Hlavní obsah

Internetový bizár, který přestal být zábavný.

Foto: Vytvořené za pomoci AI

Internetový bizár, kterému se lidé roky smějí, má i svou odvrácenou stranu. Shopaholicadel, zvířecí kauzy a nově také dvě malé oběti. Kde končí bizár a začíná lidská bezcitnost?

Článek

Jakožto matka malé dcery si vůbec nedokážu představit, že by se něco podobného stalo právě jí. Už jen ta představa ve mně vyvolává vztek, bezmoc a spoustu otázek. Jsou věci, u kterých prostě nedokážu mlčet. A ubližování dětem je jednou z nich.

-Dvě malé holčičky, které měly mít před sebou obyčejné bezstarostné dětství. Místo toho se staly poškozenými v případu, který skončil soudním rozsudkem a pětiletým trestem pro partnera známé internetové postavy Shopaholicadel.
A zatímco by člověk čekal alespoň špetku empatie, do veřejného prostoru se dostala slova, která ve mně zůstala viset. Adéla Pulcová měla na streamu vyjádřit, že si to holčičky snad zasloužily, a přát jim umístění do dětského domova.

Promiňte, ale cože
?!

V jakém světě se z dětských obětí stávají lidé, kteří si podle někoho zaslouží podobné zacházení? A kde se v člověku bere potřeba něco takového vůbec vyslovit veřejně?

-Kdo je vlastně Shopaholicadel?

Pro ty, kteří český internetový bizár nesledují: řeč je o Adéle Pulcové, která vystupuje pod jmény Shopaholicadel, Fashion Adél nebo jednoduše Adél.
Její internetová historie je plná kontroverzí, hádek, veřejných výstupů, vztahových dramat a nekonečných streamů. Člověk by skoro potřeboval vlastní archiv, aby se v tom všem vyznal.
Jenže ono to postupně přestává být vtipné.
Když někdo opakovaně vystupuje před tisíci lidmi, musí počítat s tím, že jeho slova a chování budou mít určitou váhu. A veřejná známost není automatická vstupenka k tomu, aby člověk mohl bez následků říkat úplně cokoli.

Zvířata jako další kapitola internetového bizáru

-A teď se dostáváme k další části příběhu, která se kolem Adély táhne už několik let.
Morče nalezené mrtvé u popelnic. Králík, kterého se podle medializovaných informací měla zbavit vypuštěním do přírody v zimním období. Pejsek Rico, kolem kterého vznikaly další a další kontroverze.
Veřejnost tehdy reagovala peticemi a výzvami, aby byl Rico odebrán do bezpečnější péče. Objevovaly se také záběry a svědectví, která vyvolávala otázky ohledně zacházení se zvířaty.
A člověk by si řekl, že tím to snad skončí.
Jenže ne.
V poslední době se objevil další příběh, tentokrát kolem štěněte Ponga. Jeho pořízení, zdravotní problémy a následné předání či odebrání z péče vyvolaly další obrovskou internetovou přestřelku.
Zvíře se znovu stalo součástí veřejného dramatu. A místo toho, aby se pozornost soustředila především na jeho bezpečí, sledovali jsme další hádky, obviňování a veřejné výlevy.
Nechci tady dělat soudce a tvrdit, že každé obvinění z týrání bylo prokázáno. To je práce příslušných institucí. Ale když se podobné situace opakují, je naprosto legitimní ptát se, zda je skutečně rozumné pořizovat si další a další zvířata.
-A ještě jedna věc. Objevují se lidé, kteří Adélu provokují nabídkami dalšího pejska, případně jí dávají najevo, že jí nějakého pořídí. Ať už jde o skutečné nabídky, nebo internetové provokace, připadá mi to naprosto mimo.
Pes není dárek pro pobavení publika. Není to rekvizita do dalšího streamu. Je to živý tvor, který potřebuje stabilní domov a zodpovědného člověka.
Slzy, křivdy a nekonečné fňukání
A tady se dostávám k něčemu, co mi na celém tomhle internetovém divadle vadí možná stejně jako samotné kauzy.
Když se kolem Adély objeví kritika, problém nebo další nepříjemná situace, velmi často se pozornost přesune k jejím vlastním slzám, křivdám a pocitu, jak jí všichni ubližují.
Pláč, stížnosti, hádky, vysvětlování a další streamy.
Jenže kde je prostor pro odpovědnost?
Kde je chvíle, kdy se člověk zastaví a řekne si: Možná jsem něco udělala špatně. Možná bych měla přemýšlet nad tím, jak moje chování působí na ostatní.
A hlavně – proč se neustále musí všechno točit kolem toho, jak se cítí ona?
Ne, kritika není automaticky šikana. A nesouhlas veřejnosti není automaticky nenávist.
Samozřejmě, že nikdo nemá právo vyhrožovat, pronásledovat nebo někomu ubližovat. Ale veřejně známý člověk musí také přijmout, že jeho veřejné jednání bude veřejnost komentovat.

