Krušné hory na kole: od Vlčích jam přes Miluščin vodopád až k Jáchymovskému peklu

Výlet začíná v kempu v Nových Hamrech. Hned od začátku jedeme proti proudu Bílého potoka po cyklotrase 2009, která nás vede podél hranice přírodního parku Jelení vrch.

Přibližně ve výšce 900 metrů nad mořem stojí za to zpomalit a podívat se vlevo od silnice. Jen několik metrů od cesty se v lese ukrývá dva metry vysoký Miluščin vodopád.

Není to žádná Niagara, ale jako první zastávka na dlouhé krušnohorské cestě rozhodně potěší.

Pak opouštíme údolí Bílého potoka a pokračujeme po cyklotrase 23 směrem na hájovnu Vlčina a dále do Horní Blatné.

Horní Blatná nabízí příjemné náměstí s kostelem sv. Vavřince.

Pokračujeme vlevo kolem Muzea Horní Blatná a napojujeme se na červenou turistickou značku.

Nejdříve jedeme po štěrkové cestě, ale postupně se cesta změní v prudký dlážděný chodník. Tady už je potřeba počítat s tím, že nohy nebo baterie elektrokola dostanou zabrat.

Odměnou jsou Vlčí jámy a především pohled do Ledové jámy, jednoho z nejzajímavějších míst v okolí Horní Blatné. Zdejší krajina je připomínkou dávné hornické historie, která je v Krušných horách doslova všudypřítomná.

Stoupání pokračuje až na Blatenský vrch ve výšce 1043 metrů nad mořem. Nahoře čeká rozhledna, výhledy a také možnost občerstvení. Ideální místo na krátkou pauzu, protože kilometrů máme před sebou ještě dost.

Následuje sjezd po silnici k rozcestí Pod Blatenským vrchem a dále přes Bludnou doprava po trase 2004.

Další zastávkou může být stylové občerstvení Červená jáma.

Poté se vydáváme po Karlově stezce, která nabízí krásné výhledy do otevřené krušnohorské krajiny.

Přes Hřebečnou se dostáváme do míst, kde je možné odbočit k dolu Mauritius. My ale pokračujeme vzhůru po cyklotrase 2000 směrem k občerstvení Maringotka.

Tady je další důvod k zastávce. Kromě občerstvení zde najdeme také nabíječku pro elektrokola. A jako bonus živého krkavce v kleci. Ano, i taková setkání dokážou výlet zpestřit.

Pokračujeme Cestou A. Güntera, napojujeme se na cyklotrasu 2198 a míříme k příjemnému posezení u Mrtvého rybníka.

Od rozcestí Pod Špičákem se vydáváme po trase 2002. Následuje dlouhý sjezd na Myslivny, kde si odpočinou nohy, ale pozor – na kolech je potřeba stále hlídat ruce a brzdy.

Poté přichází jedna z nejpříjemnějších částí trasy. Krásná asfaltová cesta po cyklotrase 23, známé také jako Krušnohorská, nás dovede až na Boží Dar.

Tady by byla škoda jen projet. Je čas na občerstvení, krátkou prohlídku města a samozřejmě zastávku u Ježíškovy pošty.

Pokud máte děti, je to téměř povinnost. Pokud děti nemáte, můžete se tvářit, že tam zastavujete čistě z historických a geografických důvodů.

Po prohlídce Božího Daru se vracíme zpět po cyklostezce a po části Ježíškovy cesty začínáme znovu stoupat.

Cílem je vyhlídka pod Božídarským Špičákem. Odtud pokračujeme po trase 2002 zpět k rozcestí Pod Špičákem, kde ostře odbočujeme vlevo na trasu 2198.

Přes Abertamskou zatáčku a rozcestí Nikolaj se dostáváme k další velmi zajímavé části dne.

Po Naučné stezce Jáchymovské peklo projíždíme kolem bývalého dolu Eduard a sportovního areálu.

Následuje Horký rybník a Skautský kříž. V roce 1992 zde byl vztyčen sedmimetrový dřevěný kříž na památku vězněných, mučených a padlých skautů v době totality.

