Článek
Andrej Babiš „objevil“ sucho. Vyrazil na Slapy a oznámil, že máme problém a musíme ho řešit. Safra, jenže ten problém tady není od minulého týdne. Odborníci na něj upozorňují patnáct let a jeho dopady dnes vidí prakticky každý.
O to absurdnější je, že ve stejné vládě sedí vicepremiér Petr Macinka, který ještě nedávno hlásal konec klimatické krize. Tak jak to tedy je? Vláda by si měla vyjasnit, jestli klimatická změna existuje, jestli její dopady bere vážně a jestli s nimi chce něco dělat. Nemůže jeden člen vlády klimatickou změnu zesměšňovat a druhý stát u přehrady a vysvětlovat, jak vážný problém máme se suchem. Sucho, extrémní teploty a změny v rozložení srážek spolu souvisejí. Buď vláda respektuje vědecká fakta, nebo je odmítá. Obojí zároveň prostě nejde.
Když jsem v roce 2014 přišel na Ministerstvo zemědělství, nečekali jsme, až bude sucho každý večer ve zprávách. Společně s Ministerstvem životního prostředí jsme vytvořili meziresortní komisi VODA–SUCHO. K jednomu stolu jsme dostali vodohospodáře, zemědělce, klimatology a vědce. Vzniklo 50 konkrétních úkolů státu a v roce 2017 první komplexní Koncepce ochrany před následky sucha.
A hlavně jsme podle toho jednali.
Jen za roky 2014 a 2015 šlo zhruba 3,5 miliardy korun do pozemkových úprav. Spustili jsme program na obnovu a výstavbu rybníků a vodních nádrží za 1,25 miliardy. Připravovali jsme stovky projektů na drobných tocích a malých nádržích zhruba za 1,2 miliardy a nový program obnovy závlah s rámcem přes miliardu korun. Připravovaly se strategické vodní zdroje Senomaty, Šanov, Vlachovice nebo Pěčín a miliardy šly do vodovodů a další vodní infrastruktury.
Nejdůležitější ale byla změna přístupu. Největší nádrž, kterou v České republice máme, je naše půda. Musíme v ní udržet organickou hmotu, bránit erozi, lépe střídat plodiny a zpomalovat odtok vody. Vodu potřebujeme především zachytit tam, kam spadne.
A bez vědy to nejde. Proto MZe od roku 2016 financovalo projekt, na kterém spolupracovaly CzechGlobe, Mendelova univerzita a ČHMÚ a který pomáhal rozvíjet monitoring a předpověď zemědělského sucha. Potřebujeme kvalitní měření, výzkum, nové technologie i odolnější odrůdy. Politika má stát na datech, ne na tom, co zrovna trenduje na sítích.
Dobře si pamatuji své spory s Andrejem Babišem, když byl ministrem financí. Přeli jsme se o peníze na opatření, jejichž výsledky nejsou vidět za měsíc, ale za deset nebo dvacet let. A když později potřeboval tým kolem InterSucha peníze na potřebné vybavení, pomáhali jsme je ve Sněmovně zachraňovat pozměňovacím návrhem společně s Pavlem Kováčikem z KSČM. Bylo to za první Babišovy vlády. Ani tehdy to nebyla priorita.
Neříkám, že se za Babišových vlád do opatření proti suchu neinvestovalo. Investovalo a pokračovala řada dříve připravených programů. Ale politika nemůže fungovat tak, že odborníci roky varují a premiér problém objeví, až když je v každých zprávách. Pak přijede k přehradě, natočí video a PR vláda začne „řešit sucho“.
Musíme dělat dvě věci zároveň. Připravovat krajinu, zemědělství, obce a města na změny, které už přicházejí, a současně dělat rozumné kroky, aby se změna klimatu dál nezhoršovala. To se týká také energetiky, průmyslu, dopravy a celé ekonomiky.
A teď rychle poznáme, jak vážně to Andrej Babiš myslí. Ukáže to návrh státního rozpočtu na rok 2027.
Budou tam peníze na pozemkové úpravy, zadržování vody, rybníky, závlahy, vodní infrastrukturu, vědu a výzkum? Dostanou obce a města prostředky na zvládání sucha, veder a dalších dopadů měnícího se klimatu?
Bez peněz tohle prostě neuděláte.
Už za pár týdnů tedy uvidíme, jestli Andrej Babiš na Slapech oznámil skutečnou změnu politiky, nebo jsme zase viděli jen další PR akci. Tohle není legrace. Vodu, půdu a krajinu musíme řešit na desítky let dopředu. Každý promarněný rok budeme jednou velmi draze dohánět.
Marian Jurečka
