Hlavní obsah
Věda a historie

Mami, chci lepší hadry: Dopis z Babylonie ukazuje, že lidé jsou pořád stejní

Foto: Marie Michlová, ChatGPT

Na internetu koluje krátký, překvapivě současně znějící dopis: mladý Babylóňan píše matce a nestěžuje si na školu, hlad či samotu, ale na oblečení. Jde o dopis studenta Iddin-Sina matce Zinû z 18. století př. n. l.

Článek

Nejde o smyšlenou anekdotu. Tabulka je evidována jako TCL 18, 111, případně P387407 v databázi Cuneiform Digital Library Initiative. CDLI ji popisuje jako hliněnou dopisní tabulku z Larsy, dnešního Tell as-Senkereh, datovanou do starobabylonského období zhruba 1900–1600 př. n. l. a uloženou v Louvru pod číslem AO 08372. Text je v akkadštině a žánrově jde skutečně o dopis.

Začíná zdvořilou formulí. Iddin-Sin přeje matce, aby ji bohové udržovali při životě a zdraví. Hned potom ale přechází k věci: oděvy ostatních mladých mužů se prý rok od roku zlepšují, zatímco jeho vlastní šaty se rok od roku zhoršují. Stěžuje si, že v jejich domě se vlna spotřebovává „jako chléb“, a přesto má on sám špatné oblečení. Nakonec použije klasický citový nátlak: jiný chlapec, jehož matka ho jen adoptovala, má lepší šaty, zatímco vlastní matka Iddin-Sina podle něj zřejmě nemiluje.

V Mezopotámii existovala písařská výuka a z raného druhého tisíciletí př. n. l. známe i archeologicky doložené školní prostředí. Například takzvaný House F v Nippuru, fungující ve 40. letech 18. století př. n. l., vydal při vykopávkách téměř jeden a půl tisíce fragmentů tabulek spojených s písařským výcvikem.

Z dnešního pohledu je na dopisu nejzábavnější jeho emocionální přehánění. Z historického pohledu je ale zajímavější něco jiného: oblečení nebylo drobnost. Bylo znakem postavení. Iddin-Sin se srovnává s chlapcem, jehož otec je podřízený jeho vlastnímu otci. Jinými slovy: problém není jen „chci nové šaty“, ale „vypadám hůř než někdo, kdo by měl stát níž než já“.

Dopis zároveň připomíná, proč se nám z Mezopotámie dochovaly tak intimní věci. Klínové písmo se netisklo na papír, ale vyrývalo nebo vtlačovalo rákosovým pisátkem do měkké hlíny. Klínové písmo vzniklo na území dnešního Iráku před rokem 3200 př. n. l., používalo se přes tři tisíce let a jeho klínovitý vzhled vznikal právě vtlačováním nástroje do vlhké hlíny. To je důvod, proč i dnes čteme čtyři tisíce let starou rodinnou konverzaci, která by jinak dávno zmizela. Jak to s ním dopadlo, to už samozřejmě nevíme.

Zdroje:https://oracc.museum.upenn.edu/obmc/oldbabylonianschool/index.html; https://www.iflscience.com/ancient-babylonian-letter-from-student-to-his-mom-is-the-best-thing-youll-read-today-70583?fbclid=IwdGRjcAS4NQtjbGNrBLg022V4dG4DYWVtAjExAHNydGMGYXBwX2lkDDM1MDY4NTUzMTcyOAABHmMHu6DG3zNeZ4yTqf1tfwW0E-EcpSVl-hCgrwj4gMJ1U8RrGZd0jYS69_94_aem_sf6Itrr5XGzq0HISdw_LaA; Huehnergard, John. „Reading Ancient Mail.“ Journal of the American Oriental Society 138, no. 4 (2018): 691–707. https://doi.org/10.7817/jameroriesoci.138.4.0691

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz