Článek
Moderátorka rozhovoru PoliTalk na Novinkách položila řediteli Cermatu Miroslavu Krejčímu několik trefných otázek, které zajímají určitě více rodičů. Například jestli je správné, aby se musely děti půl roku doučovat na placených kurzech, které stojí až 15000 Kč, aby vůbec měly šanci uspět u Cermat testů. Miroslav Krejčí prohlásil, že „rodič tím, že zaplatí dítěti doučování, platí pouze za to, aby nemusel s tím dítětem trávit čas sám.“ Pan ředitel je přesvědčen, že „rodič má primárně dohlédnout na to, aby dítě pracovalo. Pokud máme dítě, která doma počítá, které doma pracuje, třeba tři hodiny týdně, tak získá těch schopností a znalostí více, … a je naprosto přirozené, že dítě, které věnuje něčemu více času než jiné dítě, tak v tom bude úspěšnější“, a že takové dítě pak klidně dá test třeba na 80%, aniž by absolvovalo jakýkoli přípravný kurz. No, to si nemyslím. Mám zkušenost, že některým dětem stačí výuka ve škole, protože jim to prostě matematicky/jazykově myslí, některé děti se potřebují učit i doma, aby za požadavky školského systému nezaostávaly, a některé (i inteligentní) děti, i když se budou doma běžné školní učivo průběžně učit, tak stejně zadání testů rozumět nebudou.
Testy jsou totiž formulované řečí, které průměrně vzdělaný dospělý pochopitelně rozumí, ale pro deváťáky, kteří se v takových sférách zatím běžně nepohybují, je značně nepřirozená (např. Na vynechané místo (*****) v českém ustáleném slovním spojení doplňte příslušné podstatné jméno v náležitém tvaru), stejně jako zadání úloh typu Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu (A), nebo ne (N), o použití Nerudovy Romance helgolandské z roku 1883 coby výchozího textu hned pro první tři úlohy nemluvě. Pokud češtinář úmyslně nepřipravuje děti na takové úlohy, tak se s něčím takovým prostě nesetkávají. A proč by měly? Kvůli přijímacím testům se tím ovšem zabývat musí - třeba místo toho, aby si četly oblíbenou knížku nebo se jely projet na kole, což považuji za mnohem přínosnější.
I ředitel Cermatu uznává, že je úplně jedno, jestli někdo testy složí na 90% nebo na 40%, protože ony prostě slouží jen tomu, aby děti přihlášené na určité školy seřadily, a školy si mohly vybrat ty nejlepší - tedy nejlepší ve skládání „cermaťáckých“ testů. Jak takovýto druh testu může pomoci některým středním školám vybrat třeba nejšikovnější budoucí elektrikáře, instalatéry nebo fotografy, to nevím.
Jako další důvod, proč se například 16% uchazečů nedostalo na střední školu v Praze, uvádí ředitel Cermatu malé kapacity škol. „Patnáct až pětadvacet bodů (z padesáti) z jednoho testu by mělo stačit, aby (žák) nastoupil na nějakou střední školu. Problém je, že těch míst je málo.“
Pokud se budou kapacity škol rozšiřovat, tak se obávám, že nepůjde o odborné vzdělávání, ale spíše o lycea a gymnázia. Je totiž tlak na to, abychom srovnali krok s průměrem počtu žáků přijímaných na všeobecná studia v ostatních zemích EU. Někteří experti na vzdělávání se prý domnívají, že v budoucnu budou na pracovním trhu upřednostňováni lidé se všeobecným vzděláním. Jenže aby více žáků zvládlo vystudovat a zakončit gymnázium maturitou, nutně musí docházet ke snižování její úrovně, aby ji žáci udělali, nota bene se mohli hlásit na vysoké školy (leckdy soukromé, které zřejmě berou vše - jinak si neumím vysvětlit, jak jinak by se tam někteří žáci, které znám, mohli dostat). K čemu ale jsou všechny ty tituly, když už neznamenají, že dotyčný je vzdělanostně opravdu na úrovni?
A zároveň, proč je stále ten tlak na to, aby co nejvíce žáků mělo maturitu, abychom měli ještě více vysokoškoláků? Odborník na vzdělávání z CERGE-EI Daniel Münich k tomu říká:„Na vysoké školy se dostala velká skupina lidí, jež by se tam dříve nedostala a která přirozeně měla nižší intelektuální dispozice, což snížilo průměrné schopnosti studentů. Studium na vysoké škole zkouší každý druhý, ale dokončí ho pouze polovina z nich.“ Mikuláš Bek je ale spokojen:"Je dobře, že se Česká republika z hlediska dosažitelnosti vysokoškolského vzdělání přibližuje tomu, co je obvyklé v řadě vyspělých zemí, kde více než polovina lidí se středoškolským vzděláním pokračuje v bakalářském studiu."
Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/podcasty-politalk-krejci-s-digitalizaci-prijimacek-jsem-spokojen-na-100-v-principu-zustanou-stejne-i-pristi-rok-40471999
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-cesi-patri-v-eu-k-zemim-s-nejnizsim-podilem-stredoskolaku-se-zamerenim-na-vseobecne-vzdelavani-40425486
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vysokou-skolu-uz-ma-kazdy-paty-cech-je-to-stale-malo-rikaji-experti-52577
