Článek
Vánoční stromy nebyly na veřejném prostranství běžnou záležitostí jako je tomu dodnes. V roce 1914 byl první vánoční strom v Evropě v Kodani. Náš první vánoční strom byl vztyčen v roce 1924, díky příběhu, který mohl skončit tragicky.
Bylo 22. 12. 1919, když tři přátelé student výtvarného umění František Koudelka, soudní úředník Josef Tesař a spisovatel Rudolf Těsnohlídek vyrazili do lesa. Cestou uslyšeli sténání, zprvu si mysleli, že jde o zraněnou, umírající srnu, vydali se po zvuku. Jaké bylo jejich zděšení, když místo srny na zemi leželo dítě. Sténalo, bylo promodralé. Rychle jeden z nich sundal kabát a dítě do něho zabalili. Střídali se v nošení a donesli dítě na četnickou stanici. Tam se postarali o malou holčičku, vykoupali ji a oblékli. Poté ji sedlák František Kala odvezl do bílovické nemocnice, neboť malá kašlala a sípala.
Po pár dnech se zjistilo, že matkou dítěte byla svobodná Marie Kosourová a otcem byl ruský válečný zajatec z první světové války. Matka sedmnáctiměsíční Lidušky měla být zoufalá, v hmotné nouzi, nemohla najít s dítětem práci a rozhodla se Lidušku odložit. Prvně se údajně pokoušela neúspěšně dítě odložit v brněnské pobočce Českého srdce. Protože neuspěla, tak se rozhodla k razantnějšímu kroku. U soudu tvrdila, že svoje dítě chtěla odložit tak, aby ji někdo nalezl, na sníh ji dala poté, když uslyšela přicházet muže s vírou, že se o holčičku postarají. Měla zůstat schovaná za stromem. Tři kamarádi u soudu vypověděli, že Liduška ležela opodál od cesty, šlo tedy o štěstí, že ji uslyšeli a našli. Navíc byla holčička již promodralá, rozvinutá, takže tam už nějakou dobu musela být. Nikoho ani v okolí neviděli, volali a i obhlíželi místo. Soud Kosourovou odsoudil k 5 měsícům těžkého žaláře. Svůj verdikt si vyslechla v klidu, na malou dceru se ani nezeptala.
Malou Lidušku brzo adoptovali manželé Polákovi. Prožila u nich krásné dětství, vyučila se prodavačkou a vdala se za středoškolského profesora Františka Chybíka. Žili v Praze a měli spolu děti. Liduška měla veliké štěstí, že ji muži nalezli a ona mohla prožít krásný život. Zemřela v roce 1997 ve svých 79 letech.
Místo, kde ji tři přátelé v lese našli, dodnes připomíná skromný památník. Kousek od místa nálezu je i další památník a to na počest prvního vánočního stromu republiky. Nález malé Lidušky inspiroval Rudolfa Těsnohlídka a navrhl po vzoru Dánska (kde se staví tzv. Jultrae, vánoční jedle, jako symbol lidské solidarity, pokoje, míru a milosrdenství) charitativní vánoční strom, pod kterým by se vybíraly prostředky pro potřebné děti. V roce 1924 se na brněnském náměstí Svobody poprvé vztyčil vánoční strom republiky, který se rozsvítil 13. 12. za účasti stovek přihlížejících, brněnského starosty, místostarosty a zástupců města Kodaně.
Spisovatele osud Lidušky velmi zasáhl a začal se zajímat o opuštěné děti. V poválečné době byly nezaopatřené děti odkládány a opouštěny běžně. Cíl na co použít sbírku pod vánočním stromem byl tedy jasný – dětský domov. Přidala se i ostatní česká a slovenská města a o několik let později se podařil postavit dětský domov Dagmar, který dostal jméno po dánské princezně, dceři Přemysla Otakara I., která proslula svojí péčí o chudé a byla velmi oblíbená. Domov Dagmar svůj provoz zahájil 8. 12. 1929 a patří mezi nejstarší dětské domovy u nás, který funguje dodnes.
Těsnohlídek se otevření dětského domova nedožil. Nedokázal sobě pomoci, trpěl depresemi a 12. 1. 1928 spáchal sebevraždu v redakci Lidových novin v Brně. Střelil se, přežil a zraněný byl převezen do nemocnice, kde i přes snahu lékařů zemřel.
Jím založená tradice ale zůstala, i když byla několikrát přerušena. Od roku 1989 svítí vánoční stromy u nás na veřejných prostranství znovu. Původní význam byl trochu pozapomenut.
Symbol obecné nesobecké lásky září a svítí šťastným i nešťastným, bohatým i nezámožným. A nikdo není v tomto světě tak chud, aby se mu nezatřpytil v zornicích odlesk vánoční hvězdy. Proto stavíme tento strom republiky. Rozžehujeme světla na zelených větvích těm, kteří trpí, těm jejichž oči tápají dosud ve tmě hrůzy a smrti. Věřím, že by se na těchto vánočních stromech rozhořela světla, že my všichni, kteří chodíme nakupovati dary, položili bychom i pod ně dárek všech a všem. Postavme vánoční stromy všech a všem na náměstí velkých měst republiky. (Rudolf Těsnohlídek)
________________
