Pár rad, jak zmírnit stres

Jako společnost jsme si na všudypřítomný stres tak nějak zvykli a bereme ho jako něco normálního, co zkrátka k životu patří. Vidíme to běžně v pracovních inzerátech, schopnost pracovat pod stresem je žádoucí. Už se zkrátka počítá s tím, že stresy budou.

Ale nestojí to za to. Dlouhodobý stres je výborná startovní čára snad pro všechny nemoci a obtíže, protože zabraňuje celému tělu fungovat správně. Stres a s ním spojené vyhoření vás může zničit do té míry, že nebudete schopní vstát z postele, byť žádná vyšetření nic neukážou. V průběhu času jsme se naučili dělat tělesnou hygienu jakožto prevenci nejrůznějších onemocnění, ale stále příliš neumíme dělat hygienu duševní, byť je neméně důležitá.

Aby bylo jasné, nejsem žádný psycholog, ale v průběhu let jsem vyzkoušel řadu věcí, které mi výborně fungují. Po přečtení tohoto článku nebudete zenový mistr, který si v klídečku levituje na své zahrádce, ale možná vám život přece jen trošku projasním.

Správné dýchání je naprosto skvělý nástroj, jak instantně snížit stres, jelikož je k dispozici naprosto všude a téměř kdykoliv. Pokud zrovna nemluvíte nebo necvičíte, můžete svůj dech ovládat. Během chvilky tak můžete zvládnout návaly paniky. Variant zklidňujícího dýchání je spousta, pár jich tu představím a zkrátka si vyberte takovou, která je pro vás nejlepší. Důležité je jen to, aby výdech byl minimálně stejně dlouhý jako nádech, ideálně delší. Zpomalujete tím tepovou frekvenci a tělo není tak napnuté jako při nádechu.

Nejjednodušší způsob je zkrátka začít dýchat pomaleji a víc zhluboka. Zastavit se a udělat klidný dlouhý nádech a výdech. Několikrát za sebou, ideálně nosem. Už jen takhle jednoduchá věc vám může docela ulehčit.

Můžete dech pozorovat a sledovat, jak vzduch plní vaše tělo. Nadechujete do břicha, do hrudníku a pod klíční kosti. Do každé části stejně dlouho. Na chvilku dech zadržíte a pak stejným způsobem vydechujete a sledujete, jak se vaše tělo zase zmenšuje. Opět uděláte malou přestávku mezi výdechem a nádechem. Zkuste, co je vám příjemné. Všechny čtyři fáze můžou být stejně dlouhé, já osobně mám raději dlouhý výdech a dlouhou pauzu před dalším nádechem. Pokud by to ze začátku bylo příliš věcí na sledování, zkrátka dýchejte, jak chce tělo. Jen v klidu a pomalu. A trénujte, když máte příležitost.

Druhou možností je technika, které se v józe říká šumění moře. Dýcháte stejným způsobem jako v předchozím případě, jen výdech je jiný. Vydechujete zezadu z úst, jako když chcete dýchnout na sklo, zkrátka takové to dlouhé CHHHHHH, ale vzduch posíláte nosem. Výdech tak může být možná trochu hlučnější, takže tuhle techniku si nechte někam, kde jste sami, ale poslouchat šumění vlastního moře je opravdu výborný způsob, jak omezit stres během chvilky. Zvlášť pokud si to moře ještě vizualizujete v hlavě.

I tohle je kupodivu věc, kterou můžete dělat téměř vždy a všude. Meditace neznamená být bez myšlenek, nemusíte nikde sedět se zkříženýma nohama, spíše se stáváte divákem ve svém vlastním životě. Jako když jdete do divadla někam vysoko na balkon. Pohled třetí osoby. Získáváte nadhled nad děním.

Důležité je si totiž uvědomit, že my nejsme svými myšlenkami a už vůbec nejsme svými emocemi. Nemusíme se s nimi ztotožňovat a věnovat jim pozornost. Můžeme je jen pozorovat.

Pokud máte roztěkanou mysl jako já, tak víte, že myšlenky se prostě jen chaoticky hrnou sem a tam a spousta z nich je úplně stupidních. Ale jedno mají společné. Chtějí pozornost. Chtějí, abychom si jich všimli a věnovali se jim. Tak můžou existovat. Takhle nám chtějí něco říct.

S emocemi je to podobné. Emoce není nic než signál toho, kým v dané situaci jsme. Emoce je informace o nás samotných. Proč se cítíte naštvaní? Co se teď stalo, že máte radost? Co znamená tenhle strach? Když jim nebudete podléhat, ale začnete je pozorovat, vyptávat se jich, co vám vlastně chtějí říct, dost možná zjistíte, že spousta z nich je úplně nesmyslná a neopodstatněná. Emoce jsou trochu jako kontrolky v autě. Máme se podle nich orientovat, ale určitě jim nemáme podléhat. To není nikdy dobré.

