Článek
Bossing a mobbing jistě znáte. A co staffing?
Nedávno jsem narazil na tento termín, který popisuje šikanu nadřízeného podřízeným.
Většinou s cílem diskreditovat nebo donutit k odchodu.
V Abecedě lídra se setkáváme velice často s „jemnější podobou“. Jedná se o situace, kdy je manažer v roli oběti a cítí se bezmocný vůči svému podřízenému.
Podřízený nemá nutně v úmyslu svého nadřízeného zničit, pouze jej nerespektuje a dává to okatě najevo.
Když se k tomu jedná o všeobecně oblíbeného, výkonného nebo dlouholetého zaměstnance, především (ale ne jenom) začínající manažeři se vůči nim opravdu cítí bezmocní.
Nejsou ještě dostatečně silní na to, aby se jim postavili a vymezili jim hranice.
Nemají ještě vybudovaný vztahový a politický kapitál, aby šli do konfrontace.
Nevěří si a obávají se, že situaci před podřízeným, týmem nebo nadřízeným neustojí.
Z desítek rozhovorů, koučování a mentoringu tohoto tématu vidím, kam to může dospět.
První cesta vede k tomu, že manažer „nalezne svou sílu“, podřízenému se postaví a nastaví mu hranice. Toto končí tím, že se podřízený srovná, nebo odejde. Ne nutně příjemná cesta, ale dlouhodobě efektivní.
Druhá cesta je „manažerská pomalá smrt“. Manažer svou sílu nenalezne, snaží se podřízenému vycházet vstříc s nadějí, že se to někdy zlomí, konfrontace nebude nutná a vše se v dobré obrátí. Čím déle tento stav trvá, tím více moci podřízený nabývá a tím ničivější je dopad na tým. Nemluvě o autoritě manažera.
I proto, postavit se do role manažera, pevně si stoupnout do své pozice, nalézt a opřít se o svou sílu je téma, kterému se se začínajícími manažery věnujeme.
Jedna z nejčastějších reflexí začínajících manažerů je: „Měl jsem konat rychleji a jasněji“.
Někdo na to sílu a autoritu má od začátku, většina ji musí nalézt.
S vhodnou podporou je to mnohem rychlejší.
