Workoholismus a závislost na práci | psychologie

„Vyrovnaný život znamená mít čas na práci, ale i na to, co vás dělá šťastnými… rodina, vztahy, osobní rozvoj, koníčky, cestování…“ Richard Branson

Téma rovnováhy osobního a pracovního života je dnes stále aktuálnější. Zejména v dnešní době je slaďování rolí mezi osobním, pracovním a vztahovým životem důležitou součástí každého člověka. Na člověka je neustále vytvářen tlak, který je nejen dlouhodobý, ale často i neúnosný.

„Není to o tom, kolik hodin pracujete, ale jak efektivně je využíváte…“ - Tim Ferriss

Termín „workoholik“ je pojem, který již v dnešní době zlidověl. Často jím označujeme člověka, který podle nás pracuje příliš mnoho. Faktem je, že dnešní doba a způsob práce vytváří vhodné podmínky pro rozvoj workoholismu. Profesor Pallese z Bergamske univerzity kdysi trefně poznamenal, že „…workoholik je osoba, jejíž potřeba práce je tak přehnaná, že ji potřebuje. To způsobuje značné narušení do jeho tělesného zdraví, osobního štěstí a mezilidských vztahů a jeho hladké společenské fungování.“

Pojem workoholismus je tedy psychologický termín popisující závislost na práci, která je spojena se zanedbáváním ostatních stánek života, zejména vztahů, či schopnosti těšit se z mimopracovních aktivit a často souvisí s výrazným stresem. Existují dokonce úvahy zařazovat jej mezi syndromy závislosti (podobně jako gambling nebo alkohol).

Workoholismus se tedy vyznačuje „nutkavou“ touhou pracovat. Obecně se může vyznačovat nadměrnou prací. Být workoholikem nebo závislým na práci se může jevit jako dobrá věc, pokud jde o dosažení cílů nebo úspěchu v životě. Existuje však rozdíl mezi tím, že jste nadšeni pro svou práci, a tím, že jste pracovně závislí.

Primární znaky workoholismu mohou zahrnovat „neustálé přemýšlení“ o práci nebo „neustálou snahu“ pracovat, i když to není nutné. Zapojení se do práce a workoholismus jsou dva různé pojmy, ačkoli se mohou navzájem velmi často zaměňovat. Pro workoholismus může být odpojení se od práce velice „náročným úkolem“. Pracovní závislost může vést k extrémnímu se zapojení do práce.

„Nikdy si nenechte svou práci tak zabrat do hlavy, že byste zapomněli žít…“ Beyoncé

Z pohledu psychologie, lidé holdující workoholizmem častěji trpí problémy s pozorností, hyperaktivitou, obsedantně kompulzivní poruchou, úzkostí nebo depresí. Existuje tzv. „stupnice závislosti“ na práci pro posouzení, zda je jedinec závislý na práci nebo ne. Těchto sedm příznaků značí, že člověk je workoholik:

Workoholizmus tedy může mít skutečně vážné důsledky pro zdravotní a sociální vztahy. Příznaky a symptomy postupně spůsobí zhoršení společenského, fyzického a především duševního zdraví člověka. Musíme si uvědomit, že následky (specificky tohoto typu nezdravé „závislosti“) se nemusí zdát tak nepříjemné, ale mohou mít z dlouhodobého hlediska zásadní a negativní dopad.

Lidé workoholici mají tendenci být svědomitější, extrovertnější i neurotičtější. Mezi nepříznivé účinky workoholismu patří opakující se zdravotní problémy, nespavost způsobená nadměrným pracovním stresem,, deprese a úzkosti, může ovlivnit společenské a rodinné vztahy, může snížit výkonnost práce nebo to také může vést k izolaci a zranitelnosti vůči jiným závislostem.

Workoholismem postižený člověk je často vyčerpaný, dlouhodobě málo spí, má konflikty s blízkými nebo v práci, chybí mu sociální podpora a nároky v práci (pocit) se zvyšují. Workoholismus může mít tedy vážné důsledky na zdraví, vztahy a celkovou kvalitu života. Přestože je pracovní oblast ceněna, je důležité najít rovnováhu mezi pracovními povinnostmi a osobním životem. Prevence spočívá v uvědomění si vlastních hranic, budování zdravých návyků a schopnosti odpočívat bez pocitu viny. Práce by měla být součástí života, ne jeho jediným smyslem…“

Marek Horňanský | psycholog - terapeut Ψ Bibliografia: