Článek
Autor. Marie G spisovatel
Povolání—Policajt
Denver malé městečko na jihu Anglie, zde jsem se narodila. Rodiče mi dali jméno Kimberli, ale všichni mi říkali zkráceně Kim. Je to oblast, kde většina obyvatel jsou farmáři, ale táta nepokračoval v rodinné firmě, jeho sen od mala být policajt. Jeho rodiče z toho radost neměli, ale nebránili mu, když vyrostl a stal se policajtem.
Když se oženil s matkou přestěhoval se do Pool, úplný cíp jižní Anglie. Po roku jsem přišla na svět já. Táta mě vychovával jak kluka, po kterém toužil, ale maminka víc dětí nemohla mít.
Bylo mi 15 let kdy se mé rodiče rozvedli. Nechápala jsem proč, nikdy nebyli hádky mezi nimi.
Pak mi matka řekla, ..táta je součástí policie a ne rodiny, proto je lepší být sama s mou rodinou. Nic k němu necítím. Vše hezké, co bylo skončilo, jak se stal velitelem policie. Kim jsi pomalu dospělá a věřím, že to jednou pochopíš.
Po ukončení střední zdravotní školy, jsem krátkou dobu dělala zdravotní sestru v nemocnici. Tam jsem poznala Emmu, která studovala na lékařské fakultě v Londýne.
Prax si vybrala v naší nemocnici, pocházela také z Poole.
Jednou na přestávce jsem si sedla k ní, bylo to jediné volné místo.
Poprosila jsem, zda si mohu k ní sednout, nebo některý lékaři si to moc nepřáli.
Po chvíli se mě zeptala, jak se mi líbí být zdravotní sestra.
Upřímně jsem jí řekla, že moc ne. Pak jsem jí řekla, že toužím po povolání jak můj táta. Překvapeně na mě koukala… proč jsi si vybrala tohle povolání?
Má odpověď ji hodně překvapila… Chci být dokonalá v poskytování pomoci lidem, proto jsem si vybrala zdravotní školu. Teď mám přihlášku na policejní akademii.
Pak jsem odešla.
Mé rozhodnutí být policajtkou mě přesvědčilo, že tohle povolání je pro mě víc prospěšné, jak být zdravotní sestrou. Nedělalo mi dobře koukat se denně na nemocné lidi.
Táta byl nadšený, když jsem mu řekla, že za chvíli nastoupím na policejní akademii.
Byl tak šťastný a pak po ukončení nastoupíš na naše oddělení. Po dlouhé době jsem viděla, že je šťastný.
S vyznamenáním jsem ukončila studium a nastoupila jsem na oddělení kde šéfoval můj táta.
Práce bylo hodně nebo dělalo zde spousta cizinců hlavně Poláci.
Nejhorší služby byli v pátek a v sobotu, kdy byla vyplácená mzda.
Jak je známé Anglické holky hodně si užívají alkohol, tak se stávalo často že Poláci a mladý Angličané, opojený alkoholem neudrželi své chování v klidu. Napadali se vzájemně, tak všichni policajty měli práci spousta.
Někdy to končilo odvozem do nemocnice.
Ten den jsem měla službu, tak jsme vzali kluka, co vyvolal roztržku v restauraci a napadl Anglického mladíka za to, že tančil s holkou, kterou on opíjel. Při bitce se, ale zranil i sám rozbitím pohárem. Proto jsme ho vzali na ošetření, pak jsme se rozhodli ho zatknout pro ublížení na zdraví a škodu co napáchal v restauraci.
Když jsme čekali na lékaře, který měl v ambulanci pacienta, šla kolem lékařka a oslovila mě.
..Jé, Vás si pamatuji, když jste ještě dělala v nemocnici…
Já si nějak nevzpomínala až po chvíli. Řekla mi, zda bych měla někdy čas zajít na kafé, nebo by si chtěla se mnou promluvit.
Souhlasila jsem, neměla jsem moc kamarádů, když jsem měla volno raději jsem trávila čas s hudbou anebo zajela do přístavu. Táta měl menší loď, já jsem ráda vyplouvala na oceán zalovit si ryby spolu s ním. Byli jsme oba, co milovali rybaření.
Moc ráda jsem ryby udila a pak dělala ryby pochoutky.
Prosila, zda ji mohu dát číslo na telefon.
