Článek
Zahrnují nás láskou, hned na to nám ublíží jako nikdo jiný. V jednu chvíli se vyhříváme v paprscích jejich pozornosti, aby nás během pár minut trestali tichou domácností. V jednu chvíli se cítíme milováni, a vzápětí nám připadá, jako by láska nikdy neexistovala. Slibují nám nehynoucí lásku a oddanost, ale při prvním konfliktu vyhrožují rozchodem. Pravda o narcistech zabolí každého, kdo má mezi nimi blízkého člověka.
Pokud narcistovi odpustíme a dáme mu druhou šanci, není to pro něj motivace ke změně. Naopak, vnímá to jako potvrzení svého chování, ke změně kterého nemá vlastně důvod, protože v jeho očích nečelil žádným následkům.
Narcisté nejsou schopni sebereflexe a změny. Nepřijmou odpovědnost za své činy a slova, protože tím by připustili svou chybu, která je pro dokonalý obraz sebe sama nepřijatelná.
Narcisté se vnímají jako oběti špatného zacházení, mají pocit, že každý bývalý partner jim ublížil. Udržují se v přesvědčení, že se ke svému partnerovi nikdy nechovali špatně a všechny jejich činy byly oprávněné.
Podle Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch postrádají narcisté empatii, kvůli čemuž nejsou schopni vnímat potřeby a pocity blízkých (APA, 2013). Výzkum Larse Schulzeho (2013), publikovaný v National Library of Medicine, potvrdil abnormality v mozku narcistů, důsledkem čehož je schopnost přiměřeně reagovat a vyjádřit lásku blízkým výrazně narušená.
Narcisté si neumějí hrát s dětmi ani si k nim vybudovat silné pouto. Zesměšňují je, vydírají, manipulují nebo ignorují. V přítomnosti druhých však předstírají, že jsou starostliví a obětaví rodiče, a v případě neadekvátního chování dítěte je na vině samotné dítě.
Podle výzkumu Larse Schulze (2013), již jsme zmínili výše, nejsou narcisté schopní vžít se do pocitů druhých. Výsledkem je sebestřednost a krutost, a to i vůči vlastním dětem.
Narcisté nejsou spokojeni sami se sebou, ale jejich porucha je utvrzuje v tom, že veškerou jejich nespokojenost a neštěstí zapříčiňují lidé v jejich okolí. Svou nespokojenost používají jako omluvu pro své neuctivé a hrubé chování.
Manželská a rodinná terapeutka Darlene Lancer upozorňuje, že narcisté upřednostňují moc nad intimitou a jakýkoli projev zranitelnosti pokládají za slabost.
Narcisté mají blíž k cizím lidem, kteří přijímají jejich falešnou masku, protože posilují jejich iluze o vlastní bezchybnosti. Naopak mají problém s blízkými lidmi, kteří si jejich nedokonalosti uvědomují, protože to považují za zradu. I když je jejich partner navzdory jejich slabostem miluje a přijímá, jakékoli narážky na svou nedokonalost vnímají jako neloajalitu. Je to proto, že jeho sebeobraz je vystavěný na fasádě dokonalosti. Nehledá partnera, který ho bude milovat navzdory jeho nedokonalostem, hledá partnera, pro kterého bude bezchybný. Vyjádří-li partner lásku navzdory jeho slabostem, narcista se rozzlobí: potřebuje někoho, kdo zachová představy o jeho dokonalosti.
Podle Darlene Lancer živí v sobě narcisté silný pocit nároku. Sice nás v jistých momentech dokážou zahrnout pozorností, ale jen za účelem zisku toho, po čem skutečně touží – obdiv.
Narcista si nevyčítá, pokud partnera podvede. Podvádění vnímá jako způsob, jak se vypořádat se svým neštěstím, jehož příčinou je partner.
Narcisté jsou pomstychtiví, zejména vůči svým blízkým, kteří prokoukli jejich falešnou masku, již si nasazují před ostatními. Kvůli pocitu nejistoty nesnesou kritiku nebo poukazování na své slabiny či nedokonalost. Je-li jejich skutečné Já odhaleno, cítí se ohroženi a napadnuti, což v nich vyvolává jediné – hněv na blízkou osobu, která k tomuto odhalení přispěla, a nutkání vrátit jí to.
Zdroje:
