Jak látky mění naši mysl | psychologie závislostí

Každý z nás lidí má jisté malé rituály a návyky. Ranní káva, večerní prohlížení sociálních sítí či občasná sladkost pro vyvolání lepší nálady či požitku. Kde je však hranice mezi nevinným zlozvykem a skutečnou závislostí ? Závislosti přicházejí nenápadně. Jsou maskovány jako nevinná forma úniku před stresem nebo jednoduše jako součást životního stylu. Škodlivý vliv bývá často devastující. Negativně ovlivňuje mezilidské vztahy, ničí zdraví, zbavuje nás svobody a postupně přebírá kontrolu nad naším chováním. Jak rozpoznat, když se z běžného potěšení stává nutkavá potřeba ? A existuje cesta zpět ?

„Drogová závislost je moment v lidském těle, kdy se zastaví svět a vše rázem zešediví a tak zvláštně se zastaví. Aby se to pak rozjelo v nekonečném kolotoči stejných dnů, kdy jediné přání je vystoupit… Všechny snahy přestat a vystoupit vedou zpět k droze …“ Josef Vondrka

Existuje mnoho pohledů na to, co je vlastně závislost. V současné době se na závislost pohlíží jako na onemocnění. Podle Světové zdravotnické organizace je charakterizována jako duševní, někdy i jako tělesný stav, který vyplývá ze vzájemného působení drogy vs člověka. Je charakterizována (patologickými) změnami chování a doprovázena nutkavou potřebou brát drogu.

V dnešním článku se podívame na podstatu tvz. nelátkových závislostí. Mnoho lidí se domnívá, že pojem „závislost“ je spjat pouze s „látkovými drogami“. Nejčastějším argumentem je „absence drogy“ (tedy konkrétní látkové psychotropní látky), která by závislost v pravém slova smyslu způsobovala. Opak je však pravdou. V populaci jsou stejně rozšířené jako závislosti látkové. Vyznačují se závislostí na nějaké konkrétni činnosti (můžeme se setkat i s pojmem „mechanická závislost“). Nelátkové závislosti tedy nemají chemický základ.

Každá závislost vyvoláva chtíč a chuť (ang. craving). Neustálé nutkání opakovat činnost dokola. Na začátku se navozují příjemné pocity a stavy. V počátku tomu člověk dokáže odolat. Pokud se ale postupem času opakování takové činnosti zvyšuje, vyvíjí se i neodolatelná touha k prožitku. Tomu už není schopen odolat a stává se to pro něj návykem. Člověk se přestává ovládat a činnost opakuje (přes různé komplikace a negativní dopady na život). U závislosti se setkáváme s abstinenčními příznaky, lidovo tzv. absťákem. Dochází k němu po absenci látky či činnosti. Doprovází ho bolestivé, nepříjemné stavy, které mohou být somatického (fyzického) i psychického charakteru.

Příznaky jsou u každého jiné a rozmanité. Jedinec závislý trpí abstinenčními příznaky stejně jako jedinec závislý na některé psychoaktivní látce. Postupně tak vzniká vzorec závislostního chování. Chování jedince je tak spojeno s impulsy k činnosti. Nutkáním, které „závislý“ člověk nemůže kontrolovat. Impuls je stav napětí který se pojí s určitým činem či akcí. Největší roli na regulaci odměňujícího chování má tzv. „dopaminergní a endogenní opiátový systém“ (podobně jako u látkových závislostí). Drogové závislosti mají v mnoha případech na život člověka fatální dopad. Zasahují jak oblast lidské psychiky, tak i oblast sociálních vztahů člověka.

Medzi nelátkové závislosti patří patologické hráčství (gambling), patologické přejídání, závislost na nákupech (oniomanie) závislost na sexu, závislost na internetu, počítačových her, mobilních telefonů, workoholismus, závislost na televizi atd. Podívejme se na některé z nich blíže:

Gambling. Patologické hráčství. Porucha spočívající v častých opakovaných epizodách hráčství. Ty převládají na úkor sociálních, materiálních, rodinných a pracovních hodnot a závazků. Lidé trpící touto poruchou mohou riskovat své zaměstnání, velmi se zadlužit nebo porušovat zákon, aby získali peníze nebo unikli placení dluhů. Postižení jedinci popisují intenzivní touhu hrát, kterou lze těžko ovládnout.

Patologické přejídání. Mentální bulimie. Je charakterizována opakujícími se záchvaty přejídání a nadměrnou kontrolou hmotnosti s následným vyloučením potravy z těla – zvracením a používáním projímadel. Porucha se může vyskytnout jako následek. trvající mentální anorexie, Mentální bulimie se vyskytuje převážně u mladých adolescentek, studentek středních a vysokých škol.

Závislost na počítačových hrách. Počítačové hry představují oblast počítačových programů, které jsou určeny k zábavě. Jako rizika hraní počítačových her jsou uváděny zanedbávání školy a práce, negativní dopad pro zdravý vývoj pohybového aparátu, zaostávání v sociální kompetenci, prvky násilí, virtuální nevolnost. Negativními následky hraní jsou oslabení kontaktů s okolním světem, přerušení sociálních vazeb. Výzkumy častěji poukazují na závislostní chování u chlapců a mladých mužů než u dívek.

Závislost na sexu. Hypersexualita. Sexuální závislost. Jedná se o zvýšenou sexuální touhu na základě sexuálního pudu. Psychiatr Richard Freiherr to definoval jako „… chování, kdy sexuální touha osoby je abnormálně zvýšená a tato osoba myslí pouze na sexuální potěšení…“ Nezajímá se o žádné jiné záležitosti ve svém životě, sleduje pouze sexuální uspokojení bez ohledu na to, jaký má dopad na její život, bez ohledu na morální normy a právní následky. Chování, které vyúsťuje do impulzivního, neuspokojitelného vyhledávání sexuálního potěšení (u žen se nazývá nymfomanie, u mužů satyriáza). Patří sem nutkavé masturbační praktiky, nutkavé vyhledávání pornografie, promiskuita, vyhledávání jednorázových sexuálních styků.

Patologické nakupování. Oniománie (shopoholismus). Znamená chorobné, nutkavé nakupování. V důsledku toho čeho jedinec nakupuje víc než si ve skutečnosti může dovolit nebo jak potřebuje. Před nákupem pociťují shopoholici velké napětí vyhlédnutou věc vlastnit. Během nakupování dostávají silné pocity vzrušení až euforie. Potom převážně následují výčitky svědomí, které jsou však krátkodobé. Výsledkem patologických nákupů bývají velké finanční problémy a zadlužení.

Pamatujme na to, že závislosti nejsou jen problémem jednotlivce. Ovlivňují totiž celé rodiny, přátele i společnost. Přestože se může zdát, že jejich síla je velká, existuje cesta ven. Klíčem je uvědomění si problému, ochota změnit své návyky a hledání podpory u odborníků nebo blízkých. Každý malý krok směrem k svobodě má význam. První krok může být těžký, ale každý další přibližuje člověka ke skutečné svobodě.

Marek Horňanský | psycholog Ψ Bibliografia: