Článek
V Československu se jméno Otýlie Vranské spojilo s jednou z nejznámějších vražd první republiky. V USA se krátce předtím odehrála kauza Winnie Ruth Judd, které tisk dal přezdívku „Trunk Murderess“. Oba příběhy propojily kufry, vlaky, mrtvá těla a novinovou senzaci.
Otýlie Vranská byla dvaadvacetiletá Slovenka žijící v Praze. Na přelomu srpna a září 1933 byla zavražděna a její tělo pachatel nebo pachatelé rozřezali a uložili do dvou kufrů. Ty byly následně odeslány vlakem. Případ okamžitě přitáhl pozornost tisku i veřejnosti.
Vyšetřování bylo komplikované od začátku. Policie musela určit totožnost oběti, rekonstruovat její poslední hodiny, najít místo činu a oddělit skutečné stopy od množství výpovědí, dohadů a novinových spekulací. Podezření padalo na několik osob z okolí Vranské, ale případ nebyl ve své době soudně uzavřen.
Právě tato neuzavřenost z něj udělala jeden z nejslavnějších „pomníčků“ československé kriminalistiky. Po desetiletí se k němu vraceli kriminalisté, historici i autoři literatury faktu. V roce 2023 tým ředitele Muzea Policie ČR Radka Galaše oznámil, že za pravděpodobné pachatele považuje Josefa Pěkného a Antonii Koklesovou. Podle této rekonstrukce sehrály fatální roli vztahy mezi Vranskou, Pěkným a Koklesovou. Galaš zároveň upozornil, že po devadesáti letech nelze mluvit o stoprocentní jistotě.
Winnie Ruth Judd: žena odsouzená v případu kufrových vražd
V říjnu 1931 pracovala Winnie Ruth Judd jako sekretářka v Phoenixu. Judd byla obviněna z vraždy dvou žen, Agnes Anne LeRoi a Hedvig „Sammy“ Samuelson. Podle známé verze případu odjela vlakem z Phoenixu do Los Angeles se zavazadly, v nichž byly jejich ostatky.
Případ dostal přezdívku „Trunk Murders“ a Judd se v novinách začalo říkat „Trunk Murderess“. Přezdívka byla úderná, ale zároveň zjednodušující. Soustředila pozornost na obraz ženy převážející těla v kufrech a potlačila otázky, které se kolem případu objevovaly později: co přesně se v domě ve Phoenixu stalo, kdo všechno byl do událostí zapojen a jak velkou roli sehrály vztahy mezi Judd, oběťmi a vlivným obchodníkem Jackem Halloranem, který mohl být jejich společným milencem.
Judd byla odsouzena za vraždu a dostala trest smrti, krátce před plánovanou popravou však byla prohlášena za duševně nemocnou a místo popravy skončila ve státní nemocnici. Později z ní několikrát utekla; v jednom období žila několik let pod jiným jménem v Kalifornii.
Pozdější autoři a novináři upozorňovali na možné mezery ve vyšetřování a na podceněnou roli Hallorana. Novinářka Jana Bommersbach například zastávala názor, že Judd mohla být obětí snahy ochránit vlivnějšího muže; podle její interpretace Judd jednala v části událostí v sebeobraně a Halloran mohl mít větší podíl, než připustil soudní příběh.
Co oba případy spojuje a v čem se liší
Nejviditelnější podobnost je praktická: v obou případech hrály zásadní roli kufry a vlak. Tělo nebo těla byla přepravována veřejnou dopravou, mezi běžnými cestujícími a zavazadly. To dodalo oběma případům mimořádně silný obraz.
Druhá podobnost je mediální. Třicátá léta byla dobou silného novinového tisku. Kriminální případ se mohl během krátké doby proměnit ve veřejné drama, které čtenáři sledovali den po dni. Noviny nepsaly jen o stopách a výpovědích, ale také o povaze obětí, o vztazích, o sexualitě, o žárlivosti a o tom, co měl případ údajně vypovídat o společnosti.
Třetí podobnost se týká vztahového pozadí. U Vranské novější rekonstrukce pracuje s Josefem Pěkným a Antonií Koklesovou. U Judd se pozornost od začátku soustředila nejen na ni a její dvě oběti, ale také na Jacka Hallorana. V obou kauzách se tedy vyšetřování i veřejná interpretace točily kolem milostných vazeb.
Nejdůležitější rozdíl je v roli hlavní ženské postavy. Otýlie Vranská byla obětí dvou pachatelů, Winnie Ruth Judd byla odsouzená za dvě vraždy. A zatímco u Vranské je středem příběhu identifikace pachatele po desetiletích nejistoty, u Judd je zajímavější spor o to, zda odsouzená žena nesla vinu sama a zda vyšetřování nechránilo někoho mocnějšího.
Srovnání obou kauz proto není zajímavé jen kvůli morbidní podobnosti. Ukazuje také, jak silně umí média vytvořit obraz zločinu. Kufr a vlak se v těchto příbězích staly symboly, které přehlušily mnoho detailů. Přitom právě detaily rozhodují o tom, zda mluvíme o nevyřešené vraždě, o pozdě rekonstruovaném případu, nebo o odsouzení, nad nímž zůstaly pochybnosti.
Zdroje:
https://www.axios.com/local/phoenix/2023/04/28/winnie-ruth-judd-house-phoenix-trunk-murderess-trunk-murderess
https://azmemory.azlibrary.gov/nodes/view/303?__cf_chl_f_tk=Haraj7GCfsck7×t1czwGx9uWWJYgD4Ato1gEIhloyZg-1782828273-1.0.1.1-9DD4izDJ3pGLr6ocpoEFHye9.eyBRWeTkxdFa.fmg.k
https://www.lidovky.cz/domov/otylie-vranska-lidove-noviny-vrazda-smrt-rozrezani-kufr-josef-pekny-antonie-koklesova.A230921_150151_ln_domov_pev
https://en.wikipedia.org/wiki/Winnie_Ruth_Judd
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ot%C3%BDlie_Vransk%C3%A1
