Článek
Přesto se kladívko zastavilo až u částky téměř 280 tisíc. Obraz údajně zachycuje Pompona, milovaného psa Marie Antoinetty. Tak se stalo, že alespoň jeho portrét zůstal zachován – a skončil znovu v rukou boháčů. Ale samotný pes?
Marie Antoinetta chovala množství zvířat: kočky, opičky, ale především malé psy. Ve Versailles pro ně nechala zhotovit luxusní boudu potaženou hedvábím a zdobenou zlatem, kterou dnes uchovává Metropolitní muzeum umění v New Yorku. Pompon bývá zmiňován jako její miniaturní psí společník – ať už šlo o pudla, španěla, nebo jiné toy plemeno.
O tom, co se stalo s Pomponem po pádu monarchie, neexistují věrohodné záznamy. Víme, že když královna byla popravena v říjnu 1793, její zvířata byla rozdělena mezi služebnictvo a známé. Teprve dodatečně začaly vznikat dojemné historky: pes prý na majitelku čekal u oken Conciergerie, kde byla Antoinetta vězněna, nebo se toulal Paříží, dokud nezmizel v Seině. Tyto příběhy se ale objevují až ve zdrojích z 19. století, kdy se z tragického osudu královny stávala romantizovaná legenda.
Co se s Pomponem tedy po roce 1793 stalo, nevíme, protože není ani jisté, zda Pompon vůbec existoval. V královniných dopisech a dvorských inventářích se objevují jiná jména psů – Mops, Thisbé, Coco – ale přezdívka Pompon je doložena až v pozdějších vyprávěních.
Malíř Delamarre skutečně namaloval nějakého malého psa, ale teprve aukční katalogy ve 20. století začaly plátno označovat jako portrét Pompona. Přímý dobový důkaz tedy chybí. Přesto se obraz stal předmětem sběratelské vášně, přežil všechny revoluce a znovu se ocitl v kruhu privilegovaných. V tom je síla legendy: příběh, kterému chceme věřit, mlže mít obrovskou cenu.
