Článek
Už když jsem nastoupil, rozhodl jsem se, že budu bojovat za slušné vyjadřování. Nejde mi ani tak o to, abych někoho donutil mluvit slušně, ale o to, aby se dokázali všichni ovládat tak dobře, že to bude jejich volba, ne zlozvyk.
Situace ve společnosti
Každý asi cítí, že máme drsnější výrazy a vedle nich jsou slova… řekněme na půl cesty mezi neutrálním slovem a vulgarismem.
Jak se k takovým slovům stavět ve škole? Podle školního řádu se mají žáci vyjadřovat slušně, tedy by neměla žádná slova na pomezí projít, ale někteří rodiče tvrdí, že jemné vulgarismy se mají řešit domluvou.
Sám rázím postup: Každé sprosté slovo rovná se poznámka a přijde mi to fér, mohu se ale mýlit, tak mě zajímá názor čtenářů.
Třeba by vážně nebylo na škodu, kdyby se ve škole nepsaly poznámky za sprostá slova. Otázka je, jestli by to domlouvání po čase neztratilo váhu.
