Článek
Bertha Sophia Felicita Freifrau von Suttner, rozená hraběnka Kinsky von Wchinitz und Tettau se narodila 09.06. 1843 v Praze. Její otec hrabě František Josef Kinský z Vchynic a Tetova byl polním pod maršálem, který padl v boji ještě před jejím narozením. Po smrti otce měla její matka, která nebyla urozeného původu napjaté vztahy s rodinou Kinských, přestěhovali se proto do Brna, kde žili u Bertina poručníka, otcova přítele Ernsta Egona Fürstenberga. Zde se ji dostalo vzdělání. Mluvila nejen německy, česky, ale také francouzsky, anglicky a italsky.
V lásce se ji bohužel nedařilo a v 26 letech se rozhodla, že své nabyté vzdělání využije a odešla pracovat jako vychovatelka k rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera. Vyučovala jeho dcery, se kterými si rozuměla. Suttnerovi měli i tři syny, do Arthura nejmladšího z nich se Bertha zamilovala a on její lásku opětoval. Byl o 7 let mladší než Bertha. Nějakou dobu se tajně scházeli, ale byli odhaleni. Rodina nesouhlasila se vztahem, a tak jako guvernantka u rodiny Suttnerů skončila. Bertha následně přijala práci na pozici sekretářky. Netušila, že odchází pracovat k Alfredu Nobelovi. Ten se do vzdělané Berthy zamiloval, ale ta měla stále srdce pro Arthura. Vzniklo však jejich celoživotní přátelství.
Za Arthura Suttnera se nakonec tajně provdala a odjeli spolu do Gruzie. Na živobytí si vydělávali vyučováním v rodinách a psaním článků do novin. Po vypuknutí rusko-turecké války v roce 1877 nabídli svoji pomoc ve vojenských lazaretech. Právě zde se Bertha setkala tváří tvář s utrpením a bezvýchodností, které válka přináší. Velmi ji to zasáhlo a od té doby nedokázala na hrůzy z války zapomenout. Stala se zapálenou pacifistkou. V roce 1889 vydává svůj román Die Waffen Nieder! (přeloženo jako Odzbrojte! nově Složte zbraně!), knihu, která má protiválečné poselství, naléhavě varuje před závody ve zbrojení a hrozící válečnou katastrofou. Zpochybnila tehdejší představy o ušlechtilosti a hrdinství války, přiblížila široké veřejnosti utrpení na frontě a nesmyslnost vojenských tažení. Kniha se dočkala 35 vydání a byla přeložena skoro do všech evropských jazyků. Všechny reakce nebyly pozitivní. Mnozí ji neměli rádi, protože bylo nepřípustné, aby se k válce vyjadřovala žena. Nehlásila se ani k žádnému náboženství ani církvi a byla přívrženkyní Darwinova učení.
Po celý život Alfred Nobel její mírové a literární aktivity finančně podporoval, v závěti ji věnoval nemalé finanční jmění na podporu jejích mírových snah. Účastnila se příprav První Mírové konference v Haagu, kde se projednávaly otázky národní i mezinárodní bezpečnosti, odzbrojení a zřízení trvalého mezinárodního Nejvyššího soudu. Stála u zrodu Meziparlamentní unie.
Účastnila se mezinárodních kongresů, propagovala založení mezinárodního smírčího soudu v Haagu a také další organizace obhajující práva žen a národnostní menšin. Na Mezinárodní ženské konference v Berlíně měla přednášku. O pacifistickém hnutí a o boji s válkami měla několik přednášek nejen v Evropě, ale několikrát vycestovala i do USA, kde byla pozvána i do Bílého domu k rozhovoru s prezidentem Teodorem Rooseveltem. V roce 1905 jako první žena obdržela Nobelovu cenu za mír.
Svými literárními výtvory a úsilím o udržení míru se staví do přední linie zastánců humanistických myšlenek v Evropě v druhé polovině 19. století. Zemřela 21.06.1914 jen pár týdnů před vypuknutím první světové války, před kterou varovala.
_________
