Článek
Některé pohádkové předměty vypadají na první pohled vznešeně. Kouzelný prsten, létající koberec nebo čarodějnická hůlka. Miloši Macourkovi ale stačil kus starého oblečení.
Kája Berka si při návštěvě prarodičů zapomene pyžamo, dostane pradědečkovu noční košili a po usnutí zjistí, že obyčejný kus látky dokáže něco neobyčejného. Ve snu se dostává do minulosti a setkává se s pradědečkem, kterého rodina dlouho považovala především za podivínského vynálezce.
Jenže právě jeho nápady začnou být mimořádně důležité.
Šestidílný seriál Křeček v noční košili natočil Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka v československo-německé produkci. Česká televize uvádí rok výroby 1987, k divákům se však první díl dostal až 24. prosince 1988. Poslední epizoda následovala na Nový rok 1989.
Křeček není zvíře. Je to velmi chamtivý inženýr
Název může někoho, kdo seriál nikdy neviděl, trochu zmást. Hlavním protivníkem totiž není žádný hlodavec.
Je jím inženýr Křeček v podání Júlia Satinského.
Kája díky pradědečkovi zjistí, že jeho předek pracoval na mimořádném vynálezu. Plány se následně dostanou k jeho staršímu bratrovi Radimovi, konstruktérovi, který myšlenku dále rozvíjí. Do hry však vstoupí Křeček a jeho syn Tomáš. Výsledkem je krádež vynálezu a boj o to, kdo je jeho skutečným autorem. Česká televize shrnuje hlavní motiv seriálu přímo jako střet s lidskou hamižností a nepoctivostí.
Na dětský seriál je přitom samotný vynález překvapivě moderní. V příběhu jde o automobil, který by mohl jezdit bez klasického paliva a bez škodlivých zplodin. To, co tehdy patřilo do Macourkovy fantazie, zní v době elektromobilů, alternativních pohonů a diskusí o emisích najednou docela současně.
Macourek ale znovu nedělal pouze pohádku o dobrých dětech a zlých dospělých. Pod fantastickým příběhem je schovaná docela dospělá otázka: Co se stane, když se dobrý nápad dostane do rukou někoho, komu nejde o objev, ale hlavně o slávu a vlastní prospěch?
Kluci se dostali až do mozku inženýra Křečka
Pradědečkova noční košile je přitom pouze začátek.
Jakmile Macourek s Vorlíčkem rozehrají svou fantazii naplno, seriál přestane respektovat prakticky jakékoliv hranice. Objevuje se cestování časem, zmenšování lidí i jedna z nejbizarnějších částí celého příběhu.
Kája s Alešem se dostanou přímo do mozku inženýra Křečka.
Jejich plán je jednoduchý jen na papíře: chtějí jej zevnitř přimět, aby přiznal krádež vynálezu. V mozku se pohybují mezi jeho vzpomínkami a pokoušejí se ovlivňovat jeho jednání. Česká televize skutečně popisuje pátý díl jako situaci, kdy oba chlapci zůstávají uvězněni uvnitř Křečkova mozku.
Dnes bychom podobnou sekvenci pravděpodobně vytvořili pomocí rozsáhlých digitálních efektů. Na konci osmdesátých let ale museli tvůrci vystačit s dekoracemi, kamerovými triky, zmenšováním obrazu a výtvarnými kulisami.
A právě díky tomu má celý svět seriálu dodnes zvláštní půvab. Není realistický. Ani se o to nesnaží. Je to přesně ten druh dětské fantazie, v níž může lidský mozek vypadat jako skutečné místo, po kterém se dá chodit.
Jana Švandová zjistila, že děti berou padouchy vážně
Satinského Křeček přitom nebyl jediným členem problematické rodiny. Jeho manželku hrála Jana Švandová.
A právě ona později popsala velmi výmluvnou zkušenost s popularitou seriálu.
V rozhovoru pro Český rozhlas vzpomínala, že když po uvedení seriálu přišla do metra, děti na ni pokřikovaly kvůli její záporné postavě. Televizní Křečkovou zkrátka nevnímaly jako herečku Janu Švandovou, ale jako skutečnou „zlou paní“.
Je to vlastně jedna z nejlepších pochval, jakou může herec v záporné roli dostat. Dětské publikum celému příběhu uvěřilo natolik, že si jeho hrdiny přeneslo i do skutečného světa.