Neuplynulo ani týden, když mi volala, zda mám čas zajít si na kafé. Slíbila jsem jí, že příští den mám volno a ráda si popovídám s ní.
Po službě jsem spala až do odpoledne. Probudil mě mobil, volala mi Emma. Tak se mi představila v mobile.
Po sprše jsem se oblékla do sportovního, to jsem měla nejraději.
Stála u restauraci kousek od přístavu.
Navrhla jsem jí, zda nemá chuť si sednout na naši loď, tam bude klid na rozhovor. Ráda přijala nabídku. Koupila jsem trochu jídla a limonádu. Omluvila jsem se, že nemám ráda alkohol, ale není problém vzít pro ni. Odmítla nebo i ona nějak nemusela alkohol.
Jak jsme přijeli na loď udělala jsem pro obě kafé, trochu jsme si povídali o životě a době co uplynula.
Pak mi řekla svůj příběh.
Před tím jsme si řekli, že líp bude oslovení ty jak vy, byla jen něco málo starší ode mě.
Víš Kim, byla jsem krátce vdaná, ale když jsem poznala prohřešky manžela hned jsem se rozvedla. Spolčil se s bandou, co prodávala drogy a kradla auta, které vyváželi do ciziny.
Když jsem mu řekla, že vše vím, napadl mě a musela jsem chvíli ležet v nemocnici.
To byl konec mého manželství.
Pořád, ale nemám od něj klid. Není dlouho co mě napadl jeho kamarád, jak jsem jela z práce. Vzal mi kabelku, kde jsem měla léky pro lidi, které jsem navštěvovala doma.
Měla jsem štěstí, že mě znají a neměla jsem velký problém se ztrátou a odcizením léků. Nahlásila jsem to hned na policii a určitě tam máš i mé prohlášení o události.
Slíbila jsem ji, že to přešetřím a požádám jí, aby přijela na oddělení trochu popsat člověka co jí to udělal.
..Kim moc si to nepamatuji, ale vynasnažím se vzpomenout…
Emma dnes a zítra mám volno, ale zítra zajdeme na oddělení a koukneš pár fotografii, zda nepoznáš toho, co Ti ublížil a okradl Tě.
..Kim, myslím, že to zařídil můj bývalí manžel…
Měl štěstí, poznal pár policajtů, co se o něm vyjádřili kladně, tak skončil jen s podmínkou. Bojím se, zda mě někdo nebude znát a nebude Ti dělat pak problém, to bych nechtěla. Jsi docela príma holka a ráda bych byla Tvou kamarádkou.
Trochu jsem zrudla. Neříkej o mě, že jsem príma, možná za chvíli to nebude pravda. Jsem obyčejná holka, co má ráda spravedlivost, tak mě učil táta, který je také policajt.
Víš, co Emma, líp bude, když já vezmu fotky ke mně domu a Ty si je v klidu u mě koukneš. Pak se nebudeš muset bát, že Tě někdo pozná a já si překouknu pár kolegů. Táta mi pomůže.
Pak jsme dlouho povídali jen tak co máme za zájmy. V hodně věcech byla Emma podobná. Milovala hudbu hlavně Irský folk, country a přírodu. To jsme měli společné.
Smála se, když jsem řekla, že moc ráda rybařím, ale že nemusím je jíst.
Prosila. .. vezmi mě někdy na lov, ráda bych se to naučila. Ted jsem se usmála a řekla jsem, moc ráda Tě vezmu s sebou, když budeš mít volno a já také.
..Emma, když budeš mít dovolenou mohu Tě s lodí vzít do Irska nebo Skotska, je to nádhera to miluji, to dělám každý rok přes dovolenou. Jednou jsme s tátou plavali do Norska, to byl ten nejhezčí zážitek z mé plavby po oceáně…
S údivem mě poslouchala a já si všimla, že je hodně hezká, když se usmívá a je v klidu.
Tak jsme si povídali o všem, o rodině a o životě od dětství. Tak jsme se víc skamarádili.
Byla jsem ráda, že jsme se setkali, našla jsem si príma kamarádku.
Nevnímali jsme čas, až když jsem šla udělat další kafé, byla už docela tma. Pak ještě chvíli jsme pobyli na lodi a jeli jsme domů. Vyprovodila jsem ji až k baráku, kde žila.
