Článek
Přesto vás bude urputně přesvědčovat, že máte něco dělat, nedej bože, něco si myslet, nebo svou práci tak, aby postup vyhovoval představě dotyčného.
Neodradí ho, že jste se o tom už pobavili, že jste svůj postup zdůvodnili a svou věc si obhájili. Pro jistotu svou řeč uvede oním „nechci se hádat, ale…“. Už předem si chystá alibi, že on není ten, kdo se přišel hádat. Ve skutečnosti dobře ví, že hádku vyvolává. V určité chvíli každý z nás, pokud není svatý, nebo se nejedná o dítě, či člověka s mentálním postižením, vybuchne vzteky a dá to hlasitě najevo. Hádka je na světě.
Může se to stát v zaměstnání, doma, nebo v jakékoliv skupině lidí, kde je nutné řešit nějaké společné záležitosti.
Jsou v podstatě dvě možnosti, proč to dotyčný dělá. Buď skutečně přišel vyvolat hádku, nejspíš, aby si ulevil, nebo se zoufale snaží mít nad vámi navrch. Oba dva důvody jsou nepřijatelné.
Rozhodně není dobré ustupovat a když se vám chce, klidně se o svou věc pohádejte. Jen máloco má jen jedno řešení, nebo jen jeden postup. Je-li to věc, která se týká jen vás a vašich záležitostí, klidně (nebo i ne klidně) si stůjte za svým. Pokud myjete nádobí vy, protějšek ať si nechá své dobré rady a udělá to sám, když to umí tak dobře.
Pokud se vám hádat nechce, diskuse a hádky odmítněte. Pokud to druhý nerespektuje, je-li to možné, odejděte. Není-li to možné, mlčte, věc je uzavřená.
Vypadá to zdánlivě banálně a obvykle nejde o nic světoborného, například vám manžel vnucuje určitou značku kola, přičemž vy už máte dávno vybráno, vyzkoušeno a chcete právě to. Kamarádka vám vnucuje určité šaty, přitom vy víte, že vám tenhle střih nebo tahle barva nesluší. Mnohdy raději ustoupíte, aby byl klid.
Jednoho dne se však proberete a zjistíte, že toho klidu je nějak moc, na váš úkor. Uvědomíte si, že nejste dítě, přesto s vámi tak někdo z blízkého okolí zachází. Nebo je to dokonce několik lidí. Najednou víte, že jste to měl nebo měla utnout hned v zárodku.
Nestalo se a z toho, že ustoupíte, se stal zvyk. Jistě, někdy je nutný kompromis, či ústupek, ale v žádném rovnocenném vztahu není třeba vzdát se svého pohledu na své věci. Pořád jsou věci, které jsou bytostně jenom vaše a nikomu do nich nic není. Dokonce ani manželovi nebo kamarádce.
Jiná věc je, když někoho pořádáte o radu, ale konečné rozhodnutí je vždy na vás. Pokud se dotyčný uráží, protože jeho dobrá rada nebyla vyslyšena, přesto, že byl o ní požádán, chyba je na jeho straně, ne na vaší.
Máte právo se vyhnout tomuto způsobu manipulace. Nic jiného to totiž není. Dospělý, rozumný protějšek skutečnost, že se neřídíte jeho radami, umí dospěle přijmout, aniž by to vyvolalo negativní pocity vůči vám. Nemá potřebu ovládat vaše vnímání a vidění světa.
Manipulátor ano a čím více budete v zájmu klidu ustupovat, tím více bude tlačit, až jednoho dne zjistíte, že vy nejste vy, ale někdo, kdo je vám samotným cizí.
Ten klid nestojí za to. Vždycky je lepší podstoupit trochu nepohodlí a dát jasně najevo, že tohle, na rozdíl od společných aktivit, je jen a jen vaše věc a za ní si stojíte.
Neznamená to, že je vždy po vašem. To je také jeden z oblíbených manipulativních triků, dostat člověka k tomu, aby cítil vinu. V tomto případě není na místě, cítit se provinile. Manžel, nebo manželka, kamarád, či kamarádka, kolega, tchýně, švagrová…nikdo z nich není mentorem vašeho života. V každém vztahu má člověk právo zachovat si přesně ten díl svobody, který se týká jen jeho.
Nemyslí se tím být sobec a prosazovat si svou na úkor ostatních, ale stejně tak nepřipustit, aby si někdo jiný prosazoval svou na váš úkor a zasahoval do vašich osobních záležitostí.
Možná jste dokonce typ, který tyhle pochroumané osobnosti přitahuje. Manipulace není zdravá komunikace, je třeba se vymezit hned, jakmile si uvědomíte, že protějšek má snahu zasahovat do vašich osobních záležitostí a odmítá přijmout vaše rozhodnutí bez toho, aby se urážet, hádal se s vámi, či dokonce plakal. To už je citové vydírání a někteří manipulátoři jsou mistry v tomto oboru.
Nenechte se zviklat. Normální je, klidně i dlouze, diskutovat o společné dovolené, rekonstrukci domu či pořízení psa, protože se to týká všech zúčastněných. Není normální, když vám někdo vnucuje všemi prostředky například určité sedlo na kolo. Zadek potom bude bolet jen vás. Stejně tak ve zdravém vztahu není normální, ani v zájmu vyššího dobra, vynucovat si, kdy máte dělat určité domácí práce. Pokud někdo trvá na tom, že je nutné vykládat myčku hned po umytí nádobí, fajn, ať si ji vykládá, protože vy si chcete zrovna číst.
Naučte se rozlišovat věci, které jsou jen vaše a jsou pro vás důležité, a trvejte na nich. To není sobectví, to je zdravý přístup sám k sobě.
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Manipulace
