Článek
Na kostře se podle prvních zpráv nenašly stopy násilí, takže otázka, zda šlo o oběť, zůstává otevřená. Pohřbení tváří k zemi se v archeologii často označuje jako „prone burial“, tedy pohřeb na břiše. V různých dobách a kulturách mohlo znamenat různé věci: ponížení mrtvého, strach z jeho návratu, zvláštní rituální roli, nebo naopak přímé symbolické spojení se zemí. Právě poslední možnost se nabízí u nálezu, kde se objevuje kráva – zvíře spojené s obživou, mlékem, tažnou silou, hnojením polí a majetkem.
V britském Dorsetshire byl například popsán případ ženy, z pozdní doby železné, uložené tváří dolů v jámě se zvířecími kostmi; tam analýza ukázala násilnou smrt, možné svázání a řeznou ránu na krku, takže autoři mluví o silném důkazu lidské oběti. Právě to je důležitý rozdíl: u němčického dítěte zatím podobné známky násilí uvedeny nebyly. Nejbližší moravskou paralelou je záhadný dětský hrob z Brna-Slatiny. V něm bylo šestileté dítě pohřbeno s mimořádným množstvím zvířat: dvanácti kozami, třemi ovcemi, krávou a koněm.
Jinde v Evropě už ale člověk a zvíře v jednom hrobě tak výjimeční nejsou. Na pozdně železnodobém pohřebišti Seminario Vescovile ve Veroně bylo prozkoumáno 161 hrobů, z nichž asi desetina obsahovala lidské i zvířecí pozůstatky. Britská doba železná nabízí další důležitou stopu: zvířecí i lidské kosti se tam často objevují v jámách, které nemusely být obyčejným odpadem. Archeologové připouštějí několik výkladů: od odpadu po hostině nebo zpracování kůží až po záměrné rituální uložení. Právě taková opatrnost je u nálezu z Němčic nutná také. Kravská lebka může být posvátný symbol, ale archeologie musí nejdřív vyloučit obyčejnější možnosti.
Co by tedy němčický hrob mohl znamenat? Jedna možnost je oběť za úrodu: dítě obrácené k zemi, kráva jako obraz plodnosti a lebka jako „mocná“ část zvířete. Druhá možnost je pohřeb dítěte, které zemřelo přirozeně, ale jeho tělo bylo využito v mimořádném rituálu komunity. Třetí možnost je ochranný akt: uložení tváří dolů mohlo mrtvého symbolicky „připoutat“ k zemi. Čtvrtá možnost je sociální sdělení – hrob mohl ukazovat postavení rodiny nebo celé osady, která si mohla dovolit obětovat či uložit cenné zvíře.
Definitivnější odpověď mohou dát až další analýzy. Radiokarbonové datování může zpřesnit stáří dítěte i krávy a ukázat, zda byly uloženy ve stejnou dobu. Zooarcheologie určí, zda šlo skutečně o krávu, jak byla stará a zda kosti nesou stopy porážky nebo porcování.
Izotopové analýzy mohou napovědět, odkud dítě pocházelo a jakou mělo stravu. DNA může ukázat příbuzenské vazby v širším pohřebišti, pokud se tam najdou další lidé.
Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-archeologove-nasli-na-prostejovsku-hrob-z-doby-zelezne-dite-je-v-nem-pohrbene-s-kravou-40584954
MAGUIRE, RENA, and JORDANA MAGUIRE. „PRACTICAL MAGIC: AN ANALYSIS OF THE ORIGINS OF HORSE SKULL DEPOSITION IN IRISH POST-MEDIEVAL STRUCTURES.“ Ulster Journal of Archaeology 77 (2022): 101–16. https://www.jstor.org/stable/27280597.
Farley, Michael, Gillian Jones, Sophia Adams, et al. „The Iron Age Ritual Deposit: Introduction and Description of Human and Animal Remains.“ In Iron Age Ritual, a Hillfort and Evidence for a Minster at Aylesbury, Buckinghamshire. Oxbow Books, 2012. https://doi.org/10.2307/j.ctv13pk6qc.9.