Chtěla jsem si být jistá, že je v pořádku doma.
Když jsem přijela domů, nejdřív táta řekl…kde jsi se toulala dcerko.
Tak jsem mu vše řekla.
Neboj hned zítra zjistím na drogovém a vezmu si spisy mužů co dělají na drogovém oddělení. Pak si je může kamarádka kouknout.
Neboj velitel je můj dobrý kamarád, nikdo se nic nedozví.
Pak jsem zavolala Emmě a dohodla s ní návštěvu u mne. Táta přinesl kopie spisů, tak aby si je mohla v klidu kouknout.
Za dva dny, jak jsme měli obě volno přijela ke mne.
S tátou je kontrolovala já zatím udělala kafé a tátovi čaj, který měl rád.
Když jsem je oba sledovala, byli úžasný, věnovali vše úsilí, aby zjistili, co i jen jediného.
Táta věděl, že pak zjistí všechny, co měli, co i jen malé spolčení s drogovou bandou.
Poznala dva muže, co byli velký kamarády s ex manželem.
Byla jsem ráda, že se nám podařilo, aby si Emma vzpomenula. Pak už ostatek byla tátova práce.
Táta šel do své pracovny, my dvě jsme si koukli komedii. Chtěla jsem, aby byla v klidu, když půjde domů.
Povídali jsme si a smáli na některé scény.
Já jsem znala všechny filmy, tak jsem ji víc sledovala, nějak mě zajímala čím dál víc.
Pak jsem šla jí vyprovodit domů.
Autem jsme tam byli za chvíli.
..Kim pojď zvu Tě na čaj, je už pozdě na kafé…
Ok, ale jen na chvíli, ráno jdu zavčasu do práce a Ty také.
Jenže nebyla to malá chvíle, naše povídaní bylo dlouhé. Ukázala mi fotky z dětství a celou její rodinu.
Když jsem zjistila, že je spousta hodin, hned jsem jela domů. Spánek byl moc krátký, tak jsem už toužila, aby byla klidná směna a já konečně mohla zalehnout a spát.
Táta se smál a kolegové říkali… kouknete někdo flámoval a nespal.
Den ušel v pohodě, tak jsem odjela domů spolu s tátou, který mě počkal až skončím. Byla jsem ráda.
Ani ne po měsíci ve spolupráci s drogovým oddělením, bylo zjištěné, kdo spolupracuje s lidmi, který pašovali drogy a napomáhali mazat stopy.
Čtyři policajty byli okamžitě propuštění a trestány za pomoc v trestní činnosti.
Také zjistili, kdo přepadl kamarádku.
Ten prozradil, že mu kamarádky ex manžel za to zaplatil.
Soud s policajty a ex manželem kamarádky probíhal v Bristolu.
Byla jsem ráda, že kamarádka má už navždy klid. Její ex manžel se odstěhoval z Poole, někde do Wells.
Naše kamarádství s Emmou, se čím dál víc zdokonalovalo, často jsme se setkávali jak u ní, tak u mě doma.
Táta si jí oblíbil a pořád nám říkal. .. najdete si kamarády, nesedávejte jen doma.
Obě jsme se smály, bylo nám společně dobře.
Emma pokaždé říkala… strejdo tak ho jmenovat se naučila, nechci už žádného muže, ponaučila jsem se a koukejte mám kamarádku fantastickou s kterou se cítím moc hezky…
Já jsem mu řekla jak pokaždé… hele táto už jsme to přebrali moc krát, prosím nezačínej s tím…
Také v práci jsem měla nervy, když kolegové flirtovali se mnou. Tehdy jsem byla dost netaktní.
Hlavně kolega z jiné hlídky… jsi moc hezká a Tvé černé dlouhé vlasy vzrušují kluky, tak si jednoho z nás vyber…
To mě vytáčelo nejvíc. Konečně se mě zastal i táta. ..Tak kluci nechci už slyšet, že si tu budete dobírat mou dceru, je Vaše kolegyně a když bude mít chuť se vdávat, vybere si takového podle svého gusta, ale jak vím nikdy to nebude policajt…
Od té doby jsem měla klid.
S Emmou jsme si naplánovali společně dobu dovolené, aby zažila plavbu za poznáním Skandinávie.
