Článek
Tentokrát se pozastavuji nad tím, proč je člověk oblečený pouze ve spodním prádle považován za nedostatečně, pohoršlivě až skandálně oblečeného, zatímco mít na sobě plavky, které zakrývají úplně stejná místa úplně stejným způsobem, je naprosto v pořádku, maximálně je takto oblečenému člověku někde zamezeno ve vstupu do restaurace nebo tak. Nikdo ale na ženu v bikinách nepohlíží jako na hanbatou, kdežto když bude mít na sobě jenom kalhotky a podprsenku, tak přestože nebudou průhledné, může být popotahována, možná i policií, za výtržnost. Někdo dokonce považuje za neslušné i pouhé pověšení vypraného spodního prádla na dohled veřejnosti - když už to musíte na ten balkon pověsit, tak to prosím vás schovejte někam dozadu, kdo se na ty vaše bombarďáky má koukat.
Před mistrovstvím Evropy ve fotbale na Ukrajině v roce 2012 tehdejší vláda zakázala v pořádajících městech sušení spodního prádla na balkonech do půl kilometru od stadionů, aby povlávající trenýrky nekazily celkový dojem šampionátu. Ostatní oblečení nevadilo. Hotel v Luhačovicích z hygienických důvodů nepovoluje vstup do saunového světa ve spodním prádle. Ovšem můžete tam pobývat v plavkách. Znalec textilních materiálů by mi to možná vysvětlil, ale v tuto chvíli marně přemýšlím, proč bych si do sauny nemohla obléknout čisté spodní prádlo, zatímco plavky ano.
Další věc je, že prádlo nemá být vidět ani pod oblečením, dokonce ani v obrysech ne. Všichni víme, že ostatní lidé velmi pravděpodobně na sobě nějaké to spodní prádlo mají, ale nesmí to být patrné! Rýsující se kalhotky jsou neomluvitelné faux pas! Ještě že si můžeme zakoupit všelijaké bezešvé a jinak neviditelné prádlo, abychom vypadali, že žádné nemáme… Že bychom ho úplně odložili? To zase prý není hygienické. Čili spodní prádlo je třeba nosit, ale tak, aby to vypadalo, že ho nenosíme. Dává to smysl?
Výše probraná pravidla ovšem platí pro nás běžné spotřebitele. Celebrity už vyrážejí do společnosti ve spodním prádle coby módním outfitu celkem běžně, pokochat se můžete například obrázky v tomto článku.
Ale abych nebyla nespravedlivá, i pro nás obyčejné pěšáky se občas naskytne příležitost vyrazit si ve spodním prádle mezi lidi. Například v roce 2011 jednou takhle v neděli v Lakeside Shopping Center v Essexu vyhlásili, že prvních sto žen, které do obchodu přijdou pouze v kalhotkách, podprsenkách a botách, obdrží poukázku na nákup oblečení v hodnotě 100 liber. Není známo, kolik jich celkem tuto nabídku využilo, ale nějaké se určitě dostavily, alespoň podle fotografie u článku. A v roce 2013 to zřejmě u nás známá obchodní značka na Václavském náměstí okopírovala a nabídla také prvnímu stu odvážných, kteří přijdou ve spodním prádle, dva kousky oblečení podle vlastního výběru zdarma. Prý tam přišlo minimálně 500 lidí.
Loni v létě se zase spodní prádlo dalo do služby bohulibé věci - pětadvacet aktivistů odmítajících kruté zacházení se zvířaty se sešlo na Václavském náměstí, aby svým sporým outfitem kolemjdoucí upozornilo na své poselství, že „kočka, pes i kráva mají svoje práva“.
No a dokonce v až šedesáti městech světa se od roku 2002 každoročně v lednu konala „Jízda metrem bez kalhot“ (No Pants Subway Ride), kdy skupinky lidí nastoupily do metra, oblečení pěkně do zimních bund, šál, čepic a rukavic, ale od pasu dolů jen ve spodním prádle (a obutí). Účelem akce bylo pobavit spolucestující, a věřím, že takové zjevení skutečně vyloudilo úsměv i na tváři jinak ustaraných nebo otrávených pasažérů na cestě do práce nebo z práce. Od éry covidu se však tato sympatická akce zatím neobnovila.
Myslím, že mezinárodní den spodního prádla je skvělou příležitostí to napravit. Co říkáte, jdete do toho?