Běžte na balkon ve své vlastní hlavě. Odstěhujte se někam dozadu a jen koukejte, jak si to tam všechno rejdí. Ten chaos myšlenek a emocí. Nehodnoťte je, nedávejte jim pozornost, jen je pozorujte. Ono je to po chvíli přestane bavit.

„Mysl je jako vodní hladina. Když je rozbouřená, nelze v ní vůbec nic spatřit.“ Říká se v mé milované Kung Fu Pandě.

Takhle vypínat můžete velmi často. Čekáte na autobus, máte polední pauzu, zrovna nejde žádný zákazník… I pár desítek sekund stačí. Časem si na takové chování zvyknete a naučíte se zklidnit při sebemenších příležitostech. A bude vám o dost lépe. Jen se prosím nevypínejte za volantem :)

A když nemáte komu, klidně si udělejte imaginární rozhovor ve své hlavě. Už to, že musíte myšlenky utřídit do formy srozumitelné někomu dalšímu, dost často pomůže přijít na řešení. Nebo se vám minimálně uleví. Svěřujte se kamarádům, sami sobě, deníčku, někde anonymně na internetu, cokoliv. Ale dostaňte problém ze sebe v jasné formě. Nikdo vám nemusí nabídnout nějaké dobré řešení, samotné vyslechnutí velmi často stačí. Akt empatie, pocit, že někdo chápe a přijímá, jak se cítíte. I to je velká pomoc. Jen to nedržte v sobě.

Obejmutí, fyzický kontakt, je ohromně důležité pro mentální zdraví. Je to program, který nám zůstal dost možná ještě od mláďat předchůdců lidí. Opice nosí svá mláďata na zádech, opuštění znamená smrt. Blízkost znamená bezpečí. Objímejte lidi, zvířata, tulte plyšáky, polštáře, peřiny, cokoliv. Můžete být sebedrsnější chlap, ale tohle pomáhá. Blízkost je bezpečí a klid.

Předchozí dva body tak nějak naznačují tenhle. Řada lidí je raději sama a já se jim vůbec nedivím. Ale dlouhodobě to není dobrá strategie. Lidé s dobrými vztahy a fungující rodinou jsou zpravidla zdravější a žijí déle. Radost ze sdílení a bezpečí životní opory prostě v životě potřebujeme. To vám nevynahradí ani domácí mazlíčci.

Někdy se vám může v životě nahromadit tolik problémů najednou, že jen myšlenka na to celé je naprosto paralyzující. Stejně jako nehltáte jídlo celé i problémy se snažte rozdělit na menší kousky. Nekoukejte na celou horu, zjišťujte, co můžete udělat v nejbližší době při současných možnostech. A vždy, když se vám bude zdát, že je toho moc, koukněte se víc na detaily.

Přeprogramujte svou mysl na konstruktivní uvažování. Co teď můžu dělat, aby se má situace zlepšila. Místo podléhání emocím a malování černých scénářů hledejte řešení. To souvisí s dvěma následujícími body.

Přehlížet problémy, dělat že nejsou nebo doufat, že se vyřeší samy je nejlepší způsob, jak se dostat do masivní stresové situace. Jako Malý Princ s baobaby. Řešte je včas. Ano přiznat si, kolik problémů máte, může krátkodobě váš stres hodně zvýšit, ale je to nic ve srovnání s tím, když si to všechno bublá někde ve skrytu a vy o tom tak nějak víte a tušíte, že to jednou vybouchne. Cokoliv můžete řešit, řešte hned. Ale stejně to platí naopak. Co je mimo vaše možnosti, co ovlivnit nemůžete, to z hlavy prostě vytěsněte. Nemá cenu stresovat se nad mezinárodní situací. Pokud ji nemůžete nějak zlepšit, jen si ničíte život.

Asi takové lidi znáte taky. Experty na katastrofy. Pokud za nimi přijdete s nějakým problémem, můžete si být jistí, že z něj udělají problém daleko větší. Úroveň stresu, kterou vyvolávají, je naprosto neadekvátní dané situaci, ale oni zkrátka takhle fungují. Nedělejte to. Ruku na srdce, kolikrát jste se něčeho báli a nevyšlo to, kolikrát jste měli z něčeho strach, a nakonec to nebylo tak hrozné. Troufám si říct, že v 99 % případů. Naprostá většina našich obav a strachů se nikdy nevyplní, co hůř ani se vyplnit nemůže, protože jsou mnohdy naprosto absurdní. Je dobré to vědět.

Samozřejmě má smysl plánovat a počítat s různými možnostmi, ale vymýšlet hned vraždy nebo únosy, protože se vám vaše dcera měla ozvat před deseti minutami, a ještě to neudělala, není nejlepší řešení.

Pokud takoví jste, začněte si své myšlenky hlídat. Najednou zjistíte, že máte v hlavě spoustu volného místa a nějak víc času. Třeba na konstruktivní věci.

Jestliže máte v práci přemíru stresu, hledejte jinou. Peníze vám nepomůžou, když budete mrtví. Nezahrnujte se negativními zprávami, nevyžívejte se v thrillerech a naštvané hudbě, omezujte kontakt s toxickými lidmi. Nestojí za to. Ukliďte si doma i v hlavě, vyhažte staré krámy. Vytvořte si prostředí, které evokuje klid a buďte velmi opatrní koho, a co, do něj vpustíte.

A tohle říkám s vědomím naprostého pokrytectví jako člověk, co si pouští víc videí současně. Pokud je to jen trochu možné, naučte se dělat v jednu chvíli jen jednu věc a věnovat jí plnou pozornost. Dělat jí pořádně. Nemyslet na to, co budete dělat za chvíli. Teď vysávám a věnuju se vysávání. Zjistíte, že jste mnohem víc v klidu a že si mnohem víc věcí pamatujete.

Zkrátka si toho na sebe nenakládejte víc, než dokážete v klidu zvládnout. Nesnažte se zavděčit všem a vždy. Nebuďte neustále dostupní. Všichni máme jen omezené baterky. Lidé, kterým na vás záleží, pochopí že nejste supermani a alespoň tak odpadnou ti, kteří vás jen využívali.

Příroda umí neskutečně uklidnit. Výhled do modravých dálek, zelená barva listů, šumění stromů, zpěv ptáků, vlnky na vodní hladině, bublání potůčku. Běžte prostě ven. Přerušte své běžné prostředí, své obvyklé toky myšlenek a běžte se projít. Procházky úžasně čistí hlavu. A pokud ven nemůžete, na YouTube najdete spoustu videí se zvuky lesa nebo jiné přírody. Nebo praskání ohně v krbu. Vytvářejte si relaxační prostředí.

Samozřejmě ohromně pomáhá i sport. Tady záleží, jak je kdo nastavený. Někdo potřebuje vypustit páru a dělat něco akčního, mě se spíš osvědčilo pomalé a klidné protahování. Jóga je jedna z nejlepších věcí, co si můžete udělat.

Pan Ludwig promine, občas si zaprokrastinujte. Znám spoustu lidí, kteří neustále musí něco dělat. Jinak by měli výčitky svědomí. Jsou v jednom kole jako včely, pořád něco, ale většinou je to práce pro druhé, ne pro sebe. Zastavte se a nedělejte někdy vůbec nic. Prostě jen buďte. Ono se toho i tak děje hodně. Poslouchejte svůj dech, vnímejte tep srdce. Támhle na okně leze beruška, někdo venku táhne kufr na kolečkách, po obloze letí mrak se srandovním tvarem, křeslo je krásně pohodlné… Užívat si mrhání časem není mrhání časem. Když to nepřeženete.

Ano tohle je tak trochu protimluv. Když jste ve stresu, špatně spíte. Ale protože špatně spíte, jste ve stresu. Tělo, které si patřičně neodpočinulo, má daleko větší sklony ke špatné náladě.

Opět se vrátíme do pravěku, protože tak jsou naše těla naprogramována. Večer ubývá světla, okolní teplota klesá, už se toho nedá moc dělat, lidé koukají do ohně a povídají si s blízkými. Je dobré se takové situaci přiblížit i v dnešním světě.

Připravujte se na spánek. Alespoň hodinu před spaním žádné akční filmy, závodní hry, žádná práce, žádné hádky, žádné zprávy. Jako když chcete uspat dítě. Všechno směřujte ke klidu. Dejte tělu signál, že jde spát.

Udělejte si třeba nějaký uklidňující čaj a vypijte ho se svou drahou polovičkou. Mějte na sebe alespoň pár minut, kdy nebudete řešit běžné denní starosti, ale prostě si jen tak v klidu popovídáte. Snad nikdo není tak zaneprázdněný, aby tohle nestíhal a pokud ano, tím spíš by se tomu měl začít věnovat.

Pořád u nás bohužel panuje určité stigma ohledně duševních problémů. Ale jsou to problémy jako každé jiné. Nebojte se říct si o pomoc, nebojte se přiznat, že ji potřebujete. To není žádná prohra, to není žádná slabost. Někdy vám odborná rada může pomoci velmi rychle. Nebojte se medikace, když ji potřebujete.

Jen se obloukem vyhněte pseudoodborníkům a alternativním způsobům. Lidských hyen, které ze zoufalých lidí vysávají peníze, je v ezoterické sféře nepočítaně. Vyčistí jak vaši auru, tak vaši peněženku a ještě riskujete, že vás zmanipulují do nějakých blbostí. Umí znít velmi lákavě, ale zaděláváte si jen na větší problémy.

Napadá mě ještě spousta dalších věcí, ale cítím, že už jsem zase dost dlouhý. To nejdůležitější snad zaznělo a doufám, že vám to bude užitečné. Přeji hodně klidu do života.

Díky za váš čas