Článek
V Izraeli je Antonín Kalina populární, vycházejí o něm články, dostalo se mu in memoriam ocenění - titul Spravedlivý mezi národy. V Americe o něm vznikl film Kinderblock 66. Pojďme si společně připomenout jeho příběh.
Antonín Kalina se narodil 17. 02. 1902 v Třebíči do rodiny obuvníka. Tomuto řemeslu se i vyučil. Byl členem Klubu dělnických cyklistů. V roce 1923 vstoupil do KSČ a byl až do své smrti přesvědčeným komunistou. Hned po vyhlášení protektorátu byl jako politický vězen vězněn v Brně na Špilberku, v Praze, pak jeho cesta vedla nejdříve do koncentračního tábora v Dachau a později do Buchenwaldu. V dokumentech měl napsáno nežádoucí. Uměl výborně německy a podařilo se mu získat post tzv. blokaře (odpovídal za stav bloku, dodržování disciplíny vedl evidenci vězňů).
Kalinovi nebyl lhostejný osud vězněných dětí, a proto se pokusil o jejich záchranu. Podařilo se mu za pomoci dalších politických vězňů přesvědčit SS a zřídit blok 66. Blok používaný pro děti byl vhodně umístěn v rohu tábora tak, aby byl, co nejdále od nacistických hlídek. K dětskému bloku dal cedule s informací, že je tam tyfus. Toho se nacisté velmi báli a raději do bloku nechodili. Děti nemusely na každodenní nástupy, nemusely pracovat a nebyly fyzicky trestány.
Kalina vymýšlel další finty, jak děti uchránit. Písaři Flusserovi nařídil, aby nově příchozí psal obyčejnou tužkou. Kalina poté židovská křestní jména dětí vygumoval a nahradil je jinými jmény. Dětem nařizoval, že když přijde SS, aby se nepřiznaly, že jsou Židé. Odstraňoval jim židovské hvězdy z oblečení. Dařilo se mu jim zajišťovat deky, přikrývky a občas i příděl jídla navíc. Ostatní vězni se podělili a vzdali se přídělů pro děti. O děti se staral i po psychické stránce, vyprávěl jim příběhy, zpíval jim, vyučoval je matematiku, dějepis a další předměty.
Když příslušnici SS si přišli do bloku pro židovské vězně, Antonín Kalina jim odpověděl: „Žádní tu nejsou, ty už jsme dávno odeslali, pojďte se podívat na ten seznam.“
Kalina mluvil rusky, maďarsky, polsky, a protože chodil na německou školu, tak výborně německy. Sebevědomě mluvil německy, a to nacisti oceňovali. Byla to sice hra s ohněm, ale vyplatila se mu. Na konci války, když probíhaly transporty a SS hnali děti k bráně, Kalina přiběhl a začal řvát na velitele, že mu velitel slíbil, že děti půjdou až posledním po jiném bloku. I když si to celé vymyslel, zabralo to, velitel mu řekl, aby si děcka vzal a šel s nimi ke všem čertům.
Kalinovi se tak podařilo zachránit přes 900 dětí z nejrůznějších zemí. Mezi zachráněnými jsou i známá jména jako je Elie Wiesel, nositel Nobelovy ceny za mír.
Antonín Kalina zemřel 26. 11. 1990 ve svých 88 letech, za života se Antonínovi Kalinovi nedostalo ocenění. Dlouho se o jeho činu ani nevědělo. České veřejnosti byl objeven až publicistou Stanislavem Motlem, který jméno Kaliny slyšel poprvé v Izraeli v polovině 90. let. Napsal knihu Děti Antonína Kaliny. V roce 2014 Kalinovi prezident republiky udělil in memoriam medaili Za zásluhy I. Stupně. V Třebíči byla odhalena jeho pamětní deska a otevřena pamětní síň Antonína Kaliny.
O svém hrdinském činu se nikdy nepochlubil, nesvěřil. „Považoval to za samozřejmé“.
Anketa
____
Zdroj:
