Článek
Zdá se to jako kuriozita moderní doby, ale ve skutečnosti jde o starý příběh: v různých obdobích dějin se lidé museli „prokazovat“, zda jsou muž či žena. A někdy šlo o otázku života, smrti i politické moci.
Legenda o papežce Janě a test na mramorové židli
Středověk fascinovala historka o papežce Janě – ženě, která se měla vydávat za muže, stát se papežem a prozradit se až při porodu během procesí. Dnes víme, že jde spíše o legendu, ale příběh byl natolik rozšířený, že ovlivnil představy o papežské volbě.
Aby se něco takového neopakovalo, podle tradovaného vyprávění musel každý další nový papež usednout na zvláštní mramorové křeslo s otvorem. Kardinál údajně nahmatal, zda papež má mužské orgány, a prohlásil, že je vše v pořádku. Spolehlivý doklad o této praxi ale neexistuje a historici ji považují za satiru, byť se ono křeslo dochovalo, ale zřejmě sloužilo jiným účelům.
Dědictví a šlechta
Otázka pohlaví se stávala právním problémem i při dědictví. V některých šlechtických rodech se řešilo, zda daný potomek „nejasného pohlaví“ může převzít titul a panství. Pokud vznikly pochybnosti, soud povolal porodní báby nebo lékaře, kteří museli potvrdit mužské pohlaví dítěte či mladistvého. Takové případy se objevovaly například ve Francii a Itálii raného novověku.
Manželství před soudem
Církevní soudy řešily žádosti o zneplatnění manželství, pokud se ukázalo, že manžel nebo manželka nemají „odpovídající tělesné znaky“. V několika případech intersex osob soud rozhodl o změně jejich právního statusu – například že mají být odteď a nadále vedeni jako muži, a nikoli ženy.
Sportovní testy 20. století
Ve 20. století se ověřování pohlaví přesunulo na sportovní hřiště. Od 60. let musely olympijské závodnice podstupovat „testy pohlaví“ – od vizuálních kontrol přes genetické testy až po hormonální vyšetření. Tyto praktiky byly často ponižující a vědecky sporné.
Nejznámější je případ jihoafrické běžkyně Caster Semenya, jejíž kariéra byla výrazně ovlivněna spory o „biologické pohlaví“.
Armáda a válečná realita
Ve většině období naší historie ženy oficiálně nesměly do bojových jednotek, takže u odvodu musel rekrut dokázat, že je muž. Přesto existují případy žen, které se vydávaly za muže a sloužily v armádě, dokud nebyly odhaleny – často až po zranění či smrti.
Knihy:
Alain Boureau, The Myth of Pope Joan. Chicago: University of Chicago Press, 2001.
Thomas Laqueur, Making Sex: Body and Gender from the Greeks to Freud. Cambridge, MA: Harvard University Press, 1990.
Alice Domurat Dreger, Hermaphrodites and the Medical Invention of Sex. Cambridge, MA: Harvard University Press, 2000.
Online články:
