Článek
Na facebooku jsem narazil na tento text:
„Jak používat ženu, aneb stručný manuál vhodný i pro úplný blbce…“
Bylo by super, kdyby každý muž, který završí patnáctý rok svého života, dostal jakousi brožurku, návod.
Vy ženy jste v podstatě jednoduché stroje, ač se většinou tváříte dost složitě…
Klidně lžete
Ženy touží po upřímném vztahu, ale nechtějí slyšet pravdu, pokud je to pravda nepříjemná. Aby bylo jasno, vždycky jim to sluší. Na otázku: „Nepřibrala jsem?“ se za každou cenu odpovídá: „Určitě ne, lásko.“
Kouzlo je v maličkostech
Zatímco my muži jsme vesměs ignoranti (pardon), ženy vnímají maličkosti. Maličkosti je můžou naštvat i potěšit. Lichoťte. Na plnou pusu i v náznacích. Noste jim květiny. I kdybyste měli urvat u silnice pampelišku, prostě jí doneste, je to fakt potěší. Všímejte si, co rády jí a pijí a podle toho se zařiďte. Ukažte jim, že víte, s kým máte tu čest.
Přemýšlejte
ANO občas může být NE. NEVÍM může být často ANO. NE může znamenat MOŽNÁ. Počítejte s tím a raději dvakrát měřte a až pak řežte.“
Tento text je jak vystřižený z časopisů pro ženy
Ale protože tady je sdílen ženou, které jsem věřil, že chce hledat pravdu, tak jí odpovídám: „To platí pro ženy, které chtějí být klamány. A pak jsou klamány muži, kteří umí lhát. Dospělé ženy pravdu unesou a jsou za ni rády. Je na každé ženě, zda chce být snadným soustem pro určitý druh mužů nebo zda chce mít raději dospělý vztah.“
A už jsem nepsal, že „Je mnohem víc v pořádku, když mi muž, na otázku, jestli jsem nepřibrala, řekne, že „I kdyby ano, aspoň mám více plochy k líbání“ „Je to úplně jedno, protože Tě miluji jaká jsi“ „Každý gram Tvého těla je krásný“ a podobně. Rozhodně je to lepší než lež jak věž.“ Protože tuto odpověď už dostala od jiné ženy.
Ale odpověď ženy ezoteričky mě překvapila: „Je skvělé že tomu rozumíte. Tedy Vaše vnímání je již po této zkušenosti, jinak by jste o tom nemohl psát. Máte ve svém DNA ZÁPIS KTERÝ JE ŽIVÝ, TEDY NEUZAVŘENÝ. Pokud máte nutkání text řešit… je tedy především potřeba si to… co Vás nutí komentovat text, pročistit uvnitř sebe. Bez praxe není poznání… Manipulaci v textu nevidím. Dospělý vztah je o DOSPĚLÉ DUŠI… KTERÁ TEXTY BERE JEN JAKO DOPLNĚK…ZÁBAVU…NIKOLIV JAKO FAKT…KTERÉMU MUSÍ VĚŘIT.
TATO DOSPĚLÁ OSOBA CÍTÍ RESPEKT K AUTOROVI ČLÁNKU…
Není nutné nic komentovat, ale jen rozjímat. A nebo sdilet na „své zdi“ a řešit hloubky všemi směry…s lidmi různého poznání… Tedy shoda 100% není možná. Krásný den Vám přeji…“ (ponechávám beze změny)
Takže abych byl pro danou ženu dospělý muž,
mám sdílet na své zdi, že někdy 1+1 je 2, jindy je 10, podle nálady -26 a protože objektivní pravda neexistuje, tak je možný libovolný výsledek. Jediný špatný výsledek je, že v desítkové soustavě je vždy výsledek 2. Protože tím druhého manipuluji k tomu, aby se ten člověk zavřel jiným možnostem.
V tomto ohledu jsem největší antiezoterik, protože nevěřím a mé zkušenosti mi ukazují, že není možné si vysnít svět, ve kterém porušuji objektivní pravdu a nebude to mít žádný negativní následek.
A současně jsem hodně ezoterický, protože věřím, že v rámci pravdy mohu dosáhnout téměř všeho. Stačí změnit úhel pohledu a najednou vidím, že v dvojkové soustavě je 1+1= 10.
Vědoterika a ezokecy
Skutečná ezoterika neboli vědoterika používá vědecké zkoumání reality k tomu, aby uměla odlišit pravdu od lži. Nejzákladnější metodou je pozorování skutečnosti. A bohužel v tomto ohledu věda také selhává, protože zkušenost jednoho člověka nebere vážně. I když takových lidí jsou tisíce či miliony. Takže vše subjektivní nebere vážně. Ale náš život je subjektivní. Když jsme snědli statisticky půl kuřete, zůstáváme pořád hladoví, když náš soused snědl celé kuře a my nic.
Naopak ezokecy vycházejí z našich falešných představ o realitě. A díky tomu jsou falešné. Ale protože jsou krásné, tak jim věříme. A o ezokecech se nesmí diskutovat.
Zatímco věda a vědoterika se těší, až jejich falešné vnímání reality bude odhaleno a na místo včerejší dočasné pravdy nastoupí lepší pravda, která může být zítra zase vylepšena směrem ke skutečné pravdě, která nakonec už nemůže být změněna, protože naše dočasné poznání dosáhlo úrovně skutečné pravdy.
A proto vědci nejsou majiteli pravdy. A když jsou, tak to nejsou vědci, ale demagogové. Já také nejsem majitelem pravdy. Já hledám pravdu. Ale protože jsem zažil, že existuje žena, která nechce slyšet pěknou lež a raději uslyší nehezkou pravdu, tak už nevěřím, že skutečná žena nechce slyšet pravdu.
Pravdivost je známkou dospělosti
Zatímco lež je známkou nedospělosti. Ale bohužel stále my jako společnost věříme tomu, že skutečně takto se máme chovat k ženám. Protože je takových žen tak málo, že si myslíme, že tato vlastnost patří k ženám. Ale jen nedospělé ženy chtějí za každou cenu falešné lichotky. Zatímco dospělá žena přijme pravdivý kompliment, ale za každou nepravdivou lichotku si vás postupně přestane vážit. Protože v nejlepším případě jste naivní a v horším případě ji uplácíte lichotkami.
Respekt k autorovi
Tady je opět vidět, proč nemůžete mít respekt všech. Když dotyčná žena cítí respekt k autorovi, nesmí o něm říct nic špatného. Pro mě to není respekt, ale zbožštění si autora. A bohužel už nejsem dítě, abych si kohokoliv zbožštěl.
Naopak pro mě respekt k autorovi dávám najevo tím, že o jeho pravdě diskutuji. Proto nediskutuji o článcích v ženských časopisech, které skutečně beru jen jako zábavné čtení pro případ, kdy čekám u lékaře a už se koušu nudou. Protože od textu tam nic neočekávám.
A podobně snad všechny pojmy mají dva zcela odlišné výrazy. A až důsledným prozkoumáním zjistíme, že všichni chceme totéž.
Já chci najít pravdu, abych mohl na základě jí najít cestu, kde se budu mít dobře.
A paní se také chce mít dobře. Jen si myslí, že stačí chtít a bude to. A všechna moje zkušenost s prací s lidmi mi ukazuje, že když je mi dobře na úkor pravdy, tak mi není dobře. A proto učím lidi, jak najít pravdu. A tak konečně dosáhnout toho, po čem touží i autorka.
