Lotyšsko: země s úchvatnou krajinou a historickými památkami

Pro svoji putování jsme tentokrát zvolili Pobaltí. Odlétali jsme z Prahy do Rigy – hlavního města Lotyšska. Ubytování jsme řešili tak den dva dopředu, měli jsme plán, jak asi naše cesta bude vypadat, ale konkrétně jsme ji ladili až na místě. Na letišti jsme měli zamluvené auto, cena půjčovného byla velmi přívětivá oproti půjčovnám aut u nás.

První noc byla jasná, jelikož jsme přiletěli večer a nechtěli vymýšlet kam se přesouvat, tak jsme měli zamluvené ubytování v Rize. Ráno jsme se přesunuli do města Sigulda, které leží na okraji Národního parku Gauja. Jedná se o největší lotyšský národní park.

Jde také o jedinou kopcovitou oblast v Lotyšsku. V Siguldě jsme si prošli jsme historické centrum, a podívali jsme se k místnímu hradu. Cestou do parku jsme navštívili místní hřbitov, který je na okraji lesa. Skoro u každého hrobu byla lavička. Bylo vidět, že se zde nenavštěvují hroby v rychlosti, ale příbuzní a přátelé zemřelých tu tráví více času, možná se posadí a vypráví, co se vše mezitím událo. Musím říct, že jsem se tu cítila příjemně, nebylo to jen místo posledního odpočinku, bylo to místo, kam rádi pozůstalí jdou vzpomínat na své milované, kde se chvíli zastaví před každodenním shonem a jen tak tu jsou. Mezitím zkrášlí hrob, zavzpomínají na své milované.

Dále jsme se vydali přes řeku Gauja, zajímavostí je, že tato řeka je jedinou velkou lotyšskou řekou, která pramení a ústí na lotyšském území. Užívali jsme si výhledu na krajinu, na meandrující řeku na lesy, kde už podzim pomalu barví listí stromům. Z dálky nás zdravil červený hrad Turaida. Kousek od hradu stojí nádherný dřevěný Turaidský kostel z poloviny 18. století. Navštívili jsme i zříceninu hradu Krimulda. V blízkosti se nachází i bývalý zámek, který je nyní využíván jako sanatorium.

Cestou na hrad jsme došli ke Gutmanské jeskyni. Pískovcová jeskyně je spojována legendami, jedna z nich hovoří o muži, který v jeskyni žil a léčil obyvatele města vodou, která zde vyvěrá. Na stěnách jsou vyryté nápisy, kde u některých původ sahá až do 17 století.

Ze Siguldy do Krimuldy můžete vyrazit autobusem nebo se svést lanovkou. My použili na cestu tam i zpět svoje nohy.

Poté jsme vyrazili autem do menšího městečka Ligatne, kde jsme si prohlédli pískovcové jeskyně a obdivovali jsme sklepy vytesané přímo v měkkých pískovcových skalách.

Naším dnešním noclehem se stalo město Césis. Samozřejmě jsme zase prošli historické jádro, navštívili hrad, který má být již ze 13. století. Navštívili jsme park, poseděli v kavárničce a užívali si klidu a pohody.

Naštěstí jsme zde byli jen jednu noc, protože kdybych jich zažila víc, asi by se ze mě stala zombie. Postel byla totiž tak rozvrzaná, že skřípala, i když se člověk jenom nadechl. V domě probíhala i nějaká oslava. Bylo celou noc slyšet bujaré hlasy, sklenice třískající o stůl. Měla jsem pocit, ale že se nejedná o jednonoční záležitost, ale že takto tento dům žije každou noc. Jak jsem byla šťastná, že je již ráno a my můžeme vyrazit zase dál, tentokrát až do Estonska do jeho hlavního města Tallin. Po Estonsku a Litvě jsme se vrátili zpátky do Rigy, kterou jsme v klidu prošli. Staré město je zapsané na seznamu UNESCO a je známé svoji nádhernou secesní architekturou. Rižská katedrála Rīgas Doms je největším středověkým kostelem v Pobaltí. Na náměstí je socha svatého Rolanda – patrona města. Celé historické centrum obklopuje park, ve kterém najdeme Pomník svobody. V parku nacházíme velké houpačky, na kterých se houpou i dospělí. Samozřejmě, jakmile se mi jedna uvolnila, šla jsem se hnedka houpat. V celém městě je plno nejrůznějších soch. Na jednom domě zvaném Kočičí dům jsou na věžičkách umístěné dvě bronzové kočky.

Dle legendy je jeden bohatý obchodník z Rigy, který byl vyhoštěný z Velkého cechu, nechal tedy dvě sochy koček postavit na věžičky tak, aby svým zvednutým ocasem svoji zadní částí těla směřovaly na budovu Velkého cechu. Koček v Rize spatříte spoustu, nejen ve výlohách jako upomínkové předměty a několik nejrůznějších soch, ale i po městě se pohybuje velké množství koček. U kostela svatého Petra jsme našli sochu nejen kočky, ale rovnou i osla, kohouta a psa, jedná se totiž rovnou o celou skupinu – Brémští muzikanti. Tato socha zde vznikla na počest partnerství s městem Brémy, kde také stojí tato socha.

Nedaleko kostela se nachází Radniční náměstí, na kterém mimo radnice stojí také Dům Černohlavců. Určitě vás uchvátí i pravoslavná katedrála Chrám Kristova narození.

Ve městě stojí Tři bratři. Nejde však o bratry z pohádky, ale o komplex tří domů postavených v období od 15. do 17. století. Nejstarším domem je dům č. 17 a jde o nejstarší dochovanou zděnou obytnou budovu na území města. Název je inspirován z Estonského města Tallinn, tam můžete totiž objevit Tři sestry.

Lotyšsko je není moc turisticky navštěvovanou zemí, přitom se jedná o velice zajímavou krajinu s bohatou historií. Riga nás očarovala nejen svými historickými stavbami, ale i nádherným parkem. Lotyšská krajina je rozmanitá, jedná se o nádherné místo a pokud se zajímáte o přírodu a vážíte si tradic, bude se vám tady líbit.