Článek
Hans Christian Andersen se narodil roku 1805 a většinu života prožil v prostředí ovlivněném křesťanskou morálkou, důrazem na sebeovládání a přísnými představami o společensky přijatelném chování. Pojmy jako homosexuální nebo bisexuální identita tehdy ještě neměly význam, který jim přisuzujeme dnes. Andersenovu sexualitu proto nelze spolehlivě popsat jedinou moderní nálepkou. Lze však sledovat jeho konkrétní city, touhy a obavy, které zachytil v denících, almanachu a osobní korespondenci.
Andersen se nikdy neoženil a není doloženo, že by žil v trvalém partnerském vztahu. Někteří životopisci se domnívají, že po celý život neměl pohlavní styk, jistotu však samozřejmě nemáme. Jeho osobní zápisy ukazují člověka se silnými romantickými a sexuálními potřebami, které se mu většinou nedařilo uskutečnit. Jeho milostný život se proto vyznačoval především neopětovanými city, fantaziemi a velmi intenzivními přátelstvími.
Vztahy k ženám
Andersen se během života několikrát zamiloval do žen. Roku 1830 se citově upnul k Riborg Voigtové, která již byla zasnoubená s jiným mužem. Její nedostupnost prožíval bolestně a dlouho si uchovával její dopis. Později silně obdivoval švédskou zpěvačku Jenny Lindovou, známou jako „švédský slavík“. Doufal patrně v hlubší vztah, Lindová ho však vnímala spíše jako blízkého přítele nebo bratra.
Ani jeden z těchto vztahů nepřerostl v partnerské soužití. Andersen působil jako nápadník nejistě a zdrženlivě a zároveň měl sklon idealizovat si lidi, do nichž se zamiloval. Jeho city k ženám byly skutečné, ale zpravidla zůstávaly nenaplněné.
City k mužům
Stejně silnou náklonnost Andersen projevoval také vůči mužům. Nejdůležitější byl jeho vztah k Edvardu Collinovi, synovi Andersenova podporovatele Jonase Collina. V dopisech mu vyjadřoval lásku, žárlivost i touhu po mimořádné citové blízkosti. Edvard však tuto náklonnost neopětoval stejným způsobem a příliš důvěrné projevy mu byly nepříjemné. Andersenovy dopisy Collinovi proto patří k nejvýraznějším dokladům romantického nebo homoerotického rozměru jeho citového života.
Jiný charakter měl jeho vztah k mladému baletnímu tanečníkovi Haraldu Scharffovi. Kolem roku 1862 mezi nimi vzniklo velmi důvěrné přátelství doprovázené polibky, objetími a otevřenými projevy náklonnosti. Jejich blízkosti si všímalo také okolí. Andersen později poznamenal, že Scharffovo „poblouznění pro něj“ skončilo a že tanečníkovu pozornost upoutal někdo jiný. Z jeho pohledu tedy vztah nebyl zcela jednostranný. Dochované prameny však neumožňují určit, jak Scharff jejich vztah chápal ani zda mezi nimi existovala sexuální intimita.
Touha, víra a úzkost
Andersenovy deníky dokazují, že prožíval silnou tělesnou touhu. Roku 1842 si například zapsal, že je smyslně naladěn a cítí téměř zvířecí potřebu líbat a objímat ženu. V almanachu si také zvláštními znaménky pravděpodobně označoval masturbaci nebo období výrazného sexuálního vzrušení, ačkoli přesný význam všech symbolů není jistý.
Sexualita pro něj současně představovala zdroj úzkosti a pocitu viny. Andersen byl věřící a své touhy často posuzoval prostřednictvím pojmů hříchu, čistoty a mravního selhání. V denících rozlišoval mezi hříchem spáchaným „v myšlenkách“ a hříchem uskutečněným „skutkem“. Toužil po tělesné blízkosti, ale zároveň se obával ztráty sebeovládání a následků sexuálního jednání.
K tomu se přidával jeho silný strach z nemocí, poranění a tělesného ohrožení. Andersen bývá označován za hypochondra, přestože některé jeho zdravotní obavy mohly vycházet ze skutečných potíží. Není přesné tvrdit, že byl jednoduše „posedlý hygienou“. Výstižnější je popsat ho jako člověka mimořádně úzkostného v otázkách zdraví, těla a možného nebezpečí.
Návštěvy nevěstinců
Napětí mezi touhou a strachem je dobře patrné v jeho zápisech o návštěvách pařížských nevěstinců. V srpnu 1866 si nechal představit několik žen, vybral si údajně osmnáctiletou dívku a zaplatil jí i provozovatelce domu. Podle svého deníku však „neudělal nic“ a pouze se díval, když se před ním svlékla. V zápisu se vedle sexuálního vzrušení objevuje také stud, odstup a soucit.
V následujících letech navštívil nevěstince znovu. V květnu 1867 si zapsal, že s jednou ženou pouze hovořil, zaplatil a odešel. Poznamenal přitom, že zhřešil v myšlenkách, nikoli skutkem. V září téhož roku podle vlastního podání opět jen mluvil s mladou ženou. Roku 1868 vedl v nevěstinci rozhovor s prostitutkou jménem Fernanda. Když mu nabídla sex, odpověděl jí, že přišel pouze mluvit.
Tyto zápisy ukazují, že Andersen nevěstince vyhledával ze sexuální zvědavosti a kvůli vzrušení, ale před samotným stykem ustupoval. Podle vlastního svědectví při doložených návštěvách pohlavní styk neměl. Nelze však tvrdit, že se žen nikdy ani nedotkl, protože jeho deníky každý detail nepopisují.
Sexualita a literární tvorba
Andersenovy zkušenosti s nenaplněnou láskou se podle některých badatelů promítly také do jeho pohádek. Nejčastěji se v této souvislosti uvádí Malá mořská víla. Její hlavní postava se vzdává hlasu, domova i původní podoby kvůli princi, který její lásku neopětuje. Příběh lze proto číst jako obraz nemožné lásky a neschopnosti otevřeně vyjádřit vlastní touhu.
Část literárních historiků spojuje pohádku přímo s Andersenovým vztahem k Edvardu Collinovi. Takový výklad odpovídá některým motivům příběhu i Andersenovým životním zkušenostem, zůstává však interpretací. Samotné literární dílo nemůže sloužit jako přímý důkaz autorovy sexuální orientace.
Andersenův případ se může zdát výjimečným, ale je výjimečný především tím, kolik toho o jeho intimním životě vůbec víme. Zřejmě nejde o typické prožívání sexuality v jeho době, ale možná ne tak neobvyklé, jak se může na první pohled zdát. O většině jeho současníků nevíme skoro nic, zatímco díky Andersenovým deníkům, almanachům a dopisům lze sledovat jeho touhy, obavy i vztahy v neobvyklých podrobnostech. Jeho život proto nepředstavuje nutně typický obraz tehdejší sexuality, ale vzácně dochovaný pohled na to, jak mohl jednotlivec prožívat konflikt mezi touhou, vírou, společenskými očekáváními a strachem z odsouzení.
Zdroje:
https://www.visithcandersen.dk/what-was-5.htm
https://www.pcfleming.com/2018/08/28/andersen_sexuality/
https://andersen.sdu.dk/liv/tidstavle/vis_e.html
https://www.queerbible.com/queerbible/2019/1/31/hans-christian-anderson-by-sasha-coward
