Článek
Delegování totiž provází 3 mýty:
1) že je to nejlepší styl vedení,
2) že delegování je o lídrovi a o tom, „jestli to umí“,
3) že delegováním úkol lídra končí.
Podívejme se na ně.
DELEGOVÁNÍ není nejlepší styl vedení. Je jeden z mnoha stylů vedení. Tečka.
V povědomí především začínajících lídrů existuje utkvělá představa, že na jedné straně škály leží DIREKTIVNÍ styl vedení jako ten špatný a na druhé straně leží DELEGOVÁNÍ jako ten dobrý styl vedení.
Ale tak to není. Nejlepší lídři umí stejně dobře využívat direktivní styl, delegování nebo manažerské koučování. Otázka totiž nezní:
"JAKÝ STYL JE NEJLEPŠÍ?"
ale
„JAKÝ STYL JE NEJLEPŠÍ V DANÉ SITUACI A PRO DANÉHO ČLOVĚKA?“
Delegování není pouze o lídrovi a o tom, jestli TO umí. Delegování je stejně tak o člověku na druhé straně. Delegovat totiž můžete pouze na toho, kdo UMÍ a CHCE. Tedy ví, jak má danou práci udělat a chce se mu do ní.
Když delegujete „nevhodnému“ typu zaměstnance, stane se jedna ze dvou věcí (nebo obě):
1. vy nedostanete co chcete,
2. zaměstnance dostanete do stresu a frustrace.
Takže delegování není pouze o dovednosti lídra, ale také o týmu, se kterým právě pracuje. Mnozí začínající manažeři mají týmy, kde je potřeba učit, trénovat a ano, i direktivně vést a kontrolovat.
A pak, i když máte vhodné lidi, delegováním úkol lídra nekončí.
Častá chyba manažerů je, že „bezúdržbového“ člověka, který UMÍ a CHCE, a kterého „nemusí řešit“, nechávají stranou své pozornosti. Právě naopak, jsou to tito tahouni, kteří by měli cítit zájem a to, že si jejich manažer cení jejich práce a vyhledává jejich názor. I proto se tomuto tématu věnujeme podrobněji v Abecedě lídra.
Delegování rozhodně patří do základní výbavy lídra. Ale jako jeden z několika stylů vedení, ne jako TEN NEJLEPŠÍ STYL. Stejně jako delegování se učte vhodně využívat i jiné styly. Pak můžete vybírat TEN NEJLEPŠÍ STYL pro danou situaci a člověka a být manažersky efektivní!