Hlavní obsah

Šelma z Gévaudanu zabila přes sto lidí, do honu na ni se zapojil i francouzský král

Foto: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons

Mezi lety 1764 a 1767 zabilo záhadné zvíře ve francouzském kraji Gévaudan přes sto lidí. Do honu na něj se marně zapojila armáda i sám král Ludvík XV. Dodnes se přesně neví, co to vlastně bylo.

Článek

Mezi lety 1764 a 1767 terorizovalo odlehlý francouzský kraj Gévaudan, dnešní departement Lozère, záhadné zvíře, kterému místní začali říkat prostě La Bête — Bestie. Podle dochovaných záznamů zabila přes sto mužů, žen a dětí, útočila hlavně na ženy a děti a mířila jim na hrdlo. Přesně tři roky trvající teror z místní záležitosti udělal celostátní senzaci, do které se nakonec musel osobně zapojit i francouzský král.

První oběti a šíření paniky

První potvrzenou obětí byla čtrnáctiletá pastýřka Jeanne Bouletová, kterou zvíře zabilo 30. června 1764 v údolí řeky Allier. O pár měsíců dřív podle svědectví přežila útok jiná dívka jen díky tomu, že ji ubránilo stádo dobytka. Útoky pokračovaly celé léto a podzim a dobové noviny, především Courrier d'Avignon, je začaly líčit v čím dál senzačnějším tónu — zvíře přirovnávaly k hyeně, lvu nebo dokonce k obřímu hadovi ze severní Afriky. Podle dobových fám mělo obětem trhat hrdla a některým dokonce srazit hlavu, což k už tak vyhrocené atmosféře přidávalo nádech čirého děsu.

Král posílá armádu

Rozruch kolem Bestie se dostal až ke dvoru Ludvíka XV., který do Gévaudanu vyslal nejprve kapitána Duhamela s dragouny a později svého osobního zbrojnoše Françoise Antoina. Ten 20. září 1765 u opatství Chazes zastřelil mimořádně velkého vlka, kterého prohlásili za hledanou Bestii. Antoine za to získal peněžitou odměnu i tituly, vycpaného vlka poslali na dvůr do Versailles a král považoval případ za uzavřený. V prosinci ale útoky znovu propukly — ať šlo o stejné zvíře, jiného vlka, nebo víc zvířat najednou, bylo jasné, že nebezpečí nepominulo.

Lovec s pochybnou minulostí

Královský dvůr o kauzu časem ztratil zájem, o novou štvanici se ale postaral místní šlechtic markýz d'Apcher. Definitivní konec přinesl až 19. června 1767 Jean Chastel, místní sedlák s pošramocenou pověstí, kterého Antoine při dřívějším honu nechal na čas uvěznit za to, že ho záměrně zavedl do bažiny. Chastel zvíře zastřelil na svahu hory Mont Mouchet. Když mu později rozřízli břicho, měly se v něm najít lidské ostatky, což celou věc zpečetilo jako definitivní konec teroru. Pozdější romanopisci ve 20. století přidali k příběhu detail, že Chastel použil vlastnoručně odlitou stříbrnou kulku — tahle část je ale literární přikrášlení, které dobové prameny nepotvrzují.

Jak Bestie vypadala

Dobové plakáty a svědectví líčily zvíře jako mimořádně velké, s načervenalou srstí, tmavým hřbetním pruhem, obrovským ohonem a nesnesitelným zápachem. Zvíře útočilo většinou samo, výjimečně ve dvojici, a na rozdíl od běžných vlků se prý nebálo ani větších skupin lidí ani hlučného odhánění. Právě tahle nezvyklá smělost přispěla k pověstem, že nejde o obyčejné zvíře, ale o něco nadpřirozeného.

Chlapec, který se ubránil

Ne všechna setkání s Bestií skončila tragicky. V lednu 1765 přežila útok skupina dětí z vesnice Villaret díky dvanáctiletému Jacquesi Portefaixovi, který ostatní zorganizoval do kruhu s klacky a zvíře společnými silami zahnal. Případ se dostal až ke králi — Ludvík XV. chlapci udělil finanční odměnu a zaplatil mu vzdělání, zatímco dobový tisk příběh využil jako ukázku statečnosti prostého lidu tváří v tvář hrůze, která se zdála přemoct i profesionální lovce a vojáky.

Vlk, smečka, nebo něco úplně jiného

O tom, co Bestie z Gévaudanu vlastně byla, se historikové přou dodnes. Většinový názor říká, že šlo o jednoho nebo víc mimořádně velkých vlků — Gévaudan byl podle historika Grahama Robba v té době doslova zamořený vlčími smečkami a chudý venkovský kraj představoval snadný lov. Roli ale sehrála i senzacechtivá dobová media, náboženské a politické napětí v regionu a touha loveckých kapitánů po osobní rehabilitaci. Podle jiných teorií mohlo jít o vzteklá zvířata, kříženého psa, nebo dokonce o uprchlé exotické zvíře z nějaké menažerie. Ve Francii dodnes žije i lidová víra ve vlkodlaky a takzvané meneurs de loups, tedy „vůdce vlků“, kteří měli šelmy ovládat magií — a v samotném Gévaudanu dnes na téma bestie funguje muzeum i turistická rezervace s vlky.

Zdroje

National Geographic — Did a „werewolf“ really terrorize France in the 1700s? — https://www.nationalgeographic.com/history/history-magazine/article/did-a-werewolf-really-terrorize-france-in-the-1700s

Smithsonian Magazine — When the Beast of Gévaudan Terrorized France — https://www.smithsonianmag.com/history/beast-gevaudan-terrorized-france-countryside-180963820/

HISTORY — What Was the Beast of Gévaudan? — https://www.history.com/articles/beast-gevaudan-france-theories

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz