Článek
Pracovat dál pro stejnou firmu, dělat stejné úkoly, ale místo výplaty posílat fakturu. Na první pohled může člověku zůstat více peněz. Jenže méně jistot pro pracovníka a méně peněz na důchody či zdravotnictví nejsou maličkosti.
Ministerstvo práce nyní potichu přichází se změnou pravidel, podle kterých se rozlišuje zaměstnanec od podnikatele. Obhajuje ji větší volností a jasnějšími podmínkami. Změna se ale nemá týkat jen kurýrů a řidičů pracujících přes aplikace. Má platit pro celý pracovní trh.
Mám obavu, že výsledkem bude více nabídek na IČO místo pracovních smluv. Podnikání podporuji. Ale živnostenský list nemá sloužit hlavně k tomu, aby se firma zbavila odpovědnosti za své lidi.
Rozdíl není pár stokorun
Ukažme si to na konkrétním příkladu podle pravidel roku 2026.
Pracovník má nyní 50 000 korun hrubého. Pokud uplatňuje jen základní daňovou slevu, bez zvýhodnění na děti, dostane 39 270 korun čistého. Firmu jeho mzda včetně sociálního a zdravotního pojištění stojí 66 900 korun. Na dani a povinném pojištění se tedy dohromady odvede 27 630 korun měsíčně, včetně plateb zaměstnavatele.
Teď srovnejme situaci, kdy člověk celoročně pracuje na IČO a každý měsíc fakturuje stejných 66 900 korun. Pokud splní podmínky nejnižšího pásma paušální daně, zaplatí na dani a povinném pojištění celkem 9 162 korun měsíčně. Zůstane mu 57 738 korun, ovšem před zaplacením vlastních pracovních nákladů a vytvořením rezerv.
Veřejné rozpočty dostanou v tomto příkladu zhruba o dvě třetiny méně. Rozdíl je 18 468 korun měsíčně, přes 221 tisíc korun ročně.
Tento rozdíl návrh MPSV nevytváří. Existuje už dnes. Moje výhrada je, že změna zásadně rozšíří jeho využívání místo běžného zaměstnávání.
A vyšší částka na účtu není celá pravda. Člověk na IČO nemá automatický nárok na placenou dovolenou a nemocenské pojištění si musí platit zvlášť, pokud chce mít při splnění podmínek nárok na nemocenskou. Část peněz navíc proto potřebuje na zabezpečení, které má zaměstnanec spojené s pracovní smlouvou.
Účet může přijít nám všem
Kdyby takto nově přešlo ze zaměstnání na IČO deset tisíc lidí se stejnými částkami jako v našem příkladu, na těchto daních a pojistném by se za rok vybralo přibližně o 2,2 miliardy korun méně. To není předpověď dopadu novely ani úplný účet všech následků. Je to ukázka, jak rychle se rozdíl u jednotlivce mění v miliardy. Tato rizika MPSV naprosto ignoruje.
Z dnešních odvodů se platí dnešní důchody. Když se vybere méně, peníze mohou chybět hned, ne až za třicet let. Potřeba zdravotní péče přitom nezmizí. Chybějící příjmy pak musí stát a pojišťovny nějak nahradit. Vyššími platbami ostatních, omezením výdajů nebo v případě státu dalším dluhem.
Dlouhodobě navíc hrozí, že část lidí nebude mít dostatečné rezervy ani zabezpečení a bude potřebovat více sociální pomoci. Právě proto musí vláda spočítat dopady nejen na příští rok, ale i na další desetiletí.
Z výjimky se může stát běžná nabídka
Největší riziko není v tom, že zítra zmizí všechny pracovní smlouvy. Jde o postupný tlak.
Pokud jedna firma sníží náklady nahrazováním zaměstnanců lidmi na IČO, konkurenti mohou začít uvažovat stejně. Při hledání práce pak může přibývat nabídek: pracovní smlouvu nedostanete, zařiďte si živnost. Ze svobodné volby podnikat se může stát podmínka, aby člověk vůbec práci získal.
Takový vývoj nechci. Firmy mají soutěžit lepšími výrobky a službami, ne tím, kdo přesune více rizik na pracovníky a ostatní daňové poplatníky.
Proto považuji za správné spornou změnu z návrhu vypustit. Podporovat skutečné podnikání ano. Dělat z lidí podnikatele hlavně proto, aby za ně někdo jiný nesl méně odpovědnosti, ne.
Marian Jurečka
