Článek
Je tedy třeba se bát? Nebo je téma umělé inteligence nahrazující člověka v jeho práci nafouknutou bublinou, která dříve či později praskne? Obávám se, že platí to první - technologická revoluce, kterou AI představuje, v dohledné době promění pracovní trh, ať už chceme, nebo ne.
Bylo to tak vždycky.
Technologické revoluce totiž nejsou nic nového. A stejně jako dnes lidé přemýšlí, jestli AI vezme, nebo nevezme práci grafikům, překladatelům a úředníkům, před dvěma sty lety by si málokdo dokázal představit, že díky jiné technologické revoluci zmizí třeba tehdy nepostradatelní… hadráři.
Hadráři jsou v našem případě dokonalým příkladem - jedna technologická revoluce po nich kdysi vyvolala obrovskou poptávku a další je později zničila. Stvořil je Gutenbergův vynález mechanického knihtisku, který vystřelil spotřebu papíru do nadpozemských výšin. A protože papír se dlouho vyráběl především z použitých textilií nebo chcete-li starých hadrů, existence knih a novin po celá staletí závisela na lidech, kteří staré hadry sbírali. Hadrářích.
Hadráře, byť byli na společenském žebříčku hodně dole a byli několik století lidmi, u nichž by jen málokdo věřil, že jednou zmizí z „portfolia profesí“, prakticky vymazala z dějin další papírová technologická revoluce. Když se v 19. století začal vyrábět papír z dřevité buničiny - průmyslově, v obrovském množství, a hlavně mnohem levněji, éra výkupu starých hadrů a hadrářů skončila.
Když se vrátím úplně na začátek, každá doba měla a má své „nepostradatelné“ profese. Jen některé to zjistily nebo zjistí příliš pozdě.
Bylo to tak vždycky.
