Článek
Od letošního roku tak Praha počítá už jen se sdílenými koly a elektrokoly, zatímco elektrokoloběžky ze systému mizí. Magistrát to zdůvodňuje dlouhodobými stížnostmi na blokování chodníků, chaotické parkování a úrazy, které se koncentrují zejména v turisticky exponovaných částech města.
Praha není v tomto směru výjimkou, ale ani následovníkem jednoho jednotného „světového trendu“. Spíš se vrací k logice, kterou už jednou použila u segwayů: pokud se nějaký druh mikromobility v historickém a hustě obydleném městě ukáže jako neřiditelný z hlediska bezpečnosti, parkování a vymahatelnosti pravidel, město ho prostě ze sdíleného systému vyřadí.
V jiných evropských metropolích se stejný problém řeší různými cestami. Paříž je nejčastěji zmiňovaným příkladem, protože po letech tolerance a postupného zpřísňování pravidel sáhla k politicky nejtvrdšímu kroku: po městském referendu v roce 2023 ukončila provoz všech sdílených elektrokoloběžek úplně. Důvody byly velmi podobné těm pražským – nehody, konflikty s chodci, vizuální chaos a obtížná kontrola provozovatelů. Soukromé koloběžky zůstaly povolené, ale sdílený byznys model město odmítlo.
Berlín, Vídeň nebo Stockholm se vydaly jinou cestou. Sdílené koloběžky nezakázaly, ale svázaly je velmi přísnou regulací. Počet provozovatelů je omezen licencemi, rychlost je softwarově snížena v centrech měst, parkování je povoleno jen v přesně vyznačených zónách a porušení pravidel je sankcionováno nejen u uživatelů, ale i u samotných firem. Smyslem není koloběžky podporovat, ale „udržet je pod kontrolou“, aby nepřerostly přes schopnost města je řídit. Londýn představuje ještě opatrnější model. Sdílené elektrokoloběžky tam nejsou plošně povoleny vůbec, fungují pouze v rámci časově omezených pilotních projektů v konkrétních městských částech a s vybranými operátory. Britská metropole tím otevřeně přiznává, že si stále není jistá, zda tento typ dopravy do města patří, a zkouší ho spíš jako experiment než jako plnohodnotnou součást dopravy.
Mimo Evropu, například v USA nebo Austrálii, jsou města obecně tolerantnější, ale opět jen za cenu silné regulace. San Francisco, Los Angeles nebo Brisbane sdílené koloběžky mají, ale jejich provoz je podmíněn povoleními, datovým sdílením s městem, přesně danými zónami a často i povinností technických omezení rychlosti či automatického zákazu jízdy v určitých oblastech.
Zdroje: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/sdilene-kolobezky-elektrokola-radni-praha-zakaz-parkovani.A251020_105416_praha-zpravy_pluh; https://www.the-berliner.com/english-news-berlin/could-a-paris-ban-mean-more-e-scooters-for-berlin/; https://www.nytimes.com/2023/09/01/world/europe/paris-escooter-ban.html; https://thecityfix.com/blog/despite-volatility-micromobility-thrives-in-european-cities/
