Článek
Jako by toto téma bylo nevyčerpatelné. Myslím, že toto téma vyčerpal už Michal Viewegh ve svých Účastnících zájezdu. Od těch dob se toho celkem dost změnilo.
Ne, že by na dovolenou nevyráželi různí exoti, ať už s ponožkami v sandálech, přecpávající se v all inclusiv, basou piv v kufru auta, či stěžující si na nesmysly. Dovolím si předpokládat, že to není reprezentativní vzorek české populace. Už proto, že autoři, či autorky těchto článků k nim jistě nepatří.
Další narážka bývá to, že Češi nemluví cizími jazyky. Zřejmě někdy někdo potkal někoho, kdo se dorozumíval „rukama - nohama“ a hlasitěji, než bylo nutné. Od těch dob tato historka žije svým životem a stalo se z ní „pravidlo“, které nesmí chybět v žádném článku o Češích na dovolené.
Uznávám, že rusky už se nikde moc nedomluvíme a navíc, vzhledem k aktuální situaci, bychom asi nepotěšili. Už za našeho mládí existovaly jazykové kursy a na středních školách druhý volitelný jazyk. Na užívení to sice není, ale na dorozumění to postačí.
V Čechy oblíbených destinacích jim poskytovatelé služeb vyjdou rádi vstříc alespoň základní znalostí češtiny. Vždyť tam nechávají nemalé peníze a to i „skrblíci“. Navíc mi vážně nepřipadá hezké vysmivat se někomu, kdo je rád, že se vůbec mohl na dovolenou vypravit a musí si odepřít různé požitky. To má sedět doma na zadku a stydět se?
Proč? Protože nějaký český pán, či dáma neodolá a musí se distancovat od své rodné země a sepsat drbavý článek? Chce si užít moře, sluníčko a odpočinout si, jako každý jiný. Není jeho vína, že české platy i třicet let od pádu socialismu stále hrubě nedosahují těch západních.
Nesmyslnými stížnostmi a historkami cestovní kanceláře jistě disponují, ale nebude údajná přemíra stížností spíše důsledkem toho, že se místní poskytovatelé služeb snaží obejít požadované standardy v honbě za ziskem? Protože stěžovat si na výhled do zdi, nebo na hromadu odpadků, namísto na moře, netekoucí teplou vodu, nebo na plíseň, je zcela přiměřené a oprávněné. Proč by zrovna Češi měli být tou výjimkou mezi národy a nechat si všechno líbit?
Tolik českých ponožek v sandálech, aby to stálo za zmínku, jsem tedy nikdy a nikde pohromadě neviděla. Možná také má dotyčný k těm položkám zdravotní důvod, nebo je mu to jednoduše pohodlné. Koneckonců do trekových sandálů také nosím ponožky. Nízké, kotníčkové, protože nesnáším různé kamínky, nebo prach na bosé noze.
Svého času také koloval postřeh, že ti hrozní Češi jedí u památek řízky s chlebem. V tutéž dobu jsem viděla spoustu mladých cizinců v Praze, pojídajících různě na zemi, na lavičkách, či na schodech své „zahraniční“ bagety. Kdo cestuje, nebo cestoval s nízkým rozpočtem, poradí si po svém, jak umí a může. No a co, cestování není jen pro bohaté.
Každý národ má své exoty a podivíny, patří to k lidské společnosti, ale pochybuji, že je takto zveličuje a dělá z nich pravidlo. Řekla bych, že tento způsob národního sebepodceňování bychom už měli konečně poslat tam, kam patří, tedy „do nikam“.
https://www.lifee.cz/cestovani/jak-poznate-cecha-na-dovolene-podle-techto-10-charakteristickych-vlastnosti_3098.html
