Článek
Také máme karmický vztah. Máme jeden druhého za trest. Co jsem já nešťastná musela v těch minulých životech provádět? A co teprve můj manžel.
To jsou ty prapodivné vztahy, kterým se se říká Itálie. Okolí žasne, že ti dva nejdou od sebe.
Případně vztahy, kdy jsou dva jedinci tak odlišní, že víc to už snad ani nejde. Okolí také žasne, že ti dva jsou pořád spolu.
Proč se nerozejdou a nejdou za lepším, když se prakticky denně můžou o sobě dočíst, že žijí v toxické vztahu, že takový vztah je nemožný a ubíjející?
Jednoduše je k sobě pořád něco přitahuje. Jako by nebylo úniku, nebo nechtějí unikat. Občas sice jeden druhého v duchu zakopávají na zahradě pod jabloň a představují si ten klídek, ale v určitém bodě je sejme hrůza z toho, že by ten druhý nebyl po jejich boku. Ne někdo jiný, lepší a vhodnější, ale jen a pouze ten jeden/ta jedna. Mají to tak oba.
Někdy se také rozejdou, aby časem zjistili, často po jiných vztazích, že nic jiného nefunguje. Nefunguje to, ani když je nový partner mnohem kompatibilnější, má vlastnosti, které byly v předchozím vztahu postrádány. A okolí se opět diví, tentokrát tomu, že je opouštěn takový ideál. Jakási osudová síla se opět postará, aby se znovu sešli a byli spolu. Zřejmě existuje osudová láska.
Na druhou stranu, nemyslím tím, aby člověk za každou cenu zůstával ve vztahu, který je opravdu nevyhovující, ubíjející, nebo skutečně toxický. Rozhodně nejsem zastánkyní udržení vztahu, nebo manželství za cenu vlastního sebeobětování.
Můžeme věřit na karmický vztah, protínající se napříč dějinami, můžeme věřit na osudovou lásku. Nebo si prostě jen pragmaticky uvědomit, že ten protivný cholerik, který občas vybuchuje, jako islandská sopka, nebo čas od času protivná semetrika, bude první, kdo objede všechny lékárny v okolí a bude vám držet kyblík při zvracení, aniž byste se mu zošklivili, nebo aniž by vám vyčítal, že není teplá večeře, nebo vyměněná žárovka, když nemůžete vstát z postele.
Každý počátek vztahu je krásný a romantický, vyvolává vznášení na obláčku. Pak ale přijdou obyčejné všední dny a situace, které vás notně otlučou a otřískají. Pak se pozná, kdo je co zač.
