Článek
Ve 20. století, zejména v 70. a 80. letech, se v psychologii začaly rozvíjet techniky asertivity jako způsob obrany proti manipulaci. Američtí psychologové propagovali asertivní školení, který učil lidi, jak se bránit manipulativním technikám a prosazovat své vlastní potřeby bez agrese a nátlaku. Tento přístup byl založen na kognitivných teoriích učení a behaviorální terapii.
Manipulátor který si je uvedeného vědom, využívá různé taktiky. Patří sem zkreslování reality, manipulování mysle, emocionální nátlak, lži, nebo jiné nečestné psychologické triky k dosažení svého cíle. Manipulovat protoznamená využívat dobromyslnosti, nejistot a nevědomosti nebo i dalších vlastností lidí. S cílem uskutečňování vlastních a zpravidla skrytých zájmů. Ty mohou být nevinné a malicherné. Ale stejně tak může jít o naprosté podmanění člověka, komunity nebo i celé společnosti. Niccolò Machiavelli to ve svých dílech trefně shrnul „Nejlepší způsob, jak ovládnout lidi, je přesvědčit je, že jsou svobodní …“
Manipulaci bychom mohli definovat jako asymetrickou interakci ve vztahu. Využívá psychologické taktiky, jako jsou zkreslování reality, emocionální nátlak, lži či psychologické triky. Nejnebezpečnější manipulace je ta, o které si neuvědomujeme, že k ní dochází. A to v tom smyslu, že jedna strana ve vztahu zneužívá druhou. Je to vlastně způsob ovlivňování jiných lidí, při němž se lidé (resp. jejich chování, jednání) stávají prostředkem dosahování cílů manipulátora.
Lidi, kteří manipulijí se chovají tak, jak to vyhovuje jejich záměrům. Ne vždy to však musí být jednání, které je v rozporu s motivy manipulovaných lidi. Vždy je však manipulací (z pohledu psychologie), poškozován jejich osobnostní vývoj (oběti). Manipulace je specifickým ovlivňováním. To se od ostatních způsobů ovlivňování (např. tréningu, koučingu, výchovy etc.) liší především následujícími atributy: a) manipulace znamená zneužívání druhého jako prostředku k prospěchu b) manipulativní cíle jsou skrývány a manipulativní jednání je zastíráno c) jednání je motivováno osobním prospěchem manipulátora
Moment zneužití jedince ve prospěch manipulátora však není z psychologického hlediska poškozením nejhorším. Manipulace totiž poškozuje člověka především tím, že narušuje či znemožňuje utváření jeho osobnostní autonomie. A právě v tom spočívá (z psychologickeho hlediska) nejzávažnější důsledek manipulativních technik !
Z uvedeného by se zdálo, že manipulace je vždy (ze strany manipulátora) činností záměrnou a vědomou. Většinou tomu tak je. Ale jak už v životě bývá, nic není pouze „buď vs nebo“. Vyskytují se i lidé, kteří se manipulativních postupů dopouštějí, a přitom tak nečiní záměrně a úmyslně. Mohou tak jednat například proto, že jsou sami produkty manipulativních interakcí. A jež se jim také do myšlení a komunikace projikují. Aplikují je prostě „ze zvyku“, protože se doposud nezamysleli hlouběji nad vlastními přístupy i dopady na jiné lidi.
„Lidé nejsnáze uvěří lži, která v sobě obsahuje zrnko pravdy…“Napoleon Bonaparte
V každém případě, manipulativní jednání může mít závažné následky. A to jak pro jednotlivce, tak pro společnost. V širším měřítku může manipulace vést také k politické nestabilitě a ovlivňování veřejného mínění způsobem, který není v souladu s objektivní realitou. Zabránit manipulaci je možné pouze tehdy, pokud si ji dokážeme včas uvědomit. Nevěřit slepě informacím a vždy si ověřovat jejich pravdivost. Umět se postavit za své názory a nenechat se zastrašit. Vzdělávat se aby člověk porozuměl neférovým a zavádějícím taktikám a tím se jim dokázal lépe bránit.
Jakmile tohle zvládne, získá větší kontrolu nad svými rozhodnutími a bude schopen činit uvědomělé volby bez vnějšího nátlaku. Tím se člověk stane odolnějším vůči manipulaci a může pomoci i ostatním rozpoznat manipulativní praktiky. „Skutečná svoboda přichází ve chvíli, kdy pochopíme, jak jsme byli manipulováni a naučíme se tomu čelit …“ – Aldous Huxley
Psychologie | manipulace a způsoby jednání