Také jsem přemluvila i tátu, aby jel s námi. Loď jsme měli dostatečně velkou a jeho souhlas mi udělal velkou radost.
Vzali jsme si 2týdenní dovolenou, abychom propluly, co jsme si naplánovali. Také jsme zabezpečili ubytování všude.
Konečně nastala chvíle dovolené.
Nakoupili jsme potraviny a vše k plavbě. Emma se tak náramně těšila, že konečně si užije nádhernou dovolenou, nebo doteď nikde z Anglie nebyla.
Táta si pozval, jak říkal kamarádku, ale když jsem koukala na ně byli víc jak kamarády. Konečně i jeho jsem viděla tak klidného a usměvavého.
Jeho kamarádka se mi líbila, byla vtipná a také i hezká. Táta ji představil. Tak dcero má tohle je má kamarádka a jmenuje se Suzi, miluje hudbu hlavně po jmenovkyně Suzi Quatro, taky tak hezky zpívá.
Plavba probíhala v klidu. Večer jsme trávili v hotelu, co jsme si rezervovali. Já poprvé jsem sdílela lůžko s kamarádkou., nebo táta rezervoval dvojlůžkový apartmán.
I když jsme se s kamarádkou už znali delší dobu, nějak jsme se divně cítili, když jsme vedle sebe spali. Byli to manželská lůžka.
Pokaždé jsme zůstali dva dny v hotelech, abychom mohli nafotit vše na cestě plavbou po Skandinávii.
Druhý večer už jsme byli v klidu a připadali jsme si jak manželé. Pusa na dobrou noc a drželi jsme se za ruce.
Ráno jsme byli veselé, bylo to asi tím polibkem, že jsme se víc sblížili.
Táta si zpíval po cestě na loď a držel kamarádku kolem pasu. Byli tak hezký, jak kdyby jím bylo 20.
Za té dva týdny jsem se hodně sblížila s kamarádkou a stali se z nás víc než kamarádky.
Naše chování ale bylo stejné, nechtěli jsme, aby táta něco tušil.
Jenže jeho přítelkyně nás prokoukla.
..Kim, nejsem malé dítě, abych neviděla, že se máte moc ráda. Nemusíš se bát nic tátovy neřeknu, je to jen Tvé rozhodnutí, jak bylo i jeho, když mi řekl, půjdeš se mnou a chci, aby Tě má dcera poznala a spřátelili jste se…
Vždyť obě jste skvělé.
Je jen na Vás, zda budete sdílet život spolu jako partnerky, anebo jen jako přátelé.
Mám syna je gay a mám ho moc ráda, takže můžete být v pohodě. Já nedělám rozdíl, dokud se lidi jinak orientovaný chovají jak lidé. .
...A Kim, dokud jsi si není jistá a taky Ty Emma, že chcete být víc než kamarádky, neříkej to tátovi. On ví, že je můj syn gay a nemá s tím problém. Někdy i mě řekl, že se mu zdá, že máš raději holky než kluky, ale určitě by nedělal problém, má Tě totiž moc rád. Koukej Kim, Ty ji budeš chránit, aby ji nikdo neublížil a ona se zase postará o Tvé srdce, aby bylo šťastné, vím to, že je Interní lékařka, řekl mi to Tvůj táta…
Obě jsme byli rudé možná i za ušima, ale poděkovali jsme se jí.
Pak když jsme byli zase na hotelu, dlouho jsme si povídali.
Jak já, tak i Emma řekla, že nezná, co obnáší dívčí spolužití, jen z filmů, co si někdy koukla.
..Emma, rozumím Ti já neznám ani jedno. Já neměla kluka a natož holku i když se mi líbí. Možná časem, ale je pravda, že se mi hodně líbíš a moc krát chybíš, když nejsme delší dobu spolu. Proto někdy přijdu za Tebou do práce, abych Tě chvíli viděla nebo slyšela a myslím, že i Ty to tak děláš…
..Kim, teď jsi mě prokoukla, jo dělám to taky tak i mě chybíš, a to dost často…
Tak to musíme zařídit tak, abychom měli volno společně. Táta mi dá služby v době, kdy Ty budeš v práci, ale někdy to nepůjde, to snad zvládneme.
Pak jsme usnuli jak malé děti.
Ráno hned po jídle jsme jeli zase fotit město Belfast. Prožili jsme nádherný den. Večer jsme poseděli společně o obdivovali noční město.
