Článek
Zástava
Pár stonků, voňavých květů.
Mám volbu…
„Dám vale spěchu!“
Posadím se v klidu.
Na své si přijdu.
Nad hrnkem pára.
Vlajka na pozdrav mává.
Krásně modrobílá.
Nedozírné moře, připomíná.
Jeho vůni slanou.
Myšlenky v šálku plavou.
Ve větru plápolá…
Vábení dálek, nelze odolat.
Vůně se z hrnku line.
Na dosah, moře širé.
Štěstí chodí po horách.
Uvítám připomínku, Bílých hor.
Divoce rostoucích bylin.
Mečení popásajících se koz.
Mlsných, chtivých.
Ve skalách se jim líbí.
Volně chodí, sem a tam.
Často je v horách potkávám.
Jak mi chutná čaj, se zeptaly.
Pár bylinek nechaly.
Pro všechny vůně trochu.
Vděčná za pár stonků.
Touží po čaji.
Možnost mám…
Tuhle chvíli, vychutnat.
Sedět v klidu, nabírat sílu.
Ve stoncích se skrývá.
V květech se rozhostila.
Zástavu nechat vlát.
Bílým praporkem zamávají.
Dál se popásají…
Krásný život, rozprostírající se ticho.
Vůni nadechují.
Na hluk si nestěžují.
V horách šťastné…
Vstupy, neomezeně, platné.
Nadechnout krásu, Lefka Ori.
Odhodlaně na vrcholy.
Na každém zástava.
Zabrat, dostala.
Ve větru na cáry.
O krásné, modrobílé, vypráví.
O klidu, o vůni, o čaji.
