Článek
Následující text byl naposledy autorem aktualizován v 12:00, 7. 12. 2024. Podobně jako v minulém textu je možné, že válečné události již text předběhly a situace se radikálně změnila. Přesto věřím, že text bude informativní četbou pro zájemce o vývoj dění v Sýrii a na Blízkém východě.
Pád Hamy
Všechna významná syrská města mají dlouhou a komplikovanou historii. Málo z nich je však tak provázáno s vládou rodiny Asadů jako Hamá. V 80. letech zde Háfiz al-Asad, otec současného prezidenta, zmasakroval desítky tisíc povstalců a upevnil tak svou vládu nad Sýrií. Roku 2011 vyšly do ulic stotisícové davy, které žádaly konec diktatury jeho syna Bašára. Diktátor však odmítl jakékoliv reformy a tvrdě potlačil veškerý odpor ve městě. Městská vězení byla naplněna protestujícími a mnoho dalších opozičníků bylo nemilosrdně popraveno. Opozice byla z města vyhnána a musela ustoupit do okolních hor, kde čekali na šanci znovu osvobodit své město.
Ofenzíva syrské opozice, která začala 27. listopadu, měla na svém počátku pouze omezené cíle. Přinutit vojska režimu ustoupit o několik kilometrů a ochránit tak opoziční vnitrozemí před dalším ostřelováním. Brzy se však ukázalo, že je možné dosáhnout daleko většího triumfu. Za tři dny osvobodili povstalci město Aleppo, které nikdy předtím plně neovládli. Neusnuli však na vavřínech a brzy zahájili postup na jih, směrem na Hamu. Asadův režim se po prvotním šoku také rozhodl pro akci a začal do města rychle přesouvat své nejlepší jednotky, které měly zastavit postup povstalců a následně zahájit proti-ofenzívu ve směru na Aleppo.
Mnozí pozorovatelé (včetně autora), očekávali dlouhou a tvrdou bitvu, která by trvala přinejmenším několik týdnů. V Aleppu byla vojska režimu zaskočena a neměla šanci připravit dobrou obranou linii. Hamá měla být pravým opakem. Asadova vojska se zde opevnila a měla tak teoreticky být schopna dlouhé a možná i úspěšné obrany.
Hamá padla za pět dní. Vojska režimu byla poražena pomocí ukázkové povstalecké ofenzívy, která dobře využila drony i obrněná vozidla. Povstalecké síly kompletně vyčistily město a přinutily vládní síly ke zmatenému ústupu na jih. Městští političtí vězni, kteří často skončili za mřížemi před rokem 2000, byli propuštěni na svobodu a v celém městě vypukla euforie z osvobození. Povstalecké jednotky následně obnovily svůj postup na jih a rychle se přibližují k městu Homs, kde se nachází poslední dálnice, která propojuje Damašek a pobřežní syrské provincie.
Elitní jednotky režimu
Zde je potřeba alespoň krátce popsat jak významná porážka v Hamě je. Asadův režim nasadil do města veškeré kvalitní síly, které měl k dispozici. V rezervě zůstaly pouze malé formace v Damašku, které mají chránit před státním převratem. Do boje nastoupila takzvaná Tygří divize, která během celé občanské války sloužila jako záchranná jednotka pro režimní pozice. Pokud někde nastala krizová situace, tak to byla právě Tygří divize, kterou režim poslal do boje. Její vojáci si vytvořili reputaci krutých, ale účinných bojovníků, které Asadova propaganda vyzdvihla na úroveň polobohů.
Podobně nebezpečnou reputaci měly i další oddíly, které režim vyslal na obranu Hamy. 4. tanková divize či třetí armádní sbor a také mnoho menších elitních skupin, to vše bylo nasazeno k udržení klíčového města. Mnoho z nich mělo u Hamy své základny, které platily za dobře opevněné bašty režimu, které povstalci nikdy nedokázali dobýt. Všechny tyto jednotky jsou vyzbrojeny tím nejlepším vybavením, které má Asadův režim k dispozici (většinou pozdní sovětské zbraně a moderní ruské výrobky). Jejich velitelé mají osobní konexe s ruskými důstojníky v zemi a dříve jim to zajistilo rychlou a efektivní podporu.