Ráno jsme vyrazili do Skotska.
Plavba byla klidná, měli jsme pohodu. Večer jsme připluli do Ayr, kde jsme přespali a zdrželi se jen malou chvíli. Odpoledne jsme vypluli čekala nás dlouhá cesta na ostrov Orkney. Tam jsme pobyli 3 dny. Nádherný ostrůvek.
Počasí podle hlášení nemělo být nejlepší tak jsme se vrátili do Ayr.
Po uvažování nás všech jsme se rozhodli vrátit se domů.
Dovolená, co zbyla, jsme využili na 3denní zájezd letecký do Norska.
Po příjezdu domů jsem tátovi řekla. ..Táto, kdy se rozhodneš, aby Tvá přítelkyně přijela bydlet k nám?
Usmál se a řekl… právě jsem Ti to chtěl říct a co Ty nebude Ti to vadit?
Ne nebude, je to příjemná paní, takže moc nepřemýšlej. Konečně ži a ne jenom sedět pořád na policejní stanici.
Tak a teď Ti já chci říct, mám moc ráda Emmu a doufám, že Ti to nevadí.
..Dcero jak by mi mělo překážet něco nebo někdo s kým jsi šťastná.
Když ji máš ráda tak ať se nastěhuje k nám, máme velký barák…
Zatím jsme o tom nemluvili táto, pak se uvidí. Pak mi táta řekl vše o své přítelkyni.
Má malou restauraci a penzion. Tam jsem ji poznal. Každý týden tam hraje country hudba. V penzione ubytuje lidi, který přijedou na dovolenou do Anglie, má spolupráci s cestovkou. Jsou to většinu lidi z Europy a někdy i ze Skandinávie-Island a Norsko.
Táto tak to nevím, zda by byla ochotná přijet k nám.
Vím! Navrhla mi, abych se nastěhoval k ní. Dobře to už nechám rozhodnutí na Tobě táto.
Když jsem se pak setkala s Emmou, řekla jsem jí, nastěhuj se ke mne, myslím, že táta odjede k své přítelkyni.
Dlouho přemýšlela a řekla, pojď bydlet ke mne, mám také velký byt.
Koukej Emma já bych nedokázala bydlet v činži, nezlob se, já jsem o Tobě řekla tátovi nemusíš se bát co řekne.
Pak mi řekla, že ok a za tím dá byt do pronájmu, kdybych si jednou s ní nerozuměla.
..Tak na takové něco nepřemýšlej, mám Tě moc ráda a já jsem se tě naučila mít víc ráda jak kamarádku, je to jen na Tobě, zda to cítíš podobně.
Pak mě dlouze políbila. …Víš Kim, když jsem s Tebou spala v jedné ložnici, měla jsem chuť tě zlíbat, ale měla jsem strach. Teď vím, že jsem se Tě naučila milovat.
Ano miluji Tě a moc ráda se nastěhuji k Tobě, jestli Tvůj táta se odstěhuje.
Bylo týden po našem rozhovoru s tátou, přijela s ním i jeho přítelkyně a řekli, že se vezmou. Svatbu naplánovali za měsíc. Ale, že nebudou zvát lidi jen pár známých z práce od táty a jí.
Vše jsem oznámila mé přítelkyni. Za měsíc byla svatba skutečně nádherná.
Když se táta odstěhoval, byl čas nastěhování mé přítelkyni. Společně s tátou jsme vše zvládli.
Pak na svatební cestu jsme byli pozvané i my dvě. Dovolenou naplánovali 10denní na Kubě a týden na Seychely.
Byla to nejhezčí dovolená v mém životě.
Když jsme přijeli domů Emma nic jiné neříkala, bože to byla nádhera. Pouštěli jsme si videa, co jsme natočili a vzpomínali.
Naučili jsme se žít jako partnerky.
Každou sobotu, když jsme měli volno, jezdili jsme do restaurace, co měla Suzi, poslouchat country a taky si zatančit.
Když přijel čas odchodu na důchod, táta požádal o výsluhu, nebo chtěl už jen být pořád se svou paní.
My dvě jsme měli taky rozmluvu. Emma chtěla, abych nechala práci u policie, že si otevře svou ordinaci a já spolu s ní dělala.
