Článek
Tahle pohádka jaksi nevychází z reality. Statistika je taková, že na tři lidi připadá průměrně jedno kuře k obědu. Život je takový, že jeden má k obědu celé kuře a další dva chroupají lupeny. Možná je chroupají servírované na porcelánu, který podědili po tetičce Amálii, z čehož někdo sociologickou úvahou vyvodí, že se jedná o střední třídu.
Přiznám se, že tyhle pohádky mě nebaví číst. Jsou takové idylické a mimo realitu, bohužel nejsou krásné, protože po přečtení by jeden upadl do deprese z vlastní neschopnosti.
Nebojte se, nejste v tom sami, takových je většina. Pohádkáři totiž zapomínají odečítat hypotéky a pro ty méně šťastné nájmy, jídlo a oblečení. Kdyby už ano, rádi zapomínají na další položky, jako jsou například náklady na to, aby člověk mohl být někde zaměstnán a pobíral plat, nebo mzdu. Kdo dnes doběhne do práce v pantoflích? Často se neobejdeme bez auta, které se musí koupit a není to jen obsah nádrže, co platíme.
Ti, kdo se v dnešní době doslova obětovali a pořídili si děti, vyškrabují často účty i peněženky do koruny, aby umožnili dětem žít život, srovnatelný se životem spolužáků.
Rady o odkládání peněz do různých akciových fondů jakožto zhodnocení peněz jsou rady vcelku zbytečné, neboť méně rizikové fondy nemají šanci porazit výživnou inflaci, která se stávající vládě skutečně povedla. Takže v tuto chvíli je to spolehlivé místo, kde přijít o peníze, o spořících účtech nemluvě. Jediný, kdo si pomůže, je banka.
Jako jediná spolehlivá investice se tedy jeví investice do nemovitosti. Hezké, ale nic pro občana s průměrným příjmem. Nedosáhne na hypotéku a díky nahrávce stavající vlády, která se snaží utopit zákon o dostupném bydlení, tento občan místo investic bude přispívat na živobytí panu domácímu. Nájmy ostatně vystřelily do nebeských výšin, všimli si toho pohádkáři? Takže sežerou všechen potenciál, který by teoreticky mohl být odložen na důchod.
Tyto pohádky jsou buď obyčejnou provokací, aby se člověk mohl zdravě rozčílit u odpolední kávy, to v lepším případě. V horším případě jsou to báje různých finančních poradců, kteří nahánějí „malou domů“ svým bankám. Banka bude vaše peníze spravovat desítky let a ukousne si z nich pořádně velké sousto. Zároveň nenese odpovědnost za to, že jsou úspory znehodnocené rostoucí inflací. To my nic, to svět a vláda, je jejich heslo.
Jistě, pokud uspoříte miliony, asi vás to tolik bolet nebude a budete mít z čeho pohodlně žít. Pokud však, když už se vám to podaří, začnete spořit, abyste měli „akorát“, pravděpodobně spláčete nad výdělkem, protože i přes všechny úroky a benefity, které přibyly, zjistíte, že celková částka v mezičase jaksi ztratila na hodnotě, protože ceny všude okolo jsou dost jinde, než před těmi dvaceti, třiceti lety, když jste začali spořit.
Nikoho nenabádám, aby nespořil na důchod, ale nelakujme si tuhle pohádkovou iluzi na růžovo, ono je to trochu jinak, než se jeví. Někdo potřebuje zhodnocovat vaše peníze a z nich vám utrousí pár drobků, aby si sám ukousl pořádný kus vašeho koláče.
Problém s důchody je jen jeden, špatně hospodařící vlády a nepovedené pokusy o důchodové reformy. Jeden pokus s třetím pilířem už tu byl a nějak se neosvědčil. Skončil hluboko v propadlišti důchodových dějin.
Teď proběhl další pokus, který sice nic nevyřeší, zato naštve občany.
Důchod stát občanovi nedá zadarmo, musí si to odpracovat. Takže státu podarujeme zdravotní, sociální pojištění, DPH, spotřební daň, ti šťastnější zvyšující se daň z nemovitosti, daň z příjmu.
Finanční poradce vám doporučí omezit výdaje, pokud se mu svěříte, že nemáte z čeho spořit. Tak bude třeba zřejmě zajít za panem domacím, aby vám snížil nájem. Případně zajít za zaměstnavatelem, aby vám zvýšil plat. Stát jde příkladem, že?
Pravda, zaměstnavatel teoreticky může přispívat zaměstnacům, ovšem je to na jeho ochotě a obvykle přispěje paradoxně těm lépe placeným. Těm nejchudším, kde se dají předpokládat nízké důchody, nepřispěje obvykle nikdo a ničím.
Vzhledem k tomu, že stále roste počet lidí, kteří pobírají příspěvek na bydlení, lze předpokládat, že roste počet lidí, kteří jedou s financemi „na doraz“ a na spoření nezbývá.
Takže ne, spořit na důchod nemůže každý, dokonce ani skoro každý.
Moudra o akciových trzích a složeném úročení jsou fajn, ale když už někdo píše o tom, že by to měl provozovat každý, jak je to jednoduché, je s podivem, že nepřipojí i návod, jak na to. Když je to tak jednoduché a pro každého, stačí jeden řádek, no ne?
Nebo je to složitější? Co by se asi stalo s akciovými a finančními trhy, kdyby na ně vtrhli skutečně všichni? Myslím, že bude lepší to nezkoušet. Nebo ano?
Různé podvody v této oblasti zmiňují autoři podobných članků jen velmi okrajově a obvykle přehlédnou fakt, že jeden nepovedený pokus v této oblasti někoho hravě připraví o úspory.
Tak když už někdo sype moudra do života, může rovnou připojit i návod, jak na to. Nezaplatit nájem, nebo obědy dětem ve škole asi nebude ta nejlepší cesta.
Jeden takový „inspirativní“ článek:
https://medium.seznam.cz/clanek/bara-diva-na-duchod-si-muze-nasporit-kazdy-kdo-projevi-snahu-111637
Tady jeden skutečně inspirativní článek "úplně obyčejného člověka":
https://www.flowee.cz/rozhovory/14806-bohatstvi-je-hlavne-o-navycich-chce-to-spravne-nastavit-mindset-rika-eva-z-investovani-pro-holky
Snadné, jen si musíte odskočit někam, kde si na to investování vyděláte a kde potkáte lidi, kteří vás navedou.
Není to úplně bez rizika, že?
https://www.xtb.com/cz/vzdelavani/vyhody-a-nevyhody-dlouhodobeho-investovani
Proč by měl člověk přijímat rizika, pokud není svým nastavením hazardní hráč? Ostatně, problém není v nízkých důchodech, ale v nezvládnuté inflaci, kdy si ještě navíc velcí hráči na trhu udělali z naší země Eldorádo.
