Článek
Ráno 6. prosince 1917 vypadalo v přístavu Halifax na kanadském pobřeží jako každé jiné za první světové války — rušný uzel, kterým procházely konvoje s vojáky a zásobami směřujícími do Evropy. O pár hodin později z něj zbyla vypálená plocha a téměř dva tisíce mrtvých.
Srážka, kterou nikdo nepovažoval za vážnou
Francouzská nákladní loď Mont-Blanc mířila do přístavu s nákladem, o kterém věděla jen hrstka lidí na palubě i mimo ni: 2 300 tun kyseliny pikrové, 200 tun TNT, 35 tun vysoce hořlavého benzolu a 10 tun bavlny střelné, tedy celkem přes 2 900 tun výbušnin určených pro francouzskou armádu. Loď navíc kvůli různým provozním důvodům nevztyčila obvyklou červenou vlajku, která by ostatní plavidla v přístavu varovala před nebezpečným nákladem na palubě. Krátce před devátou hodinou se v úzké části přístavu zvané Zúžení srazila s norskou lodí Imo, plující pro belgickou pomocnou komisi. Náraz proběhl při rychlosti sotva dvou kilometrů v hodině a obě lodě utrpěly jen mírné poškození — jenže rozlité sudy benzolu na palubě Mont-Blanc chytly a začal požár.
Dvacet minut, které nikdo nevyužil k útěku
Posádka Mont-Blanc věděla přesně, co loď veze, a bez váhání ji opustila, aby veslovala k opačnému břehu. Hořící loď mezitím bez posádky driftovala k molu číslo 6 v centru Halifaxu a přitahovala pozornost stovek zvědavců, kteří se sbíhali na břeh i na nedaleký železniční most, aby přihlíželi ohnivému divadlu — aniž by tušili, jaký náklad hoří jen pár set metrů od nich. Přesně ve 9:04:35 výbušniny vybuchly.
Vlna, která srovnala čtvrť se zemí
Exploze o síle odpovídající zhruba 2,9 kilotuny TNT byla tou dobou největší uměle vyvolanou detonací v dějinách lidstva — překonala ji až atomová bomba svržená o osmadvacet let později na Hirošimu. Tlaková vlna rozbila okna v okruhu osmdesáti kilometrů a výbuch bylo slyšet až tři sta kilometrů daleko. Následná přílivová vlna vysoká kolem osmnácti metrů se přehnala přes čtvrť Richmond na severu Halifaxu a prakticky ji vymazala z mapy — zničila přes 1 600 budov a poškodila tisíce dalších. Zahynulo přibližně dva tisíce lidí, dalších devět tisíc bylo zraněno a šest tisíc zůstalo bez domova. Přílivová vlna navíc zcela zničila i staletí starou osadu domorodého kmene Mikmaků v zátoce Tufts Cove, kterou tamní komunita obývala po celé generace.
Město, které pomohlo léčit vlastní rány
Halifax byl navíc zasažen v období, kdy neexistovaly moderní popáleninové ani oční kliniky — obrovský počet vážných zranění očí od létajícího skla vedl k zásadnímu pokroku v oftalmologii a pediatrické medicíně, protože lékaři museli za pochodu vyvíjet nové postupy pro tak masivní příliv obětí. Pomoc dorazila z celé Kanady i ze Spojených států, nejvýrazněji z Bostonu, který dodnes každoročně od Halifaxu dostává vánoční strom jako poděkování za rychlou a štědrou pomoc. Počáteční vyšetřovací komise vinu za srážku připsala výhradně Mont-Blanc, pozdější odvolání ale rozhodlo, že za nehodu nesly odpovědnost obě lodě společně — spor, který dokresluje, jak i banální manévrovací chyba v přeplněném přístavu dokázala uprostřed světové války vyvolat katastrofu, jakou svět do té doby nepamatoval. Dodnes na kopci Fort Needham nad zničenou čtvrtí stojí památník se zvonkohrou, která každý rok 6. prosince v 9:04 ráno odbíjí na počest obětí — přesně v okamžiku, kdy se před více než sto lety nebe nad Halifaxem na pár vteřin proměnilo v peklo.
Zdroje
● Halifax Explosion (Wikipedia) — https://en.wikipedia.org/wiki/Halifax_Explosion
● Halifax explosion of 1917 (Encyclaedia Britannica) — https://www.britannica.com/event/Halifax-explosion
● Wartime Tragedies: The Halifax Explosion (Canadian War Museum) — https://www.warmuseum.ca/firstworldwar/history/life-at-home-during-the-war/wartime-tragedies/the-halifax-explosion/
