Článek
Jsou propagovány jako podpora střevního zdraví, ale nejnovější výzkum účinku probiotik není tak jednoznačný.
Dnes nám nabízí a doporučují probiotika hned při vstupu do lékárny, aniž o ně žádáme či vůbec chceme. Obzvlášť po antibioticích jsou prý nezbytná a lékárníci někdy velmi přesvědčivě tvrdí, že se bez nich rozhodně neobejdeme, ale výzkum přináší jiný objev. Probiotika naopak po antibioticích brzdí obnovu střevního mikrobiomu.
Suzanne Devkotová, ředitelka Institutu pro výzkum lidského mikrobiomu v Cedars Sinai, dříve považovala volně prodejná probiotika v nejhorším případě za plýtvání penězi. „Váš přirozený mikrobiom pravděpodobně vytlačí probiotika, takže možná vyhazujete peníze, ale nebude to škodlivé,“ říká.
Vědecké studie publikované v roce 2018 však změnila náhled na prospěšnost probiotik. Výzkum zkoumal užitečnost užívání probiotik po léčbě antibiotiky a výsledky ukázaly pravý opak. Vědci objevili i případy, kdy mohou být doplňky problematické, například u pacientů s oslabenou imunitou či u pacientů, kteří právě podstupují protinádorovou imunoterapii. Probiotika nejsou univerzálním řešení v případě, kdy problém si žádá individuální přístup.
Po léčbě antibiotiky, která narušují mikrobiom zabíjením dobrých bakterií vedle špatných, a to může vést k problémům jako obezita, diabetes, astma apod., se zdálo být užívání probiotik smysluplné při předpokladu, že podporují dobré bakterie ve střevech a znovu obnoví zdravý mikrobiom. Vědci však při výzkumech objevili něco jiného.
Testování bylo provedeno v experimentu, kdy byla podána 21 účastníkům antibiotika pro sedmidenní léčbu a pak byli rozděleni do tří skupin. Pro první skupinu byl zvolen vyčkávací přístup, druhá absolvovala fekální transplantace (přenos vlastní stolice odebrané před užíváním antibiotiky). Komerční probiotikum s 11 kmeny užívala třetí skupina během čtyř týdnů. Pro výzkumníky byl výsledek testování překvapující a třetí skupina užívající probiotika se do stavu před antibiotiky vracela nejpomaleji. Ani pět měsíců po podání poslední dávky se mikrobiomy této skupiny ještě nezotavily.
Naproti tomu se vyčkávací skupina vrátila do normálu během 21 dnů a skupina s fekální transplantací za jediný den. „Tyto výsledky naznačují, že v období po antibioticích mohou být tyto doplňky kontraproduktivní,“ konstatuje Eran Elinav, imunolog z Weizmannova institutu věd v Izraeli, který tento výzkum vedl.
Onkologičtí pacienti reagují na tuto terapii v závislosti na typu rakoviny a silnou reakci má jen 20 až 50 procent lidí. Bakteriální kultury zde mohou mít negativní účinek.
Navíc kvalita probiotik se může lišit, vzhledem k tomu že se jedná o doplňky, které nejsou nijak regulovány a vědci nedoporučují lidem ordinovat si probiotika sami. Místo toho Devkotová a další doporučují jíst pestrou stravu s vysokým obsahem vlákniny plnou ovoce, zeleniny a celozrnných potravin. Jogurt, kombucha a další přírodní zdroje probiotických kultur je v pořádku zahrnout, i když jejich dopad je dočasný. „Jakmile přestanete jíst jogurt, tyto bakterie ztratíte,“ podotýká Devkotová.
Nicméně další výzkum a testování užitečných bakterií může podle odborníků v blízké budoucnosti přinést jejich větší účinnost.
