Článek
V posledních měsících se i v Česku hodně mluví o injekčních lécích na hubnutí. Studie ukazují působivé výsledky – lidé zhubnou v průměru o více než 10 % své váhy, někteří i o 20–25 % (STEP 1, SURMOUNT-1). Jako psycholog a psychoterapeut, který se specializuje na léčbu obezity kombinací psychoterapie a výživy, ale vnímám, že se kolem těchto léků vytváří obraz, který je pro pacienty nebezpečný. Jak léky fungují jsem psal v článku „Zázračná injekce? Co vám o lécích na hubnutí zapomněli říct“.
Léčba „na pár měsíců“ – dobrá motivace, špatná medicína
V české praxi se často setkávám s tím, že léky jsou doporučovány jen „do určitého váhového úbytku“ nebo „na několik měsíců“. Rozumím, proč to tak je: léčba je drahá (6–12 tisíc Kč měsíčně), nepříjemná (pravidelné injekce) a představa, že je to jen na chvíli, motivuje pacienta, aby do toho šel.
Problém je, že věda říká něco úplně jiného. Všechny velké studie ukazují, že po vysazení dochází k rychlému návratu hmotnosti – pacienti během několika měsíců naberou zpět 50–70 % shozených kil (STEP-1 extension, SURMOUNT-4).
Když se naděje mění v obavy
Léky fungují tak, že snižují signály hladu a chuti. Neovlivňují vůli ani sebekontrolu. Pacient často získá falešný pocit, že „má pevnou vůli“. Když se po vysazení hlad a chutě vrátí, vnímá to jako ztrátu své vůle, jako vlastní selhání.
To má velmi negativní dopad na psychiku. Po opětovném nárůstu hmotnosti se podporuje pocit selhání, který jde mnohem hlouběji, než si myslíme. Pacient ztrácí důvěru nejen v samotné lékaře, kteří mu léčbu doporučili, ale definitivně pohřbí jakékoli další vlastní snahy o změnu a jen obtížně hledá motivaci k dalšímu řešení. A tak se nadějná léčba může lehce změnit v poslední hřebík do rakve léčby obezity.
Z mé terapeutické praxe navíc pozoruji zajímavý fenomén: okolo 4.–5. měsíce léčby se u mnoha pacientů objevují obavy až úzkosti z budoucnosti – co se stane, až léky vysadí. Je to okamžik, kdy poprvé začnou tušit, že krátkodobá terapie nemusí stačit a že vlastně nemají v záloze žádné řešení do budoucnosti. Představa, že by si dál píchali injekce je spojena s nepříjemnými pocity, s výdaji se kterými nepočítali a celkově s významným diskomfortem.
Proč to lékaři zamlčují?
Nabízí se otázka: Proč lékaři pacientům říkají, že léčba je jen na čas, když dobře vědí, že to není pravda?
Možné vysvětlení je, že chtějí pacienta motivovat – usnadnit mu rozhodnutí pustit se do nákladné a nepříjemné terapie. Ale není vyloučené ani to, že roli hraje tlak farmaceutických firem, které chtějí, aby se léčba rychle rozšířila. Možná doufají, že po úspěšné léčbě bude pacient ochoten pokračovat dál.
Ať už je motivace lékařů přízemně komerční nebo je to jen milosrdná lež s vírou v to, že po úspěšné léčbě bude pacient pokračovat dál, nic to nemění na tom, že to není správný přístup.
Léky nejsou pro každého
Navíc je také třeba říci, že injekční léčbu si ne každý může dovolit finančně a ne každý je ochoten podstupovat injekce a už vůbec ne natrvalo. Tito lidé přesto potřebují a zaslouží si kvalitní profesionální péči. Léčba obezity nesmí být vyhrazena jen těm, kteří mají prostředky na moderní farmakoterapii. Už jsem se také setkal s tím, že lékař pacientovi dal ultimátum, že si prostě má peníze na injekce někde sehnat, že mu nic jiného nepomůže.
Ověřená alternativa: psychoterapie a výživa
Vědecká data potvrzují, že psychoterapie kombinovaná s výživovým vedením funguje, na rozdíl o injekcí, dlouhodobě. Je pravda, že je to cesta pracnější, časově náročnější a že je jen málo kvalifikovaných odborníků. Ale na rozdíl od krátkodobého efektu léků, psychoterapie pomáhá vytvářet trvalé návyky a mění vztah k jídlu i k sobě samému.
Existuje teoretická možnost, že pokud by se farmakologická léčba od začátku kombinovala s psychoterapií a výživovou terapií, mohly by se výsledky udržet i po vysazení léků. To zatím nebylo dostatečně ověřeno – ale stojí za to tento směr zkoumat.
Závěr
Obezita není chřipka. Není to nemoc, kterou vyléčíte jedním cyklem injekcí. Je to chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou péči. Pokud pacientům říkáme něco jiného, jen je klameme – a tím jim ubližujeme bez ohledu na to, jaké důvody k tomu máme.
Já věřím, že správná cesta vede přes férovou komunikaci, dlouhodobé vedení a kombinaci medicíny, výživy a psychoterapie. To není pohodlné ani levné, ale je to poctivé a funkční. A poctivost je základ, na kterém se dá stavět skutečná změna. Pokud sami uvažujete o léčbě, ptejte se svého lékaře nejen na to, kolik kilo shodíte a za jak dlouho, ale hlavně jaký je plán na udržení výsledků do budoucna. Protože právě v tom se láme rozdíl mezi krátkodobým zázrakem a skutečnou změnou.
Studie:
- STEP 1 (semaglutid, 2021)Wilding, J. P. H., Batterham, R. L., Calanna, S., et al. (2021). Once-Weekly Semaglutide in Adults with Overweight or Obesity.New England Journal of Medicine, 384(11), 989–1002.https://doi.org/10.1056/NEJMoa2032183
- STEP 1 Extension (semaglutid, 2022)Rubino, D., Abrahamsson, N., Davies, M., et al. (2022). Effect of Continued Weekly Subcutaneous Semaglutide vs Placebo on Weight Loss Maintenance in Adults With Overweight or Obesity: The STEP 1 Extension Trial.JAMA, 327(2), 138–150.https://doi.org/10.1001/jama.2021.23619
- SURMOUNT-1 (tirzepatid, 2022)Jastreboff, A. M., Aronne, L. J., Ahmad, N. N., et al. (2022). Tirzepatide Once Weekly for the Treatment of Obesity.New England Journal of Medicine, 387(3), 205–216.https://doi.org/10.1056/NEJMoa2206038
- SURMOUNT-4 (tirzepatid, 2023)Aronne, L. J., Rubino, D. M., Greenway, F. L., et al. (2023). Effects of Continued Weekly Subcutaneous Tirzepatide vs Withdrawal on Weight Maintenance in Adults With Obesity: The SURMOUNT-4 Randomized Clinical Trial.JAMA, 330(6), 481–493.https://doi.org/10.1001/jama.2023.12369
- McGowan, B., Ciudin, A., Baker, J. L., Busetto, L., Dicker, D., Frühbeck, G., … Yumuk, V. (2025). A systematic review and meta-analysis of the efficacy and safety of pharmacological treatments for obesity in adults. Nature Medicine. https://doi.org/10.1038/s41591-025-03978-z