Nejdřív jsem přemýšlela, zda dovedu dělat zase zdravotní sestru, ale láska k ní byla silnější.
Zajela jsem za tátou a řekla mu o naších plánech.
Dlouho přemýšlel a najednou řekl… Je to jen na Tobě, je to Tvůj život a rozhodnout se musíš sama, já jen schválím Tvé rozhodnutí ať je jakékoliv. Emma má pravdu, bojí se, aby se ti nestalo nic zlé i když ví, že jsi znalá pomalu ze všech bojových umění, ale kdo miluje má strach.
Koukej nebude to takové jak v nemocnici, budete spolu a těžké případy nebudete řešit, to budou v nemocnici. Já být na Tvém místě určitě bych byl raději se svou láskou, jak běhat po městě za nepřizpůsobivými lidmi, nebo zloději. Já pak vše zařídím o hladkém odjezdu od policie.
Když jsem přijela domů řekla jsem Emmě, že jak mile vše zařídí končím i já u policie.
Měli jsme velký barák tak na přízemí jsme udělali pro ni ordinaci.
Byla tak nadšená a šťastná, že konečně budeme pořád spolu.
..Kim, tohle je ten sen od kdy jsem Tě poznala, abych se mi splnil. Dnes jsem nejšťastnější člověk na této planetě.
Když vše bylo hotové, tak jsme udělali party pro její i mé přátelé.
Táta zařídil, aby Emma byla obvodní lékařka i pro policii.
Nejvíc se mi líbila, když řekla, ..táto budu i pro Vás a maminku vaše rodinná lékařka.
Táta ji objal a řekl, holka moje jinak bych si to ani neuměl představit, nebo náš lékař je hrozný. Mám Tě rád a navždy dokud budeš mít ráda i mou dceru.
Bylo to dojemné a tekli mi slzy štěstí.
Kluci od policie jásali, že konečně budou mít správnou lékařku.
Jen kolegové nebyli nadšený, nebo odcházela skvělá lékařka, kterou měli ráda.
Časem i já jsem si zvykla na práci zdravotní sestry, tak jsem prožívala poklidný život se svou partnerkou.
Někdy se stalo, že některý z pacientů byl ne právě nejmilejší, ale hned jsem udělala pořádek, nedovolila jsem, aby ji někdo ublížil ani slůvkem.
Lidi si jí oblíbili a čím dál jsme měli víc pacientů.
Někdy se stalo, že nám lidi volali i v nočních hodinách, ale vždy jsme byli ochotní poskytnout pomoc, za co lidi byli vděčný.
Někdy jsem se musela smát, když Emma říkala… prosím, nedělej tak skvělá jídla, nebo za chvíli budu obézní a Ty mě nebudeš mít ráda.
Tak tohle se nikdy nestane, byli mé slova.
Máš pořád nádhernou postavu a vím, že obě nikdy nebudeme tlusté báby, něco vymyslím a Ty víš co, kde se minou naše kalorie.
Jediné, co vím je, že jsem měla štěstí největší v životě, že jsem Tě poznala, jsi můj život a ten máš ve svých rukou.
Dala jsem Ti své srdce, tak věřím, že se o něj postaráš jak o své.
..Kim, vždyť Ty máš to mé a od nedávné doby mou duši a celou mou bytost, to vše krásné jsem nikdy neznala a nedovolím, aby to někdy skončilo.
Osud nám dopřál poznat se a umožnil nám si to ctít.
Máš tolik něhy a lásky, jak má málo který člověk, nikdy bych neriskovala to štěstí, které mi bylo dopřáno i když je to od stejného pohlaví.
Láska si najde člověka, kde bude opětovaná. A tu já mám. Jednou časem si řekneme otevřeně své ano, ten den bude nejhezčí v naších životech.
Povolání policajt II
Soužití.
Společný život byl nádherný, projeli jsme přes dovolenou spoustu krajin, jak Skandinávii-Island, Skotsko, Norsko ale také krajiny jižní část Europy. Nejvíc jsme si oblíbili Francie a Španělsko.
Emma zbožňovala jejích architekturu a historii.
Naše spolužití se zdokonalovala hlavně po stránce zdravotní. Vzpomínky ze zdravotní školy se vraceli. Měli jsme spoustu pacientů tak Emma se zeptala i bývalé kolegyni, která s radostí návrh přijala.
