a výroba probíhá na území USA je naprosto bláhové si myslet, že jednoduše dojde u amerických výrobců k odběru z USA. Americký výrobce odebírá zboží mimo USA z nějakého důvodu (kapacita, cena…).
Nejde o okrajovou, malovýrobní činnost. Jde o průmysl, který tvoří páteř americké ekonomiky – o společnosti, které pro výrobu potřebují i 20 000 plastových dílů týdně. Fungují v režimu just-in-time logistiky, tedy bez skladových zásob.
Pro takové firmy neleží volná kapacita za požadovanou cenu někde v USA. Nejde o jednoduchý výběr z katalogu – jedná se o dlouhodobé, smluvně vázané obchodní vztahy.
Zatímco cla začínají platit okamžitě, průmyslová výroba funguje na základě dlouhodobých a stabilních vztahů, jejichž vybudování trvá roky.
Američané už práci mají, kdo tedy bude pracovat v továrnách?
V USA se mluví o „plné zaměstnanosti“, nezaměstnanost se pohybuje na úrovni 3,5%. Bavíme se spíše o lidech nezaměstnatelných, než nezaměstnaných.
Naopak nedostatek pracovní síly je v USA extrémní. Podle „Manufacturing Institute a Deloitte“ bylo začátkem roku 2025 téměř půl milionu neobsazených pracovních míst jen ve výrobě. Výhled do roku 2033 říká, že na území USA bude až 1,9 milionu neobsazených míst.
Ke všemu je nutné připočíst i Trumpovu snahu deportovat všechny nelegální přistěhovalce. Ovšem je třeba říci, že až 1/3 všech dělníků ve stavebnictví, zpracování potravin, úklidu nebo zemědělství jsou imigranti, často bez dokladů. Kdo je za minimální mzdy nahradí?
Je otázkou, zda je současná americká pracovní síla vůbec ochotna se do továren vrátit. Podle posledních průzkumů jsou nejdůležitější faktory pro výběr práce: časová flexibilita, ohodnocení, růst, klidné a čisté prostředí, práce z domova. Ani jedno nemá s prací v továrně nic společného.
Trump: přesuňte výrobu do USA!
„Vyrábějte v USA a neplaťte cla“ - jednoduché a jasné sdělení od Trumpa pro výrobce, že cla nemusí platit. A má pravdu, jenže je třeba si zopakovat:
- Téměř nulová nezaměstnanost - kdo bude v továrnách pracovat?
- Vysoká cena práce. Oproti Evropě často až 8 násobná. Oproti Asii až 15 násobná.
- Extrémní investice do továren, drahá půda.
- Realizace v řádu let, nikoliv okamžitá. Co když se za několik měsíců celní politika opět změní?
A to nejdůležitější - proč by to někdo dělal, když neztratí zákazníka (protože alternativa není) a ještě clo uhradí kupující? Samozřejmě se najdou výjimky, které Donald Trump bude vyzdvihovat, ale nebude zcela jistě s nebude jednat o citelné přenesení výroby.
Naopak, masově zdraží cokoliv importované. Cla ovlivní až 30 % produktů na trhu. Američané tak čelí jednomu z největších plošných zdražení v novodobé historii – v přímém rozporu s tím, co Donald Trump voličům slibuje.
