Článek
Zranitelnost, přeloženo do angličtiny: vulnerability. Proč je žádoucí a jak podporuje dynamiku týmu? Přiznávám, definice z Oxfordského slovníku nepomáhá: „Vulnerability: the fact of being weak and easily hurt physically or emotionally.“
Protože zranitelnost, kterou mám na mysli a o níž mluví desítky lídrů, koučů, neurovědců není slabost. Naopak. Vychází z vnitřní síly.
Lídr, který se nebojí připustit si svou zranitelnost před sebou, a pak ji přiznat před svým týmem, si musí být sám sebou jistý a pevný v kramflecích. V praxi to může vypadat například takto:
✔ Otevřeně připustí, když něco podělá.
✔ Omluví se, když někoho urazí.
✔ Požádá o pomoc, přizná, že něco neví, něčemu nerozumí.
✔ Projeví emoce jako je strach, nejistota, nerozhodnost…
Lídři, kteří si nevěří a nejsou si sebou jistí, se budou snažit o přesný opak:
❌ Obhajovat se, když něco podělají.
❌ Svalovat vinu za svou chybu na někoho jiného.
❌ Předstírat vědomosti nebo zatloukat, když nevědí.
❌ Vystupovat přehnaně jistě a rozhodovat unáhleně, mají-li strach.
„Zranitelnost je tmel, který drží vztahy pohromadě“ píše Brené Brown, autorka několika knih s touto tematikou. Pokud je v týmu vnímáno jako slabost udělat chybu, nevědět nebo nebýt dokonalý, nikdo se necítí v bezpečí. Lidé „hrají role“.
Připuštěním zranitelnosti, ukázáním se ve své nedokonalosti a lidskosti si umožňujeme tvořit skutečné propojení a vztahy. Toto začíná u lídra a jeho osobní otevřenosti a zranitelnosti.
Více toto téma rozvádí Brené Brown ve své knize Dare to Lead. Zápisky z knihy najdete v mém newsletteru Leadership ToPPicks nebo si je můžete poslechnout na Spotify ve stejnojmenném podcastu.
