Článek
Ve chvíli, kdy se stále více otepluje a během letních měsíců - a to už od června -zažíváme často až tropické počasí, je tento směr uvažování přinejmenším problematický. Teplota ve třídách v horkých dnech šplhá nebezpečně vysoko a někdy se v nich vůbec nedá ani být. Učitelé musí děti vzít ven někam do stínu, kde se alespoň dá dýchat.
Přívrženci zkrácení letních prázdnin tedy volají po vybavení škol např. protislunečními fóliemi na okna, které však sníží teplotu v místnosti nejvýše o 6-8 stupňů, takže při venkovních teplotách nad 35 stupňů to nic neřeší (max. povolená teplota ve třídách je 28°C - i tak vysoko nad snesitelnou hodnotu).
Pokud by se uvažovalo o klimatizaci, tak bychom se museli připravit na velkou nemocnost dětí, protože dlouhodobý pobyt v takovém prostředí může oslabit obranyschopnost sliznic a vést ke kašli, chrapotu a častějším rýmám. Špatně udržované klimatizace jsou pak živnou půdou pro bakterie, viry, plísně i roztoče.
Děti potřebují hodně volného a neorganizovaného času
Ani z hlediska učení není zkrácení letního volna žádoucí. Naopak by klidně mohlo být ještě o měsíc delší, jako je tomu třeba v Itálii nebo Lotyšsku. Sezení v učebně, čtení učebnic a poslouchání výkladu učitele totiž rozvíjí jen málo schopností a dovedností důležitých pro skutečný život. Nejpřínosnější podněty a příležitosti potká dítě mimo školu - pokud tedy nejde o nějakou alternativní, jako je třeba škola Devětsil v Kamenici. Tam se potvrzuje, že pro dítě je mnohonásobně lepší, když může běhat po zahradě, než po podlaze v tělocvičně, a že třeba takové lezení po stromech je dobrá průprava i pro psaní, protože se při něm cvičí koordinace mysli a svalů - jak hrubá, tak i jemná motorika.
V kolika školách ale toto děti zažívají? Více volna v létě by umožnilo více takových zkušenosti - tak, jak to bylo kdysi. (Děti pásly kozy, hrály spoustu her a pomáhaly dospělým s prací, takže získávaly i představu o její hodnotě, a tím i o hodnotě peněz.) Starší děti by se díky delšímu volnu mohly věnovat svým zálibám do větší hloubky, naučit se třeba něco nového, co je právě začalo zajímat, pomáhat rodičům nebo na část doby vyrazit na brigádu, taktéž cenný zdroj zkušeností.
Odpočinek je nutný, nuda žádoucí
Potřebují si ale také odpočinout. Školní rok je dnes u dětí nabitý podobně jako pracovní kalendář dospělého – kroužky, učení a doučování, přípravy na přijímačky. Dva měsíce na regeneraci po deseti měsících takového tempa je málo - dítě stihne jen trochu vydechnout, a už aby zase najíždělo na nový hektický režim.
Navíc když je každý okamžik dne dítěte naplánován – od školy přes fotbal a klavír až po domácí úkoly, má jen malou šanci procvičovat samostatné myšlení. Volná hra, chvíle klidu a dokonce i mírná nuda dávají dětem schopnost plánovat, soustředit se, ovládat své impulzy nebo přizpůsobit své chování situaci. Zkušenosti z volné hry pomáhají formovat základní životní dovednosti, které se rozvíjejí prostřednictvím objevování, pokusů a omylů a reflexe.
Neurověda i dětská psychologie konstatují, že nestrukturovaný čas je nezbytný pro rozvoj kreativity, odolnosti, emoční regulace a schopností řešit problémy. Není jen v pořádku, když se děti nudí a "nic nedělají"; je jim to dokonce velmi prospěšné.
Mimochodem, delší prázdniny by znamenaly i odpočatější učitele, kteří by pak mohli učit kvalitněji a radostněji.
Děti se potřebují učit i spolu
Dlouhé volno má ještě jeden důležitý přínos. Dává dětem čas být spolu bez toho, aby jejich program organizovali dospělí. Mohou vyrazit ven s kamarády, vymýšlet si vlastní hry, zažívat dobrodružství, řešit mezi sebou spory a učit se, jak fungují vztahy.
Na to ve škole moc prostoru není. Děti tam sice tráví velkou část dne ve skupině, ta je ale do značné míry uměle vytvořená – děti jsou rozdělené především podle věku a většinu času je jejich program přesně určený. Nemají tak příliš možností poznávat svět společně a učit se jeden od druhého.
V dětských partách se scházejí děti různého věku, takže mladší se mohou učit od starších a starší zase získávají zkušenost s tím, jak se starat o mladší.
A hlavně pryč od obrazovek
To všechno samozřejmě platí za předpokladu, že dítě nebude trávit celé prázdniny doma u telefonu nebo tabletu. Když vytvoříme podmínky, ve kterých děti mohou svůj čas trávit především venku, v pohybu a mezi ostatními dětmi, mít prostor samy si vymýšlet, co budou dělat, s kým a jak dlouho, dáme jim tím možnost cvičit se v samostatnosti, spolupráci, řešení konfliktů, a třeba i zvládání nudy. A také možnost strávit víc pohodového času s rodinou. Půjdou ale rodiče příkladem a nechají svůj mobil vypnutý?
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-davaji-dva-mesice-prazdnin-smysl-plaga-testuje-reakce-verejnosti-312884?utm_campaign=aifunkce&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz
