Článek
V únoru letošního roku byly zveřejněny výsledky 19 let trvající nizozemské studie o genderové (rodové) dysforii u dospívajících. Genderová dysforie je pocit nepohody nebo úzkosti, který se objevuje u lidí, jejichž genderová identita se liší od jejich biologického pohlaví. Výzkumníci sledovali 2772 dospívajících od 11 let věku. Údaje byly shromážděny a analyzovány v šesti časových bodech mezi lety 2001 a 2020; při posledním měření bylo subjektům 26 let. Kromě touhy být opačným pohlavím zkoumali vědci také emocionální problémy, potíže s chováním, úroveň sebeúcty a spokojenost s fyzickým vzhledem.
Dočasná záležitost
V raném dospívání uvádělo genderovou dysforii 11 % účastníků. V době, kde dosáhli věku přibližně 26 let, se prevalence snížila na 4 %, což představuje 0,1 % všech dotázaných. Pouze tři jedinci uváděli nespokojenost se svým pohlavím trvale po celou dobu dospívání i v dospělosti.
Genderová dysforie postihovala převážně dívky ve věku 13 až 16 let, do 25 let věku příznaky vymizely. Zjištění odhalila, že dysforie byla spojena s nižším sebevědomím, častějšími problémy s chováním, emocionálními problémy a zvýšeným výskytem jiné sexuální orientace (bisexuální, homosexuální). Ke stejným závěrům dospěla i tchajwanská studie z roku 2021: třináctileté děti, které vykazovaly příznaky genderové dysforie, neměly po dovršení 22 let žádný problém se svým biologickým pohlavím. Stejné hojný počet dalších dlouhodobých studií dokládá, že u 61-98 % dospívajících s dysforií příznaky v dospělosti vymizí. Autoři studie z roku 2015 upozornili na skutečnost, že dospívající, kteří prošli sociální tranzicí na opačné pohlaví, nejsou ve skutečnosti šťastnější.
Výsledky nizozemské studie hovoří jasně. Většina adolescentů, kteří se cítí nejistí ohledně své identity a touží být opačného pohlaví, z toho vyroste. Podle výzkumníků se jedná o běžnou a normální zkušenost, která v dospělosti odezní. Nespokojenost s pohlavím, s nímž jsme se narodili, je ve většině případů dočasná a s věkem klesá. Vědci také naznačili, že genderová dysforie postihuje zejména děti s nižším sebevědomím a horším duševním zdravím. Je proto nezbytně zaměřit se zejména na podporu psychického zdraví dospívajících a otevřeně diskutovat, nejen slepě podporovat zmatek v hlavě dítěte vytvořený aktuálními trendy.
Zdroje:
