Článek
„No, copak se ti stalo, co,“ těšil superlídra kandidátky do europarlamentu premiér, „pojď sem, pojď,“ posadil si ho na klín, jakkoliv to nebylo snadné, a hladil, „no, tak copak, co..?“
„Totenskókan, totenskókan,“ vzlykal Sašík.
„Copak je totenskókan, kdopak je Totenskókan,“ nechápal premiér, „něco zas vyvedli v Bruselu, dyť jsme ty výfuky zachránili, neboj…“ Ale Sašík pořád jen štkal „totenskókan“, až konečně sekretářka pochopila že asi říká „to ten skokan“, ale Fiala, ač mimořádně bystrý, nechápal dál. „Totenkalósek, totenkalósek, von mě přeskočí, von umí skákat a já ne,“ plakal Saša. Do toho sekretářka ve dveřích hlásila, že „paní Veronika se zhroutila, leží na psychiatrii“ a Fiala náhle chápal, že jde o Veroniku Vrecionovou, dvojku za plačícím superlídrem.
Večer si s manželkou a dětmi levně nesmlsnou, to už bylo jasné. Místo do milovaného Waldsassenu vyrazil za Pekarovou Adamovou do sněmovny. „Máme přece dohodu,“ řekl skoro nahlas, ledva vstoupil do kanceláře, „skokan na kandidátku nesmí!“ Pekarová však nereagovala, jen na něj zírala, a až nyní premiér zaznamenal, že za ní sedí zdravotní sestra. Šeptala: „Paní Markétka s někým telefonovala, s nějakým panem Miroslavem, pak jsem jí musela dát hrst prášků na uklidnění, tloukla hlavou do stěny… Necháme to vypolstrovat.“
Fiala vzal Markétinu hlavu do rukou a opakoval „měli jsme dohodu, měli jsme dohodu, Markétko“, ona si ho konečně všimla a řekla „máš mokrý sako, Péťo, pobryndal ses“, což on popřel „nene, to mě pobrečel Sašík“ a až nyní si všiml, že i na ňadrech Markétiných se vyskytuje mokrý flek velikosti Dářka. „Vyfénuj si to,“ řekl, „asi ses pobryndala,“ ale ona řekla, že ne, že tu byl před chvílí „Luděk a plakal“, prý „přiletěl až z Bruselu“. Markéta sama začala tiše, usedavě plakat a sestra jí do úst vpravila další hrst tlumičů, po nichž se utišila. „Můžu taky?“ optal se Petr sestry tiše.
„No, nevím,“ řekla zdravotnice, „tohle je na předpis.“ Ale Petr prosil a sliboval: „Taky vám přidáme, prosím, prosím,“ a nakonec svoji dávku dostal.
Do kanceláře Markéty vešel jakýsi traktorista a hlásil: „Byl u mě Zdechovský, prý se přemnožili skokani, a jestli nemám z minula nějaké pesticidy, abychom je vyhubili. Já už fakt nemůžu dál a já vám oběma říkám, že jestli tam budou oba, Kalda i Dozimetr, tak vyhlásím hladovku před úřadem vlády, Gruntorád mi pučí stan…“
„Gruntorád není ze STANu,“ namítl politolog Fiala.
„On je ze stanu a já budu taky ve stanu, dokud ty dva neodstoupí, jestli je zvolí!“
„Chcete ohřát buřta, pane Jurečka,“ optala se sekretářka. „Ohřejte mi tři,“ dostalo se jí odpovědi, „musím si obalit nervy, já už fakt nemůžu dál.“
„Něco vám v předsíni upadlo,“ hlásila sekretářka.
„To je bošák od Zetoru.“
„Nemáš tu trochu Nutelly,“ optal se Petr Markéty, jež mu malátně odvětila, že ta, co jí přivezl minulý týden, už došla.
