Článek
Je to jen další zoufalý pokus, jak svůj stav zlepšit – navštívila jsem snad polovinu dermatologií a alergologií v Praze, ale téměř vždy to skončilo předepsáním kortikosteroidové masti, která mě na napuchlých víčkách tak pálila, že jsem si chtěla vyškrábat oči.
Měla jsem doma celý arzenál neparfémované, tišící kosmetiky na podporu kožní bariéry a proti svědění od nejrůznějších značek, zkusila jsem plejádu babských rad, ale situace se nezlepšovala. Po celém těle a ve vlasech jsem měla oteklá svědivá ložiska, hlavně za ušima, a oční víčka byla tak nateklá, že jsem samu sebe nepoznávala. Byla horká a pořád se mi chtělo spát.
Ani roční období, ani léky nic nezměnily. Každý večer jsem přes bolest mazala ložiska krémem na ekzémy a pak v noci mnohdy nemohla spát. Nakonec mi došla trpělivost a řekla jsem si, že když to nejde po dobrém, zkusím opak – nanesu na sebe to nejagresivnější, co doma mám: sérum s AHA kyselinami. První vteřiny byly nesnesitelné, ale bolest rychle ustoupila. Stav se začal zlepšovat, mohla jsem spát, a po dvou dnech jsem měla ekzém pod kontrolou. Na ekzém na hlavě a těle mi zabral obyčejný šampon na lupy, i když samotné lupy nemám a nikdy jsem neměla, ale původce lupů a mého problému byl stejný.
Kdykoliv jsem kyseliny a piroctone olamine (aktivní látka z šamponu proti lupům) na delší dobu vysadila, problém se vždy vrátil, takže jsem je napevno zařadila do denní rutiny (v nízké koncentraci) – a mám klid. Ale vrtalo mi hlavou, proč po letech té nejjemnější péče zabralo něco, co je samo o sobě považováno za agresivní. Podstatu problému mi vysvětlila také AI.
Ekzém není jen suchá kůže
Ekzémy patří mezi nejčastější kožní potíže dnešní doby. Lidé, kteří jimi trpí, znají začarovaný kruh: svědění, zarudnutí, pálení, kortikoidní masti a občas krátká úleva, která se rychle vytrácí. Nové výzkumy i dermatologická praxe však ukazují, že příčina ekzémů je složitější. Zásadní roli hrají mikroorganismy žijící na kůži, acidobazická rovnováha, tvrdost vody i typ používané kosmetiky.
Jedním z překvapivých viníků je kvasinka Malassezia, která se přirozeně vyskytuje na lidské kůži. Pokud je pokožka zdravá a má správně kyselé pH (kolem 4,5–5,5), organismus si s ní poradí. Když je však kožní bariéra narušená – i příliš mastnými krémy – Malassezia se přemnoží a spouští zánětlivé reakce. Ty připomínají ekzém nebo seboroickou dermatitidu: šupiny, zarudnutí a svědění, nejčastěji ve vlasové linii, obočí, kolem očí, nosu nebo na hrudi.
Kůže má přirozeně kyselý ochranný film, který působí jako štít proti bakteriím a plísním. Tvrdá voda, zásadité mýdlo nebo silné čisticí gely tento film narušují a posouvají pH směrem k zásaditému. Tím se otevírají dveře patogenům a kůže ztrácí svou obranyschopnost.
Z tohoto pohledu se ukazuje, že klasická doporučení – promazávat pokožku silnými mastnými krémy – nestačí, někdy dokonce škodí. Ty sice vytvoří dočasnou ochrannou vrstvu, ale pH kůže neupraví a mikrobiální rovnováhu neobnoví, naopak se v mastném prostředí mohou množit škodlivé bakterie.
Studie ukazují, že lidé žijící v oblastech s tvrdou vodou trpí ekzémy častěji. I to byl bohužel můj případ. Minerály v tvrdé vodě reagují s čisticími prostředky a zanechávají na pokožce rezidua, která dráždí kůži a mění její kyselý plášť. Filtrace vody nebo používání jemnějších čisticích prostředků může mít větší přínos než samotné mazání. Mně vyhovuje přidat do vany kyselinu citrónovou, nebo použít kyselý oplach po sprše.
Zdroje:
