Článek
Když se jako pouhý nájemník dozvíte, že se bude na vašem bytovém domě dělat zateplení a nové balkóny, možná budete mít i radost. Pěkný velký balkón a snížené náklady na zimu zní přece dobře. V tu chvíli však ještě netušíte, že se nového balkonu nemusíte dožít.
Já jsem mladý, takže se přímo mě první bod, o kterém budu psát, nedotkl, ale v našem domě žijí i staří lidé a pro ně to byla vážná komplikace. Náš dům má dva vchody, jeden směřovaný na sever a druhý na jih. Ještě před zahájením stavebních prací došlo k rychlému a nečekanému odstranění staré dlažby u severního vchodu, s položením dlažby nové už to samozřejmě tak rychlé nebylo. Zbyl nám tedy jeden vchod, před ten ale druhá firma postavila stavební materiál, který přece lépe stojí na chodníku. Možná si říkáte, že to přehráním, že to není takový problém obejít. K tomu pro vaši představu dodám, že v bytě nad námi bydlí stará paní, které sejít jedno poschodí trvá 15 minut, protože na to už prostě nemá nohy. Tato paní stavební materiál neobejde po trávě, nedokáže ani projít po hlíně, která zbyla po odstraněné dlažbě za domem. Naše paní sousedka tak byla aspoň týden zavřená doma, protože nám dělníci zakládali chodník.
Druhá věc, která mi už úplně vyrazila dech, byla bezpečnost práce. Náš dům má čtyři podlaží, netrčí v zástavbě, ale ze střechy už je to celkem výška. Já sám jsem ani netušil, co v té střeše je za materiál, ale teď už to vím. Všechen totiž letěl vzduchem kolem našich oken. Samozřejmě ho dělníci neházeli na paletami zaplněný chodník, ale na trávu, kudy se ten chodník logicky mohl obcházet. Nebyla tam cedule, páska ani nic jiného. Jen tam čas od času přistála dřevěná deska, plech nebo těžší kus železa. Když se tam pak vytvořila hromada šrotu, uměla se dobře hozená tyčka odrazit i dva metry. Pro představu dodám, bylo to v dostřelu procházejících civilistů.
Když už mluvím o páskách a cedulích… Že nemáme parkovat před domem jsme věděli, ale že nám za auta dají cedule a policejní pásku už večer, i když zákaz byl až od osmi hodin příštího dne, to nikdo nečekal. Zjednodušeně nám zapáskovali auta, která tam stála.
Na druhou stranu, kde měli cedule a pásky použít, tam se neobtěžovali. Včera třeba přistavili jeřáb, který přemisťoval materiál na střechu. Tedy z chodníku na střechu. Chodník po chvilce částečně uvolnil, takže šlo projít. A světe div se, protože tam nebyla cedule a páska, několik starých lidí to zkusilo. Vyběhl na ně ale jeřábník, který je začal častovat těmi nejhrubějšími výrazy. Protože v publikovaném textu nesmějí být vulgarismy, zde cenzurovaný text: „Ste normální?“ Řval na ně. „Copak nevidíte, že se tu pracuje?“ (Vypustil jsem spoustu kurů a čičinek, které doplňovaly jeho projev.)