Článek
Čísla, která zveřejnil Český statistický úřad za první čtvrtletí 2026, vypadají na první pohled jako důvod k oslavě: průměrná mzda nominálně vzrostla o 8,1 procenta a poprvé v historii přesáhla hranici 50 tisíc korun. I po odečtení inflace, tedy reálně, si Češi meziročně polepšili o 6,4 procenta — tempo, jaké ekonomika nezažila řadu let. Otázka, kterou by si při pohledu na tahle čísla měl položit každý, zní: proč to skoro nikdo necítí jako skutečné zbohatnutí?
Kdo táhne mzdovou spirálu
Za neobvykle rychlým růstem stojí především chronický nedostatek pracovníků v realitách, stavebnictví a pohostinství. V sektoru realit dosahuje meziroční nárůst mezd až 22 procent — extrémní hodnota, kterou žene kombinace nízké nezaměstnanosti a silné poptávky po zaměstnancích v oborech, kde firmy dlouhodobě nemohou obsadit volná místa. Průmysl naopak zaostává, protože ho drží zpátky slabší zahraniční poptávka. Ekonomové z bankovních analytických týmů upozorňují, že rostoucí mzdy spolu s nízkou nezaměstnaností dál táhnou útraty domácností a udržují nad vodou celou domácí ekonomiku, zatímco exportně orientovaný průmysl zaostává. Nezaměstnanost se přitom podle prognóz drží kolem 4,8 až 4,9 procenta, tedy blízko historických minim, což dává zaměstnancům v atraktivních oborech nebývale silnou vyjednávací pozici.
Inflace zůstává nízko, jádro problému jinde
Zdánlivě dobrou zprávou je, že celková inflace zůstává poblíž dvouprocentního cíle České národní banky — v červnu 2026 dosáhla meziročně 1,5 procenta, o něco výš byla jádrová inflace kolem 2,9 procenta. Guvernér Aleš Michl i bankovní rada zatím drží úrokové sazby na 3,75 procenta a vyčkávají, i když centrální bankéře znervózňuje právě mzdový vývoj — je totiž z dlouhodobého hlediska rychlejší, než je s dvouprocentním inflačním cílem slučitelné. Klíčovou roli v mírnění inflace navíc sehrál i přesun poplatku za podporu obnovitelných zdrojů energie ze spotřebitelů na státní rozpočet, díky kterému zlevnila regulovaná složka cen elektřiny.
Proč to lidé necítí v peněžence
Jenže právě bydlení je oblast, kde inflace zůstává nejvytrvalejší a kde reálný nárůst mezd nejcitelněji mizí. Nájemné z bytu loni vzrostlo meziročně o 6,4 procenta, vodné o 4,2 procenta a stočné o 3,7 procenta, náklady vlastnického bydlení se zvýšily o 5 procent. Ceny nemovitostí přitom loni vzrostly zhruba o 12 procent, nájemní bydlení v některých regionech až o 10 procent — tempo, které i při osmiprocentním růstu mezd nadále předbíhá reálnou kupní sílu domácností, které si chtějí pořídit vlastní bydlení nebo si najít nový nájem. Zatímco jednorázový výdaj za jídlo nebo oblečení se v peněžence nepromítne nijak dramaticky, měsíční nájem nebo splátka hypotéky je fixní částka, která požírá stále stejné nebo rostoucí procento výplaty bez ohledu na to, o kolik mzda meziročně vzrostla.
Průměrná nová hypotéka dnes dosahuje 4,84 milionu korun s úrokovou sazbou 4,67 procenta a ilustrativní měsíční splátkou přes 26 tisíc korun — částka, která pro velkou část lidí s nově rostoucí, ale zdaleka ne astronomickou mzdou zůstává mimo dosah bez ohledu na to, jak hezky vypadá procento v tabulce ČSÚ. Mzdová čísla za první čtvrtletí 2026 tak ukazují klasický rozpor mezi makroekonomickým úspěchem a mikroekonomickou realitou: ekonomika jako celek roste zdravě, ale klíčový výdaj, který určuje pocit životní úrovně, roste ještě rychleji než výplata, která ho má pokrýt. Dokud se tenhle poměr neotočí, budou statistické tabulky hlásit rekordy a lidé u výplatní pásky dál počítat, na co jim to vlastně stačí.
Zdroje
● Inflace u 2% cíle (Česká národní banka) — https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/inflacni-cil/tema-inflace/index.html
● Mzdy na začátku roku překonaly 8 %, co na to ČNB? (Finak) — https://www.finak.cz/mzdy-na-zacatku-roku-prekonaly-8-co-na-to-cnb/
● Měsíční vývoj spotřebitelských cen — inflace (ČBA Monitor) — https://www.cbamonitor.cz/statistika/mesicni-vyvoj-inflace