S pomocí tátu jsme přistavili další ambulanci. Tak jsme v pohodě mohli užít si dovolenou.
Po 5 letech spolužití se ale hodně změnilo.
Přijela do ambulanci holka, která, ale měla velké problémy. Její přítel ji hodně zranil. Přivedla jí podle ní sousedka. Holka pocházela z Polska a sousedka byla občánka Anglie, ale pocházela ze Slovenska. Byla to vdova po Anglickém manželovi. Žila zde spoustu let. S manželem neměli děti, krátce po svatbě měl nehodu a zůstal ochrnutý. Opatrovala ho celých 15 let. Zemřel na zápal plic a také měl problém se srdcem.
Po létech se seznámila s Polskou sousedkou, která byla v pronájmu u sousedů, který pronajímali malou kuchyň a pokojík.
Mladé holky jménem Helena, se časem seznámila a hodně ji pomáhala hlavně, když přítel Helenu bil. Stratil práci a starala se i o něho.
Byl závislí na drogy a alkoholik.
Po vyšetření jsme Helenu doporučili do nemocnice. Nechtěla do nemocnice a také prosila, abychom to nehlásili na policii, nebo, když ho pustí zabije jí.
Emi kamarádka byla docela znalá a měla zkušenosti i z Gynekologie, tak podle ní nehrozil potrat.
Helena pak vyjádřila se, že dá dítě k adopci, nebo domů do Polska nemůže s dítětem rodiče by jí nepřijali a známé moc neměla.
Požádali jsme sousedku, aby u ní do rána zůstala a pak ji přivedla na kontrolu, nebo jí musela Emma zašít čelo a ruku.
Sousedka nám slíbila, že se o ní postará.
Když jsme konečně skončili, řekla jsem Emě… co kdybychom si pak po narození adoptovali to dítě. Byla bys skvělá maminka a já bych se to naučila od Tebe.
Zasmála se a s radostí souhlasila.
Kim já vím, že by si byla také fantastická maminka. Zítra to navrhneme Heleně.
Na druhý den jsme se zeptali, Helena my bychom si to dítě ráda adoptovali, jestli souhlasíte, ale máme podmínku, že se budete za tu dobu starat o své zdraví, ale hlavně zdravě žít.
Pak jsme se s ní dohodli, že by zde u sousedky mohla tu dobu bydlet a měla by to lehčí.
Souhlasila, tak jsme pak zeptali paní Zuzany tak se sousedka jmenovala, zda by souhlasila s návrhem. Ráda to přijala, podle ní alespoň nebude sama. Dohodli jsme se ze Zuzanou, že ji budeme přispívat na jídlo.
Ne paní doktorka, ráda se o ní postarám. Zatím jsme jí neřekli, co jsme Heleně navrhli. Zařídili jsme ultrazvuk v nemocnici, zda je dítě v pořádku. Pak nám řekli, že bude mít dcerku. Já i Kim jsme měli radost.
Já jsem bývalým kamarádům vše řekla a jejího přítele chytli a zavřeli za těžké ublížení.
Na soudě jsem jí zastupovala spolu se známou právničkou.
Dostal 2 roky a vyhoštění.
Někdy jsme si přáli, aby to už bylo.
Heleně jsme řekli, že hned po porodu si dítě vezmeme. Jestli bude chtít zůstat v Anglii, tak jí pomůžeme najít vhodné povolání.
Helena, ale chtěla pak jít domů, ne k rodičům, ale ke kamarádce, kterou znala dlouhá léta. Slíbila, že nikdy neprozradí, kdo má dítě, kdyby něco tak řekne, že měla potrat.
A také souhlasila, že nebude mít zájem se někdy setkat s dítětem. Jednu věc, ale musela nám říct, zda její a jeho rodina nemá nějaké těžké onemocnění, nebo dědičnou chorobu. Potvrdila, že nikdo z její rodiny a ex přítele nic takové nemá.
Konečně jsme to mohli oznámit i tátovi a jeho paní, že budeme maminky. Měl obrovskou radost a ptal se jaké jméno dáme holčice. Na to jsem odpověděla… bude se jmenovat Mary-Anna. Měl slzy v očích, nebo tak se jmenovala jeho maminka.