To vše mělo vést přinejmenším k dlouhé obraně, která by umožnila Asadovým zahraničním spojencům dostat do Sýrie nové zdroje a posily. Realita však byla kompletně opačná. Povstalci nadělali z vládních vojsk sekanou. Zemřelo několik významných důstojníků a padly všechny opevněné základny. Ustupující vojsko za sebou opět zanechalo obrovské množství vojenské výbavy, která ulehčí další postup povstalců. A ruská podpora? Kromě několika náletů na civilisty a nemocnice se ruské letectvo zmohlo jen na občasné útoky, které povstalce nijak nezpomalily. Nejlepší Asadovy jednotky utrpěly drtivou porážku, která dost možná rozhodne o dalším osudu Sýrie.
Hněv lidu a nebes
Všechny naděje režimu nyní budou muset padnout na zahraniční pomoc, ale ta se zdá jako velmi mlhavá naděje. Ruskem přislíbená pomoc se zatím neobjevila a naopak došlo k evakuaci části ruských sil v zemi. Irácké milice se zatím ve větším množství nepohnuly a některé z nich dokonce začínají otevírat vztahy s opozicí. Poslední nadějí je tedy Írán, jehož představitelé ohlásili svou ochotu režim zachránit. To by však nutně muselo znamenat mohutnou intervenci, která by si vyžádala veškeré zbývající zdroje, které má íránský režim k dispozici.
K této možnosti se také rázně vyjádřil Izrael. Íránské síly v blízkosti svých hranic nehodlá tolerovat a zástupci židovského státu už ohlásili svou ochotu možnou intervenci napadnout. Z písků syrských pouští se také vynořily zbytky ISIS, ale proti nim už stihli vystoupit syrští Kurdové. Mezi arabskými povstalci a Kurdy došlo k několika střetnutím, ale zatím nevypukla otevřená válka, což dává naději pro budoucí smír. Celá situace nejvíce těší Turky, kteří již začali plánovat návrat syrských uprchlíků do vlasti. Prezident Erdogan z celé situace možná nakonec vytěží nejvíc, a to díky silnému tureckému vlivu na celou syrskou opozici.
Špatné zprávy pro Asada však neberou konce. Šíitské město As-Salamijja, které dříve odmítalo sunnitské povstalce, nyní uzavřelo s opozicí dohodu o míru a bez boje se vzdalo. Opoziční síly navíc zahájily mohutnou PR kampaň, která má přesvědčit syrské ne-sunnitské menšiny, že jim od nich nehrozí žádné nebezpečí. Právě tyto menšiny byly dříve základnou Asadovy moci.
Kompletně se hroutí režimní kontrola nad jižními provinciemi, kde místní povstalci začínají přebírat kontrolu nad obrovským množstvím území a vytvářejí tak novou frontu, která se nachází méně než padesát kilometrů od Damašku. Vládní vojska se z jihu raději stahují a zdá se, že Asad hodlá nasadit všechny své zbývající síly k obraně samotného hlavního města.
Pro Bašára Asada nastala nejtěžší hodina. Povstalci postupují, spojenci jsou neschopní a jeho nejlepší vojáci byli poraženi. Navíc není jisté zda je sám Asad ještě v zemi a kolují zvěsti o jeho trvalém přesunu do Ruska. Padne nakonec jeho režim? Či se historie znovu posune nečekaným směrem? Jisté je pouze to, že následující dny a týdny definitivně rozhodnou o osudu Sýrie.
Zdroje a další četba:
Dagher, Sam: Assad or We Burn the Country: How One Family's Lust for Power Destroyed Syria, Little, Brown and Company, 592 stran, 2019, ISBN: 978-0316556729
Waters, Gregory: THE TIGER FORCES PRO-ASSAD FIGHTERS BACKED BY RUSSIA
Syria's elite Tiger Forces fail to stem rebel advance in Hama
Syrian rebels seize key city of Hama in latest blow for Bashar al Assad
Iran Update, December 5, 2024
