Článek
Dne 2. září 1933 objevil železničář ve vlaku v Bratislavě hnědý kufr s provazy. Uvnitř byla ženská hlava a nohy zabalené v prostěradle s písmenem „K“. Druhý kufr s trupem našli ten samý den v Košicích. Kufry poslali z Prahy o den dříve.
Když policie zveřejnila fotky v novinách, dvě ženy ze Slovenska poznaly svou sestru. Byla to dvaadvacetiletá Otýlie Vranská. Do Prahy přišla z městečka Brezno nad Hronom hledat lepší život. Často měnila práci a nakonec si začala vydělávat jako prostitutka.
Svědkové viděli Otýlii její poslední večer v centru Prahy. Tančila s nápadným světlovlasým mužem do půlnoci v podniku U politické mrtvoly. Jedla tam jablko. Pak ji někdo viděl před jednou hodinou ráno v Melantrichově ulici u Šmelhausů, kde se scházeli lidé z pražského podsvětí. Potom už ji nikdo neviděl.
Pátrání po vrahovi
Policie v Praze ukázala lidem kufry a věci, ve kterých našli tělo. Chtěli, aby jim lidé pomohli poznat, komu tyto věci patřily. Výstavu v Bartolomějské ulici navštívily tisíce lidí. Za týden dostala policie skoro 700 dopisů. Časem jich bylo přes 5000. Většina nebyla k ničemu, lidé jen obviňovali ty, které neměli rádi.
Někdo anonymně obvinil i známého lékaře MUDr. Arnolda Jiráska, který byl přítel prezidenta Masaryka. Poslední dopis s tipem na vraha přišel policii až v roce 1966, tedy 33 let po vraždě.
Do novin Polední list posílal dopisy člověk, který si říkal „Fantom ulice“. Psal, že zabil Vranskou i jinou prostitutku. Tvrdil, že je bohatý a zabíjí pro radost. Také napsal, že už nechce žít a zabije se. Podepisoval se jako Karel Wodowary. Dopisy posílal od září do listopadu 1933. Odborníci si mysleli, že dopisy psal asi čtyřicetiletý vzdělaný muž. I když dopisy často sám nosil do redakce, nikdy ho nechytili. Ale nejspíš to nebyl skutečný vrah. Ve svých dopisech jen opakoval věci z novin a údaje o sobě nebyly věrohodné.
Případ znovu otevřen
Tým badatelů z Muzea Policie ČR pod vedením Radka Galaše zkoumal tuto vraždu skoro deset let. V roce 2017 oznámili, že mají vzorek vlasů, který našli při pitvě v ruce a na paži zavražděné.
„Jsme blízko k objasnění případu Otýlie Vranské. Máme dva podezřelé,“ řekl tehdy Galaš. Práce trvala déle, než čekali. Testy DNA byly hotové v roce 2020, ale veřejnost se výsledky dozvěděla až v září 2023.
Tým tvořili zkušení kriminalisté a odborníci. Byl mezi nimi Josef Lottes, který pomáhal řešit případy spartakiádního vraha i orlických vrahů. Pomáhal jim také dokumentarista Miloš Vaněček, znalec prvorepublikové policie, a genetik Daniel Vaněk. Badatelé studovali policejní spis, staré dokumenty, noviny, odborné články a armádní záznamy. Hledali dokonce i ostatky zavražděné na pražských Olšanech.
„Tajně jsme doufali, že jednoho dne bude mít Otylka označený hrob a najdeme pachatele,“ řekl Galaš.
Nejzáhadnější vražda Česka Otýlie Vranské V sobotu 2. září 1933, se ve vlacích v Bratislavě a Košicích našly dva kufry...
Posted by Záhady a tajemství on Sunday, March 15, 2020
Průlomové objevy
Tým našel vnuka jedné podezřelé osoby a získal od něj vzorky DNA. Testy ale neukázaly žádnou shodu s nalezenými vlasy.
Důležitý byl nález původní lékařské zprávy od doktora Hájka. Policie dostala jinou zprávu, kde stálo, že Vranská zemřela na rány do hlavy. Ale pravá zpráva říkala, že zemřela, protože vykrvácela z řezu na krku.
„Někdo ji podřízl zezadu, když měla zakloněnou hlavu. Bylo to velmi zručně provedené,“ vysvětlil Galaš. Doktor Hájek napsal, že vrah mohl použít sekáček na maso nebo šavli. A šavli by voják jako Pěkný určitě měl.
Odhalení pachatele
Na tiskové konferenci 21. září 2023 Galaš oznámil, že vrahem Otýlie Vranské byl s 80% jistotou rotmistr Josef Pěkný. Jeho pravděpodobnou spolupachatelkou byla Antonie Koklesová.
Badatelé jsou přesvědčeni, že legionář Pěkný uměl podříznout člověka díky zkušenostem z první světové války. „Podřezali ji, když měla zakloněnou hlavu. Řez šel od ucha k uchu. Dokonce se jí jazyk částečně vysunul z úst,“ popsal kriminalista.
Vrah nejprve podřízl Vranské krk. Pak ji několikrát udeřil do hlavy a nakonec ji sedmkrát bodl do oblasti u levého prsu. Šéf policejního muzea si myslí, že Pěkný možná přinutil svou přítelkyni Koklesovou, aby se také zapojila do útoku. Tím by se stala jeho spoluviníkem a nemohla by ho prozradit.
Motiv vraždy
Vranská řekla své sestře, že jí rotmistr slíbil sňatek. Kdyby slib nedodržel, mohla ho žalovat. Navíc pracovala jako prostitutka a Pěkný mohl kvůli tomu přijít o práci.
Pěkný byl vyznamenaný voják a vedoucí skladu. Kontakt vojáků s prostitutkami byl zakázaný. Kdyby se o jejich vztahu někdo dozvěděl, zničilo by to jeho kariéru. Kriminalisté podezírali Koklesovou a Pěkného už v roce 1933. Ale tehdy nedokončili vyšetřování. Mysleli si, že voják by neuměl rozřezat tělo. Ani u něj neprovedli domovní prohlídku.
Rekonstrukce zločinu
Co se asi stalo? Poslední den svého života řekla Vranská své bytné, že má schůzku s rotmistrem, který jí slíbil sňatek. Večer potkala Pěkného s Koklesovou. Protože se domů nesměla vrátit po půlnoci, hledala, kde by přespala.
Zřejmě se rozhodla jít za Pěkným do jeho bytu v Nuslích. Mohla tam dojet noční tramvají nebo dojít pěšky. V bytě se nejspíš pohádali. Vranská možná Pěknému pohrozila, že mu zničí kariéru, pokud se nerozejde s Koklesovou a nesplní slib o svatbě. Pěkný se bál skandálu, a proto se rozhodl Vranskou zabít. Tělo rozřezal, aby zakryl stopy. Části těla v kufrech poslal z různých nádraží.
„Po 90 letech si nikdy nebudeme stoprocentně jistí,“ říká badatel Galaš. Ale na základě všech důkazů by tento případ dnes skončil u soudu.