Potom nás čeká výjezd rozbitou silničkou na Rovnost. Zde můžeme zastavit u Palečkova hradu a na občerstvení.

Velmi zajímavá je také bývalá Řetízkárna s informačními tabulemi věnovanými historii Jáchymovského pekla.

Tahle část výletu není jen o kilometrech a výhledech. Připomíná historii uranových dolů a pracovních táborů, která dává zdejší krajině úplně jiný rozměr.

Pokračujeme po trase 2198 na vyhlídku nad Mariánskou a následně sjíždíme do Mariánské, kde býval klášter. Z někdejšího významného poutního místa s kapucínským klášterem se po roce 1948 stala součást jáchymovského systému pracovních táborů. Klášter, jehož prostory využívaly bezpečnostní složky, byl nakonec v roce 1965 zbořen.

Ve sjezdu z Mariánské je potřeba nepřehlédnout odbočku vpravo na Karlovu stezku, tentokrát po zelené turistické značce.

Čeká nás lesní cesta vedoucí úbočím hřebene přes Střední Kaff. Po Kaffské cestě pokračujeme pod vrcholem Plešivce, kde křížíme místní traily.

Pokud nejste zrovna v režimu „musím stihnout výlet před večeří“, stojí za to zpomalit. Krušnohorské lesy mají v této části úplně jinou atmosféru než otevřená krajina kolem Božího Daru.

Další zastávkou jsou Abertamy, kde je možné doplnit energii občerstvením.

Poté pokračujeme po cyklotrase 2000 směrem na Perninské rašeliniště. Nacházíme se stále vysoko v horách, přibližně ve výšce 880 metrů nad mořem, a okolní krajina připomíná historii těžby rašeliny.

V Perninku projíždíme kolem nádraží, které patří mezi nejvýše položené železniční stanice v Česku. Nechybí ani místní ski areál.

Pak se po trase 2000 vydáváme na Sejfskou cestu, míjíme pomník Františka Palackého a železniční zastávku Nejdek–Sejfy.

Závěr výletu už je přívětivější. Čeká nás mírné klesání úbočím Tisovského vrchu, nad kterým stojí rozhledna Pajndl.

A potom už se postupně vracíme zpět do Nových Hamrů, kde jsme před několika hodinami začínali.

Za sebou máme 67 kilometrů a přibližně 1320 metrů převýšení. Rozhodně to není nedělní projížďka na zmrzlinu. Na druhou stranu díky střídání asfaltu, štěrkových cest a lesních úseků není trasa jednotvárná ani na jediný kilometr.

A pokud pojedete na elektrokole, hodí se plánovat hospodaření s baterií. Nabíječku lze využít například u Maringotky, ale při takovém převýšení není dobrý nápad vyrazit na první větší kopec v režimu Turbo jen proto, že „baterka přece ještě ukazuje sto procent“.

Protože během jediného dne uvidíte několik tváří Krušných hor. Hornickou minulost Horní Blatné a Hřebečné. Drsnou historii Jáchymovska. Vysokohorskou krajinu kolem Božího Daru. Rašeliniště, rozhledny, hluboké lesy, vodopád i Ledovou jámu.

A hlavně – pořád je co objevovat.

Trasa v kostce:

Nové Hamry – Miluščin vodopád – Vlčina – Horní Blatná – Vlčí jámy – Blatenský vrch – Červená jáma – Hřebečná – Maringotka – Mrtvý rybník – Myslivny – Boží Dar – Božídarský Špičák – Jáchymovské peklo – Rovnost – Mariánská – Plešivec – Abertamy – Perninské rašeliniště – Pernink – Sejfy – Nové Hamry

Délka: 67 km
Převýšení: 1320 m
Vhodné pro: horské kolo a elektrokolo
Povrch: asfalt, zpevněné a štěrkové cesty, lesní cesty, místy prudší a techničtější úseky

Tak co, zvládnete za jeden den vodopád, propast, rozhlednu, Ježíškovu poštu, uranový důl, rašeliniště a krkavce? V Krušných horách je to očividně možné. Stačí nasednout a vyrazit.