-A potom přišly dvě malé holčičky
Vraťme se k tomu nejdůležitějšímu.
Partner Adély Pulcové, Ladislav Majzlík, byl 18. listopadu 2026 odsouzen k pěti letům nepodmíněného trestu. Případ se týkal dvou dívek, kterým bylo v době skutků osm a deset let. Jednou z poškozených měla být jeho vlastní vnučka.
Rozsudek je zatím nepravomocný a Majzlík se proti němu odvolal. To je potřeba říct jasně.
Adéla se svého partnera v průběhu celé kauzy veřejně zastávala. Obvinění odmítali a zaznívala také tvrzení, že si celý příběh měla vymyslet rodina jedné z dívek.
A teď si znovu připomeňme údajný výrok o tom, že si to holčičky zasloužily a že by měly skončit v dětském domově.
Já nevím, jak tohle někdo dokáže vypustit z úst.
Děti nejsou zodpovědné za jednání dospělých. Nemusí si zasloužit ochranu. Nemusí si ji ničím odpracovat. A už vůbec nepotřebují, aby je někdo veřejně ponižoval v době, kdy se jejich případ řeší u soudu.
Jako matka si nedokážu představit, že bych se dozvěděla, že někdo takhle veřejně mluví o mém dítěti. A už vůbec si nedokážu představit, jak se musí cítit rodina těchto dívek.
Kde končí zábava?
Celý příběh Shopaholicadel je pro mě ukázkou toho, kam až může zajít internetový bizár.
Roky se lidé baví jejími streamy, hádkami, vztahy a dalšími kontroverzemi. Někteří ji sledují ze zvědavosti, jiní kvůli pobavení, další proto, že čekají, jaká další kauza přijde.
Jenže někde musí existovat hranice.
Můžeme se smát nepovedenému streamu. Můžeme kritizovat veřejné chování. Můžeme nesouhlasit s tím, jak někdo žije.
Ale ve chvíli, kdy se do příběhu dostanou dvě malé děti, přestává jít o internetovou zábavu.
A jestli si z celého tohoto případu máme něco odnést, pak snad alespoň to, že dětské oběti si zaslouží ochranu, respekt a klid. Ne výsměch. Ne ponižování. A rozhodně ne veřejné výroky, které z nich dělají viníky.
Protože dospělí mohou mít tisíc problémů, tisíc sporů a tisíc důvodů, proč se cítit ukřivděně.
Ale děti za ně platit nemají.
A tohle už pro mě opravdu není bizár, kterému se dá smát.

Zdroj: VLADĚNAplus – reakční YouTube kanál, veřejně dostupné streamy a komentáře k dění kolem Adély Pulcové.

Článek je mým osobním pohledem a názorem. Nechci zasahovat do samotných případů ani rozebírat osudy poškozených. Vyjadřuji pouze svůj postoj k veřejnému dění.

ZZZZCelý

ddddroj

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz