Článek
Ekologie je jistě záslužná činnost. Shoduje se na ní většina lidstva. Svou ekologickou cestu, jakkoliv to může být pro Evropana podivné, má i Čína. Své uhlíkové neutrality chce dosáhnout v roce 2065. Tedy o deset let později než EU. Dnes je Čína jedním z hlavních výrobců baterií do automotive. Z celkového množství vyráběných baterií jich EU a USA vyrobí jen 8 %. Koupíte-li si tedy vozidlo s bateriemi, s velkou pravděpodobností budou baterie právě z Číny.
Výroba baterií je energeticky a surovinově velmi náročná. Suroviny pro jejich výrobu kontrolují z podstatné části nedemokratické režimy, přičemž právě výše zmíněná Čína již prohlásila, že nebude vyvážet suroviny na jejich výrobu, ale pouze hotové konstrukční celky.
Je tedy nepravděpodobné, že by EU začala dohánět svůj výrobní deficit, protože na to nemá suroviny, a cenově takové vozy zpravidla vyjdou dráž, než jejich konkurence z Číny. Vzpomeňme si, jak jsme se před dvaceti lety smáli vozům z Koreje. Dnes se smějí spíše oni nám. Totéž nás čeká s Čínou.
Pro běžného Evropana je automobil denní potřebou. Ano, mnoho věcí lze zařídit s pomocí hromadné dopravy, zvláště ve větších aglomeracích soukromý vůz přestává dávat smysl, protože není o moc rychlejší než veřejná doprava.
Nesmíme ale zapomínat na to, že v EU nemáme jen velké aglomerace. Zvláště v bývalém východním bloku je mnoho lidí bydlících v bytových domech, kteří do zaměstnání a za denními povinnostmi jezdí denně 30 a více kilometrů. Často za mzdy třetinové oproti Evropě západní. Tihle lidé často nemají na nové auto. Pokud se rozhlédneme po českých sídlištích a jejich vozovém parku, pak nejčastější stáří vozu bude okolo 20 let a jeho cenovka se bude pohybovat někde mezi 75 a 125 tisíci Kč.
A teď k tomu podstatnému. Cena surovin pro výrobu baterií stoupá. Žádná z firem to nebude dělat bez zisku, a tedy i stavbu továrny na baterie ve finále zaplatí všichni zákazníci.
Pravděpodobnost, že bude cena elektromobilů klesat je velmi blízko nule. Jaký recept na to mají úředníci v Bruselu? Zdanit, zdražit a znesnadnit nákup běžných vozů, a z jakýchsi imaginárních daňových výnosů dotovat prodej elektromobilů. Nikdo neříká, z jakých a je zcela jasné, že peníze na to opět budou muset dát občané.
Většina z těch lidí na sídlištích českých okresních a menších měst si elektromobil nikdy nekoupí. Nebudou na to mít peníze. Již nyní většina z nich splácí hypotéku na bydlení, které si koupili. Vozový park tedy bude dále zastarat, protože těmto lidem nikdo nedá 500 až 700 tisíc na nový vůz.
S tím, že Evropská komise přišla s nápadem, že firemní vozidla budou elektrická povinně již v roce 2030, ale automobilky přijdou o mnohem důležitější klientelu, která, a řekněme si to upřímně, dělá většinu prodejů v EU. Jistě, kurýrovi v Praze stačí malý elektrovůz. Jsou ale lidé, kteří firemním vozem najezdí 300 a více km za den. Budou ochotni čekat na dobíjení a kupovat každých 5 let nové auto nebo baterie do něj?
A má to celé vůbec smysl, pokud doprava v EU tvoří jen menšinu produkovaných skleníkových plynů?
Pokud víme, že jsme surovinově závislí na jiných zemích, a v EU už tomu jinak nebude. Pokud k tomu víme, že automotive je v EU klíčový segment průmyslu a dává živobytí velké části občanů EU a tvoří i nemalou část vybraných daní, pak lze říci, že Evropa páchá ekologickou sebevraždu, a pod pláštíkem ekologie hodlá zničit vlastní automobilový průmysl, zaměstnanost, a připravit se o velkou část daňových příjmů.
Jistou nálepkou má být rok 2026, kdy má dojít k revizi a zhodnocení úspěšnosti tohoto plánu. Ale v to, že se snad něco změní a velká část politiků přestane lhát, manipulovat fakty, šířit dezinformace a lákat občany na vzdušné zámky, je velmi malá.