Pak my dvě jsme zařídili vše pro dítě a dohodli jsme se, maminkou budeme obě psané v rodném listě. Dlouho to trvalo, ale podařilo se nám to. Podmínkou byl sňatek s Emou. To, co říkala před tým, že bude nejšťastnější, když budeme oficiálně své.
Po dohodě s tátou a jeho manželkou, byli naší svědci.
Nedělali jsme velkou svatbu, jen přátele.
Ema byla neskutečně šťastná. ..Tak jsem se dočkala této chvíle, se slzami řekla, teď jsme skutečná rodina. Zde nedělali problém s adopci dítěte i když jsme stejného pohlaví.
Pak nadešel čas, kdy jsme si vzali naši dcerku domů. Helena se odstěhovala zatím na krátký čas do Londýna, dokud bude v pořádku.
Dali jsme jí hotovost, aby měla dostatek prostředků zde a pak po návratu domů.
Mary Anna, byla tak nádherná a hrozně moc se podobala na Emu, nikdo by neřekl, že to není její dcerka.
Můj táta a jeho manželka nám jí pořád brali, že si jí pochovají.
Já byla ráda nebo dcerka měla stejnou krevní skupinu jako já.
Mary-Anna byla fantastické dítě, jedla a spala. Rostla nám jak z vody. Nádhernou radost nám udělala na Vánoce, bylo málo po roku. Táta a jeho paní spolu ze synem a jeho přítelem byli u nás.
Byli jsme po večeři a dala jsem dcerku dolů, že ji vyfotíme u stromku. Bože to bylo jak zázrak, udělala malinkaté krůčky k stromku. Všichni jsme měli slzy v očích.
Na tu chvilku nikdy nezapomenu, ale ona také ne, nebo táta dělal video.
Léta utíkali, Mary-Anna v škole byla moc dobrá, tam ji hodně pomáhala Ema.
Já se starala o sportovní činnost.
Od dětství jsme ji učili bojovým sportům abychom se o ní nemuseli bát.
Ema ji učila vše kolem zdravovědy a o záchraně, když je potřeba.
Jenže jak vyrostla její největší zájem byl šerm. Tak jsme ji přihlásili a splnili její přání.
Byla vynikající.
My dvě s Emou jsme neskrývali spolužití a žádný člověk se nad tím nepozastavoval.
Někdy mě napadlo, že se dám pře operovat na muže, ale Ema to výslovně zakázala.
Vždy říkala… mě se líbí milování s Tebou ne s mužským, nikdy to nedělej. Miluji tě jako ženu.
Matka Mary-Anny se nikdy nezajímala o dcerku, tak to bylo nejlepší. My dvě jsme byli její matky.
Ona se neptala na otce.
Jednou jsme jí řekli, že já nemohla být matkou, ale Ema jo tak se víc neptala. Byla moc rozumná a nevadilo jí a nezajímalo, kdo je její táta.
Jí stačilo, že je obklopená lidmi, co jí milují.
Poznávala svět s námi i s mít tátou. Strejda, jak nazývala tátové manželky syna,
kterého měla moc ráda. Doprovázel ji na každý trénink, aby měla pocit jistoty.
Někdy i my dvě jsme jeli, hlavně když byli mistrovství krajiny.
Studovala historii, neměla zájem o zdravotnictví ani na policii, ale my dvě jsme byli moc šťastné.
Nepozastavovala se nad tím, že jsme dvě ženy, které společně žijí.
Také se zajímala o archeologii a po krátké době do ukončení studia se rozhodla, dělat s lidmi který mají stejný zájmem jak ona a hodně cestovala po světě.
Dost nás mrzelo, že neměla zájem o muže ani ženy, jejím cílem byly poznat dějiny a vývoj lidstva.
Když odjela na delší dobu moc nám chyběla, její smích a povídaní.
Její návrat jsme s radostí očekávali. Tu dobu byla ta nejhezčí chvíle naších životů.
Pokaždé jak odcházela její slova zněli… Miluji Vás maminky, mám Vás v mém srdci a jste pořád se mnou i když jsem míle vzdálená….
Když byla doma, vždy jeden den obětovala mému tátovi a jeho rodině.
Dědo, bábinka, strejdo jste mé štěstí, že zatím jste.
Pokaždé jak se vrátila, jsme se naučili mít ráda její povolání.
Život je takový, někdy krásný a někdy i bolest navštíví nás.
