Článek
Proč vlastně ne. Na druhou stranu, nehodlám z toho dělat modlu a kdyby byly v rodině děti, určitě by mě nic takového nenapadlo. Kdo by se také chtěl připravit o těšící se dětičky s rozzářenýma očkama. Nadělovat dětem je snadné, napíšou si dopis, půjdu a koupím, nebo objednám, krásně zabalím a mohu se těšit na těšení a rozbalování.
Obdarovávat dospělé je složité a trochu nevděčné. Mnozí nevědí, co chtějí, případně si to sami koupí, kdy chtějí. Nějak moc jsme si zvykli na to, že můžeme mít (skoro) všechno hned, případně kdy chceme.
Zapomněli jsme se těšit. Na hezký film v televizi, na nový svetr, či parádní botičky. Na dárky k Vánocům není třeba se těšit, půjdu a koupím si to sám a ostatní ať to nějak odbydou. Ostatním tedy nezbývá, než nějak to odbýt, hlavně, aby tam něco bylo. Pak přijde zklamání a otrávenost.
Proč to? Nedává to smysl. Sušička se pod vánoční strom stejně nevejde, ale tomu, kdo pere a neustále vláčí mokré prádlo tam a suché prádlo sem, to udělá radost kdykoliv v průběhu roku. Manžel si nadělil beránek na westernové sedlo, protože zadek ho zebe už teď, nebude čekat, až se Ježíškovi uráčí.
Návrh na bezdárkové Vánoce byl přijat jednomyslně a za ušetřené peníze si každý koupí přesně to, co chce. Dávat peníze do obálky také není nic zábavného, natož kouzelného. Kdyby je někdo potřeboval v nouzi, vypomůžeme si kdykoliv.
Také mi vadí snahy obchodníků podvádět falešnými slevami, kdy zneužijí toho, že lidé jsou přece jen méně pozorní, soustředí se na přání svých blízkych a snadno naletí. Nehodlám pranýřovat komerci a spotřebu okolo Vánoc a chápu, že pro obchodníky je to vítaná příležitost vydělat, ale podvádět snad není třeba.
Ne že bychom si odřekli Vánoce, dáme si dobré jídlo, posedíme, aniž bychom se ohlíželi po hodinách, všechno okolo ztichne a zklidní se a to je možná přesně to, co potřebujeme ze všeho nejvíc. Ztichnout a jen tak existovat těch několik dní bez starostí, stresu a shonu.
Já miluji vánoční výzdobu, takže se vyřádím na zdobení domu. Velký úklid vynechávám, v našem starém domě, kde se neustále nosí dřevo, vybírá popel z kamen, to ani nedává smysl. O to víc každé volné mistečko zaplním ozdobami a dekoracemi, světýlka a svíčky také nesmí chybět.
Pravda, v pečení a vaření se vyžívám o něco méně, ale to přece zvládnu. Pustím si koledy a začnu péct ve starém sporáčku na dříví. Jistěže mám elektrickou troubu, ale není nad to pořádně se v zimě ohřát.
Nejraději mám čas předvánoční zdobící a potom ten kraťoučký povánoční čas, kdy si vychutnávám klid a mír všude okolo, dostatek jídla, kdy stačí sáhnout pro nějakou dobrotu, lenošení v teple u televize.
Vánoce jsou vzácné tím, že je slaví všichni, všechny zaženou domů a nemohou předstírat, že je nezbytné jít do práce, do školy a podávat výkony. Jen některé profese to štěstí nemají, ale i oni si v práci snad užijí více klidu, protože lidé míň zlobí.
Jde to bez dárků, ale nejde to bez přání kýženého klidu a míru všem. Kéž by zrovna tohle přání bylo v kompetenci Ježíška vyplnit.