Vedle Satinského a Švandové se navíc v seriálu sešla velmi silná herecká sestava. Jiří Sovák hrál Kájova dědečka, Marie Rosůlková prababičku, Miroslav Vladyka pradědečka a Marek Brodský Kájova staršího bratra Radima. Objevili se také Božidara Turzonovová, Jiří Zahajský, Karel Effa, Luděk Kopřiva, Zdena Hadrbolcová či mladý Ondřej Vetchý.
Hudbu přitom nenapsal Karel Svoboda, jehož jméno si s řadou tehdejších seriálů automaticky spojujeme, ale významný jazzový skladatel a klavírista Emil Viklický. Kameru měl František Uldrich a střih Miroslav Hájek.
Pro Marka Brodského znamenal Křeček konec herectví
Jedna z nejzajímavějších zákulisních stop seriálu se pojí s Markem Brodským.
Syn slavného Vlastimila Brodského už předtím zaujal například v komedii Rozpuštěný a vypuštěný. V Křečkovi v noční košili ztvárnil konstruktéra Radima Berku a mohl pokračovat v herecké kariéře.
Jenže nechtěl.
Po letech řekl v Radiožurnálu, že právě tento seriál pro něj znamenal definitivní herecký konec. Důvodů měl několik. Přiznával velkou trému, pochybnosti o vlastních hereckých schopnostech a také obavu, že si lidé budou myslet, že role dostává díky slavnému příjmení.
Místo pokračování před kamerou se věnoval především výtvarné práci, animaci, hudbě a publicistice.
Je na tom něco paradoxního. Pro miliony diváků představuje Křeček v noční košili příjemnou televizní vzpomínku. Pro jednoho z hlavních herců ale znamenal okamžik, kdy zjistil, že jeho profesní cesta povede úplně jinam.
Šest dílů mezi Štědrým dnem a Novým rokem
Seriál měl pouhých šest epizod, ale Československá televize je při premiéře dávkovala téměř jako vánoční událost.
První díl Ukradený vynález se vysílal na Štědrý den 1988. Následovaly Sehnat noční košili! a Velká akce začíná 25. a 26. prosince. Po krátké přestávce přišly 30. prosince V pasti, na Silvestra Zloděj v noční košili a celý příběh uzavřel 1. ledna 1989 díl Vlaštovko, leť!.
Divák tak celý seriál dostal během devíti vánočních dnů.
A možná i to pomohlo tomu, že se mnoha lidem spojil právě s atmosférou dětství, prázdnin a televizních Vánoc.
Česká televize dnes Křečka v noční košili sama označuje za kultovní seriál Miloše Macourka pro děti i dospělé. V iVysílání je sice evidováno všech šest epizod, momentálně je ale kvůli internetovým právům nelze přehrát. Existuje však také remasterovaná DVD verze.
Proč Křeček pořád funguje
Na první pohled je to dokonale osmdesátkový seriál. Účesy, oblečení, auta, technika i filmové triky okamžitě prozradí dobu vzniku.
Jenže samotný příběh zestárl překvapivě málo.
Máme tu spor o autorství nápadu. Člověka, který si chce přivlastnit cizí práci. Touhu po technologii, která nebude znečišťovat okolí. Děti, které zjistí, že autorita dospělého ještě automaticky neznamená, že má pravdu. A nakonec otázku, zda je důležitější samotný vynález, nebo charakter člověka, který s ním nakládá.
A nad tím vším je jedna stará noční košile.
Možná právě to je Macourkův svět v nejčistší podobě. Nejobyčejnější předmět, který by většina lidí vyhodila do skříně, se stane vstupenkou do minulosti.
A když to nestačí, pošleme dva kluky rovnou do lidského mozku.
Kolik dnešních dětských seriálů by si na něco takového vůbec trouflo?
Zdroje
- Česká televize – Křeček v noční košili, archiv seriálu a přehled šesti epizod.
- Česká televize – obsazení a tvůrci seriálu.
- Český rozhlas – výročí první televizní premiéry 24. prosince 1988.
- Radiožurnál – rozhovor s Markem Brodským o jeho rozhodnutí skončit s herectvím.
- Český rozhlas Dvojka – vzpomínka Jany Švandové na reakce dětských diváků.
- Česká televize – remasterovaná DVD edice a příběh ukradeného vynálezu.
